Kybernetický expert Marek Šimandl je novým ředitelem civilní rozvědky. Návrh ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) schválila ve středu vláda. Hamáček posléze Šimandla jmenoval. V pátek se ho chystá uvést oficiálně do úřadu. Dosavadní náměstek Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost nahradil v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Jiřího Šaška, kterého postavil na jaře mimo službu tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO).
Šaška, který stál v čele úřadu od léta 2014, Metnar v květnu odvolal v souvislosti s výsledkem kontroly hospodaření, která proběhla počátkem roku. V letech 2015 až 2017 mělo docházet k opakovanému porušování vnitřních předpisů při provádění a evidování účtování zpravodajské činnosti. Kontrola odhalila i nedostatky při řízení zpravodajské činnosti.
Někteří příslušníci rozvědky jsou v podezření, že se dopustili „jednání, která mají znaky trestných činů“. Znaky protiprávního jednání mělo podle Metnara schválení nákupu majetku za nepřiměřenou cenu. Panují také pochybnosti, zda byl zaplacený majetek vůbec nakupován.
Civilní rozvědka podle informací deníku Právo koupila osm až devět zařízení Agáta pro odposlouchávání a lokalizaci mobilních telefonů a zaplatila za ně zhruba devadesát milionů korun. Přesný osud techniky ale není podle listu k dohledání. Objevily se například nepotvrzené informace, že dvě třetiny z nich skončily jako dar Egyptu.
Šašek požádal o odvolání
Metnar nicméně tehdy uvedl, že Šašek je mimo službu postavený jen dočasně a mohl by se zase vrátit. Zároveň ale dodal, že je připravený vyvodit Šaškovu odpovědnost, pokud se podezření prokáže, i kdyby se domnělé přečiny netýkaly přímo jeho. ÚZSI prozatím vedl náměstek Radek Musílek.
Hamáček se setkal s vedením rozvědky v srpnu. Tehdy uvedl, že na základě získaných informací rozhodne o dalším postupu. Blíže schůzku nekomentoval. Nyní oznámil, že Šašek požádal o odvolání. Šimandla označil za zkušeného člověka, který by měl rozvědku stabilizovat.
Sněmovní komise pro kontrolu činnosti ÚZSI se sejde v říjnu, dorazit by měli Šimandl i Hamáček. „Je plně odpovědností vlády, koho do čela tohoto úřadu jmenovala, čeká ho nelehká situace, protože v rozvědce určitě existují problémy, které bude muset řešit,“ uvedl předseda komise Pavel Blažek (ODS). Šimandla zatím nezná, v říjnu od něj i Hamáčka očekává představení koncepce rozvědky.
- Absolvent soukromé vysoké školy CEVRO Institut dosud působil jako náměstek v Národním úřadě pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který se loni vyčlenil z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ).
- Šimandl je považovaný za experta na informační technologie, několik let pracoval jako bezpečnostní expert v Bezpečnostní informační službě (BIS), později přešel do NBÚ, kde se stal bezpečnostním ředitelem a od roku 2012 náměstkem pro řízení technické sekce.
- Během své práce v NBÚ se podílel na rozhodování o udílení prověrek. Lidové noviny nedávno napsaly, že mu vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář v minulosti nabízel funkci bezpečnostního ředitele Pražského hradu, Šimandl to ale odmítl.
O rozvědce se loni spekulovalo i jako o zdroji odposlechů Andreje Babiše zveřejněných na twitterovém účtu Julius Šuman. Babiš tehdy prohlásil, že je sledován a odposloucháván agenturou, která má blízko k ÚZSI spadajícímu tehdy pod ministra Milana Chovance (ČSSD), s nímž měl napjaté vztahy. Jiří Šašek takové spekulace odmítl. ÚZSI nicméně nyní prověřuje, zda její agenti za útoky nestáli.
Úkolem ÚZSI je sledování vnějších hrozeb, ke kterým patří mezinárodní terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a jejich komponent, ekonomická zločinnost či různé formy politického extremismu. Ředitel civilní rozvědky je z výkonu své funkce odpovědný ministru vnitra. Podle zákona ho jmenuje a odvolává ministr se souhlasem vlády.
Česká republika má tři tajné služby. Vedle ÚZSI je to ještě civilní kontrarozvědka – Bezpečnostní informační služba a armádní tajná služba – Vojenské zpravodajství.
- Úřad pro zahraniční styky a informace: Civilní rozvědka, zpravodajská služba, jež zabezpečuje informace ze zahraničí důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů Česka. Ředitele služby se souhlasem vlády jmenuje a odvolává ministr vnitra, rozpočet civilní rozvědky je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra.
- Předchůdcem ÚZSI byly Úřad pro zahraniční styky a informace federálního ministerstva vnitra, na něj po rozpadu federace navázal Úřad pro zahraniční styky a informace ministerstva vnitra ČR. V roce 1994 se jeho nástupcem stal již samostatný Úřad pro zahraniční styky a informace.
- Bezpečností informační služba: Civilní kontrarozvědka se zaměřuje na sběr informací v hranicích republiky. Jejího ředitele také jmenuje vláda, činnost BIS dozoruje zvláštní poslanecká komise. Úkolem kontrarozvědky je získávat informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi i o činnosti cizích zpravodajských služeb. BIS vznikla v roce 1994, navázala na činnost federálního Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a Federální bezpečnostní informační služby.
- Vojenské zpravodajství: Jeho úkolem je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace, které jsou klíčové pro zajištění obrany Česka. Ředitele služby jmenuje ministr obrany se souhlasem vlády, nejprve ale musí kandidaturu projednat sněmovní branný výbor. Z výkonu funkce je ředitel odpovědný ministrovi obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává. Rozpočet tajné služby je součástí rozpočtu ministerstva obrany.
- Vojenské zpravodajství se vnitřně člení na Vojenskou zpravodajskou službu (rozvědka, získává informace z ciziny) a Vojenské obranné zpravodajství (kontrarozvědka, která pracuje uvnitř ČR). Až do roku 2005 obě složky fungovaly samostatně, přestože jejich sloučení ustanovil už zákon z roku 1994.
