Novou ředitelkou Českých center se stala Jitka Pánek Jurková. Chce posilovat dobré jméno Česka

Nová generální ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková chce skrze centra prezentovat Česko jako zemi mimořádného kulturního dědictví, která ale žije v současnosti a je aktivním členem mezinárodního společenství. Řekla to na páteční tiskové konferenci poté, co ji ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl do funkce. Další rozšíření sítě Českých center se nyní neplánuje, je potřeba se soustředit na spuštění plnohodnotného provozu nově vzniklých center v Bělehradě a Tchaj-peji, řekl šéf diplomacie.

Síť Českých center tvoří osmadvacet zahraničních poboček určených k propagaci republiky. „V tuto chvíli se potřebujeme soustředit na to, abychom ta nově vzniklá Česká centra plně ustavili a spustili jejich plnohodnotný provoz. Mluvím především o Bělehradu a Tchaj-peji,“ řekl Lipavský. Podle Pánek Jurkové je síť v současnosti adekvátní ambicím a velikosti veřejné diplomacie státu velikosti Česka.

Pánek Jurková vnímá jako svůj zásadní úkol posilovat prostřednictvím veřejné diplomacie dobré jméno Česka ve světě.

„Budeme v Českých centrech vnášet do mezinárodní debaty hodnotová stanoviska, klást důraz na princip udržitelnosti včetně ekologické. Chceme Česko v zahraničí prezentovat jako zemi mimořádného kulturního dědictví, která ale žije v současnosti a je aktivním členem mezinárodního společenství,“ uvedla. Poznamenala, že musí jít o transparentní instituce, které s veřejnými prostředky nakládají efektivně.

„Česká centra jsou výkladní skříní naší veřejné diplomacie a pod správným vedením patří i k silným nástrojům české zahraniční politiky,“ řekl Lipavský. Centra jsou podle něj důležitým místem setkávání, vzdělávání a kulturní výměny, jejich akce a projekty posilují vztahy s ostatními zeměmi a podporují dialog mezi kulturami.

Jedním z úkolů nové generální ředitelky podle šéfa diplomacie bude zajistit ve spolupráci s generálním komisařem Ondřejem Soškou úspěšnou účast Česka na světové výstavě Expo 2025 v Ósace.

Od roku 2018 dosud byl generálním ředitelem Ondřej Černý, někdejší ředitel Národního divadla. Lipavský mu poděkoval za jeho práci i při řešení složité agendy, například osudu Českého domu v Moskvě v době ruské agrese proti Ukrajině.

Kulturní diplomatka Pánek Jurková vystudovala mezinárodní vztahy a antropologii na Univerzitě Karlově a na Amsterdamské univerzitě. Pracovala také jako vedoucí kulturního oddělení izraelského velvyslanectví, České centrum v Belgii vedla od roku 2017.

Pracovala mimo jiné na přípravě i realizaci oficiálního kulturního programu českého předsednictví v Radě Evropské unie v loňském roce.

  • Jitka Pánek Jurková vystudovala mezinárodní vztahy a antropologii na Univerzitě Karlově a na Amsterdamské univerzitě. Kulturní diplomacii se věnuje celý profesní život: začínala v Českých centrech, později pracovala jako vedoucí kulturního oddělení Velvyslanectví Státu Izrael, jako dramaturgyně Bohemian Heritage Fund a řídila řadu mezinárodních kulturních iniciativ. Do Českých center se vrátila, aby v letech 2017–2023 vedla České centrum v Bruselu. V tomto období se svým týmem stála za konceptem a průběhem velké části kulturního programu českého předsednictví v Radě EU. Kulturní diplomacii se věnuje také akademicky a popularizačně – píše o ní a přednáší. Je spoluautorkou knihy Ambasadoři bohémy: Současná česká kulturní diplomacie a její dilemata (s Eliškou Tomalovou) a podcastu Jazzman versus špioni: Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky.
  • Zdroj: mzv.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...