Praha - Ministerstvo financí musí definitivně rozhodnout o odškodnění Tomáše Bati za znárodněný majetek. Dosavadní postup úřadu po léta odmítal žádosti o náhrady vyřizovat. Díky nové judikatuře českých soudů by se tak Baťa měl po třech letech dočkat rozhodnutí.
Po revoluci se ministerstvo financí rozhodování o náhradách za znárodněný majetek vyhýbalo s tím, že chybí prováděcí předpis, podle kterého by o žádostech rozhodovalo. Vloni v září však v obdobné kauze Nejvyšší správní soud rozhodl, že správní řízení zahájit lze, a v prosinci přišel verdikt Ústavního soudu, že rozhodnutí o náhradách je ze strany ministerstva financí zásahem do práva někdejších majitelů na spravedlivý proces. Ten jim zaručuje Listina základních práv a svobod.
Změna judikatury může ovlivnit i další případy dosud neúspěšných žadatelů o náhrady za znárodněný majetek. Radek Ležatka z tiskového odboru ministerstva financí však upozornil, že tato soudní rozhodnutí neřeší, zda lze uplatněnému nároku vyhovět či nikoliv.
Česko-kanadský podnikatel Tomáš Jan Baťa v červnu neuspěl u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se stížností na Českou republiku kvůli neuspokojení nároku na kompenzaci za majetek znárodněný v roce 1945. Soud jednomyslně označil Baťovu stížnost za nepřijatelnou a připomněl, že i když se někteří představitelé českých vlád po roce 1989 stavěli k Baťovým nárokům příznivě, oficiální a právně závazná situace se nezměnila - české právo takové nároky odmítalo.
Soud také nenašel žádný důkaz, že by Baťa nemohl vznést svůj nárok u českých soudů, a samotný fakt, že byl Baťa nespokojen s výsledkem sporu, podle něho neopravňuje k tvrzení, že byla porušena úmluva.
