Praha - Ministerstvo životního prostředí dnes představilo novelu zákona o odpadech. Vedle stávajících kontejnerů na papír, plast a sklo by do roku 2010 měly vzniknout i schránky na nápojové kartony a bioodpad. Od roku 2013 by měly být umístěny běžně v ulicích. Novela počítá i se zpětným odběrem baterií, akumulátorů a elektrospotřebičů. Hlavním cílem ministerstva je přimět občany k větší recyklaci, a omezit tak množství skládek a spalovaného odpadu.
Novela zákona o odpadech zavádí další třídění
Povinnost s kontejnery se bude zpočátku týkat jen těch částí obcí, kde převládají rodinné domky. Na ostatní části obcí a měst se bude rozšiřovat postupně. Aby se každému vyplatilo odpad recyklovat, chce ministerstvo nově zavést také poplatky za spalování a zvýšit stávající sazbu za skládky. Provozovatele skládek celkově čekají přísnější podmínky. „Jde nám primárně o to, aby se významně zlepšil systém nakládání s odpady,“ uvedl ministr životního prostředí Martin Bursík.
Zákon se zaměřil i na prodejce baterií a akumulátorů. Ve všech obchodech, kde se prodávají, by měla být povinnost zdarma je od občanů vybírat zpátky. Stejná pravidla budou platit i pro prodejce elektrospotřebičů, a to i na internetu. Vše systémem kus za kus. Obchody větší než 200 metrů čtverečních budou muset navíc povinně odebírat použitá elektro zařízení, která nejsou těžší než pět kilogramů.
Výrobci automobilů budou mít nově povinnost uzavřít smlouvu s firmou na likvidaci autovraků. Po celé republice bude 206 provozoven pro jejich odběr. U autovraků, jejichž výrobce již neexistuje, bude přebírat odpovědnost Státní fond životního prostředí. Podle Bursíka se to týká například automobilu Wartburg.
Poplatek za jednu tunu skladovaného odpadu má být postupně navyšován. Do roku 2013 by měl vzrůst na 1.500 korun. Obce, na jejichž katastru se skládka nachází, budou nadále dostávat 20 procent výnosů z poplatků a nebudou muset za vlastní skládkový odpad platit. Zbylých 80 procent výnosů má putovat krajům, které tyto peníze musí reinvestovat zpět do odpadového hospodářství. „Za nedodržení zákona budou hrozit sankce až do výše 50 milionů korun,“ dodal Bursík.
V evropských zemích, jako je Německo, Rakousko nebo Nizozemsko, tvoří podíl recyklovaného odpadu zhruba 55 procent. Koncem devadesátých let začínala Česká republika na 5,5 procentech. V roce 2007 už tvořil podíl vytříděného odpadu 24 procent.
Každý Čech předloni vyhodil 387 kilogramů odpadu, z toho 268,1 kilogramu do popelnice na směsný odpad. V popelnicích skončilo spolu s nerozložitelným odpadem na jednoho obyvatele také 139 kilogramů biologického odpadu, který bylo možné využít kompostováním.
Podle Odpadového plánu ČR by měli Češi do roku 2010 zvýšit recyklaci komunálních odpadů o 50 procent ve srovnání s rokem 2000. I když třídíme odpad stále víc, plánovaný model se zřejmě naplnit nepodaří.
Kontejnery pro tříděný odpad v Liberci