Praha – Poslanci si po mnoha letech musí zvykat, že se mění zaběhané pořádky ve sněmovně. Schůze totiž budou častější. Zatímco dosud se poslanci scházeli zpravidla po šesti týdnech, od letošního roku to bude jednou za tři nebo čtyři týdny. Navíc se prodlužuje lhůta mezi druhým a třetím čtením, aby měli poslanci více času na prostudování pozměňovacích návrhů. Vedení sněmovny věří, že už se tak nebudou opakovat situace s takzvanými přílepky. Jako když se třeba do zvýhodněné zelené nafty pro zemědělce dostalo snížení spotřební daně na všechny pohonné hmoty.
V letošním harmonogramu sněmovny jsou schůze plánované jako týdenní: „Harmonogram sněmovny jsme museli přizpůsobit novému jednacímu řádu, jehož cílem byla mnohem větší kvalita legislativního procesu, mnohem menší možnost ovlivňování ze strany různých lobbistických skupin a hlavně jeho přehlednost,“ vysvětloval místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (TOP 09 a Starostové). Změnu jednacího řádu sněmovny kvůli omezení přílepků před volbami požadovala i Rekonstrukce státu jako jedno z protikorupčních opatření.
Podle tohoto harmonogramu se mají první týden jednání projednávat zákony v prvním a druhém čtení. Následujících čtrnáct dnů budou zasedat výbory, které návrhy - včetně těch pozměňovacích – posoudí. Teprve potom přichází na řadu schůze, na které poslanci o novelách definitivně rozhodují.
Podle starého jednacího řádu byla lhůta mezi druhým a třetím čtením pouze třídenní – nově ale bude dva týdny. Poslanci ji mohou zkrátit maximálně na týden. To má zamezit tomu, aby se ve Sněmovně hlasovalo o nedostatečně prodiskutovaných návrzích, jejichž dopady nejsou zcela známy. To byl třeba případ zmiňované zelené nafty pro zemědělce, kdy poslanec Milan Urban (ČSSD) předložil na poslední chvíli pozměňující návrh na snížení spotřební daně u benzinu a nafty, který poslanci schválili. Následně však řada z nich tvrdila, že nevěděla, o čem hlasuje, a hledala se složitá cesta, jak hlasování vrátit (více zde).
Zatímco koalice věří v zefektivnění systému, opozice se obává, že cesta od návrhu ke konečné podobě zákona bude naopak příliš zdlouhavá. „Schůze sice budou častější, nicméně celý ten legislativní proces to spíše zpozdí,“ domnívá se šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. „Přípravný proces může být snazší, ale projednávání na plénu to může ohrozit,“ dodává pak místopředseda ODS Martin Novotný.
Z jednání výborů se budou pořizovat zápisy, z nichž má být zřejmé, jaké pozměňovací návrhy byly podány, kdo je předložil a případně kdo jak hlasoval. Už by se tak neměly objevovat návrhy, ke kterým se pak nikdo nehlásí.
A přibude ještě jedna novinka: Všechny novely bude ještě před jejich definitivním schvalováním posuzovat garanční výbor. „Ten je zodpovědný za to, že všechny pozměňovací návrhy, které jsou načteny ve 2. čtení, jsou zpracovány a je k nim přijato to správné stanovisko,“ dodává místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO).
Ministři často absentují - pomohl by klouzavý mandát
Častější poslanecké schůze však mohou být komplikací pro ty, kteří vedle poslanecké lavice zasedají ještě v dalších funkcích – třeba i ty ve vládě. Proto se v této souvislosti na půdě sněmovny opět mluví o zavedení klouzavého mandátu. Člena vlády, který je zároveň poslancem, by v takovém případě zastoupil náhradník. O tomto návrhu se hovoří v rámci širších úprav Ústavy – strany se k němu mají vyjádřit do března.
Právě ministři patří, co se týče docházky ve sněmovně k nejhorším. Třeba ministr financí Andrej Babiš (ANO) přiznal, že mu dlouhá jednání sněmovny nevyhovují a že se chtěl mandátu poslance vzdát. Na přání klubu to ale neudělal.
