České kraje si v těchto dnech připomínají patnáct let od nejničivějších novodobých povodní. Zkušenost z nich se promítla i do architektury, hlavně u staveb, které vznikly po roce 2002 v záplavových oblastech. Řada projektů třeba v Praze už s rizikem zvedající se hladiny počítá a má svá vlastní opatření.
Nové stavby u Vltavy v Praze už voda neohrozí. Mají speciální ochranné systémy
Administrativní budovu v oblasti Rohanského nábřeží v jedné z nejmodernějších částí Karlína v Praze dělí od řeky jen několik metrů. V době povodní byla ještě nedostavěná. Dnes je součástí komplexu, který by s velkou vodou neměl problém. Podél řeky ho chrání zeď vybudovaná městem, z boku přírodní val a podél silnice má areál svůj vlastní systém ochrany.
„Fasáda umožní otevřít kapsy, na které se napojí protipovodňová ochrana a uzavře veškerý prostor mezi domy,“ vysvětluje odborník na protipovodňové systémy a ředitel české pobočky společnosti CA Immo Alois Vyleta.
Suchý ostrov v Karlíně
Díky těmto opatřením by z celého areálu vznikl suchý ostrov a voda by se nedostala ani do přízemí. Vlastní systém má i budova v sousedství. Celou stavbu obepíná zábrana. Vzduchotechnika, vytápění a důležitá elektronika jsou uložené ve vyšších patrech.
S rizikem povodní počítají i nové stavby v dolní části pražské zoo. Třeba pavilon velemloků. „Máme připravené osazení pro dřevěné fošny a do prostoru mezi dveře by se naskládaly pytle s pískem,“ sdělil vedoucí stavebního oddělení zoologické zahrady Jiří Kotek. Jde o to, aby případné zaplavení způsobilo co nejmenší škody a budova se dala rychle znovu zprovoznit.