Nelegální imigrace souvisí s organizovaným zločinem a oba fenomény představují aktuální bezpečnostní rizika. Uvedl to nový předseda hnutí Úsvit – národní koalice Miroslav Lidinský v Interview ČT24. Vychází z vlastní zkušenosti z vojenské služby na hranicích z počátku devadesátých let. Podle něj ministerstvo vnitra se svými policejními silami v současnosti není schopno zabezpečit české hranice. Zrušení pohraniční policie proto podle něj bylo neuváženou chybou.
Válečný veterán a nově zvolený předseda hnutí Úsvit – národní koalice Miroslav Lidinský si myslí, že se v souvislosti s uprchlíky nyní řeší až následek. „To, že máme nějaké počty běženců, kteří jsou umisťováni do detenčních zařízení, a zkoumá se, jestli azylové řízení je nebo není v pořádku a proběhne kladně či záporně, to je následek,“ upozorňuje.
Bezpečnost a ochrana, Lidinský hledí k hranicím
Lidinský vidí jako důležitý prvek už ochranu hranic. Jelikož sloužil jako příslušník pohraniční policie v letech 1993 až 1996, má osobní zkušenost s nelegální imigrací. „Organizovaný zločin se na nelegální imigraci především živí,“ uvedl. Zamezení potenciálního nárůstu imigrace je podle něj věc policie a dodává, že také armády. Policie sama prý totiž nemůže svými silami a prostředky zabezpečit ochranu státní hranice. Lidinský připomněl, že byla v nedávných letech rozpuštěna pohraniční policie. On sám považuje její zrušení za neuváženou chybou.
Cestou je nasazení armády
Imigranti se na české území mohou dostat různými způsoby. Vedle aut nebo vlaků to je podle Lidinského i takzvaná zelená cesta. „V místech, kde jsou komunikace v těsné blízkosti hranice. V těchto místech je nemožné, aby policie vykonávala hlídkovou činnost. Tam je prostor, aby se nasadily síly a prostředky, které v mnohých případech přesahují možnosti nebo úroveň ministerstva vnitra,“ řekl. Měla by tak nastoupit armáda. Nevěří přitom vyjádření ministerstva obrany, že nemá dostatek sil, aby byla armáda nápomocná policii.
Výhodou by byla nejen personální posila, ale i vybavenost technologiemi. S pomocí termovizí nebo termokamer by šel odhalit pohyb migrantů. Detekce by přitom neprobíhala na příliš velkou vzdálenost, takže by neměl být problém rozlišit, jestli nejde jenom o skupinu turistů, která jde přes hranici. Podrobnější zjištění totožnosti by pak přinesla legitimace takových osob, případně jejich zadržení a následná kontrola.
Kontrola na hranicích je z pohledu Lidinského preventivním krokem. „Další kroky, které souvisí s tím, aby se omezil příliv nelegálních migrantů, jsou jinde. Jsou v gesci Evropské unie, která by měla jednoznačně zakročit, v gesci OSN, která by měla nastavit další roky, které by směřovaly ke stabilizaci situace právě na území těchto států. Nebavit se jen o tom, kolik který stát přijme nelegálních migrantů,“ doplnil.
Úsvit musí čelit konkurenci
Kromě prosazování bezpečnostní otázky se nyní Úsvit bude pokoušet získat zpátky voliče, kteří mu ubyli s odchodem zakladatele Tomiem Okamurou. Hnutí má teď údajně sto padesát členů, od soboty jim ale mají čísla naskakovat. Lidinský považuje za solidní start, že mají devět poslanců ve sněmovně. „Bezpochyby na občany bude mít velký vliv, že přišly nové tváře, je nový cíl a nový smysl, byť se ze základních principů neuhýbá. Že je hnutí Úsvit parlamentní stranou, se nesmí zapomínat,“ uvedl.
Politický analytik Lukáš Jelínek nicméně upozorňuje, že Úsvit může narazit kvůli výskytu podobných dalších malých uskupení. „Problémem může být to, že k tématu antiislamismu nebo antiuprchlictví se hlásí hned několik malých politických stran, nejenom Úsvit, ale i Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, Národní demokracie Adama B. Bartoše, Dělnická strana sociální spravedlnosti a Blok proti islámu pana Konvičky. Nabídka v extrémně pravé části politického spektra bude pro voliče nyní velmi široká a bude jen otázka, jak se v tom přebere a jestli některé z těchto uskupení vůbec bude mít šanci potom překročit pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny,“ zmínil Jelínek. Úsvit ale získává jistou výhodu třeba tím, že svoji volební konferenci uspořádal uprostřed okurkové sezony, takže získává pozornost.
- Dvaačtyřicetiletý veterán vystudoval střední průmyslovku a v 90. letech pracoval u českobudějovické zásahovky.
- V roce 2003 vstoupil do armády k Útvaru speciálních operací Vojenské policie (SOG), mimo jiné působil v misi v Afghánistánu. Zde byl v červenci 2007 těžce raněn a přišel o nohu.
- Obdržel řadu vyznamenání, mimo jiné Stříbrný a Bronzový kříž ministra obrany a medaili Karla Kramáře za hrdinství.
- Má kvalifikaci jako policejní pyrotechnik, policejní potápěč a letecký záchranář; aktivně se věnuje golfu handicapovaných, je vicemistr Česka i Evropy.
- Až dosud byl nestraník bez politické zkušenosti, pouze v říjnu 2014 na Pelhřimovsku neúspěšně kandidoval za O. K. stranu do Senátu.
