Praha – Pouze čtvrtina Čechů si myslí, že se změna systému v roce 1989 se „rozhodně vyplatila“. Ještě skeptičtější v tomto směru jsou Slováci, z nichž tento názor zastává jen 19 procent. Lidé sice nehledí na dobu po převratu negativně, jsou ve svých vyjádřeních ale mnohem zdrženlivější. Nejvíce Čechů, celkem 38 procent, se se totiž domnívá, že se změna režimu „spíše vyplatila“. Nejpozitivněji ze středoevropských zemí v tomto ohledu jsou Poláci, z nichž 39 procent uvádí, že se změna systému v roce 1989 „rozhodně vyplatila“. Vyplynulo to z průzkumu partnerských organizací ze skupiny CEORG (Central European Opinion Research Group). V Česku ho provedlo CVVM.
Nostalgie Čechů? Třetina si myslí, že se změna režimu nevyplatila
Celkem 71 procent Poláků tvrdí, že se změna režimu vyplatila. V Česku je téhož názoru 63 procent lidí a na Slovensku 56 procent občanů. Nejskeptičtější jsou v tomto ohledu Maďaři, mezi nimiž je o pozitivním přínosu změny systému přesvědčeno 48 procent lidí.
Poláci patří mezi Středoevropany, kteří změnu režimu hodnotí nejpozitivněji zejména v tom, jaké změny nová doba zemi přinesla. Kladně hodnotí dopad těchto změn na občany 45 procent Poláků, podle 27 procent přinesly stejně užitku jako ztrát a podle 15 procent byl jejich přínos záporný. V ČR názor, že změny byly lidem spíše k užitku, zastává 37 procent respondentů, opak si myslí 29 procent Čechů a zhruba stejný počet považuje celkovou bilanci užitku a ztrát z pohledu lidí za vyrovnanou.
- Miroslava Němcová (ODS), poslankyně: „Že někteří jiní lidé mají schopnost zapomenout a nevěnovat pozornost tomu, co skutečně komunistický režim znamenal, to mě na tom připadá strašně zvláštní, že si to lidé nedovedou srovnat v hlavě.“
Nejskeptičtější k novému režimu jsou Maďaři
Na Slovensku a v Maďarsku hodnotí změny po roce 1989 jako spíše užitečné shodně 27 procent lidí. Více Maďarů než Slováků ale zastává názor, že změny byly lidem spíše ke škodě. Odpovědělo tak 42 procent obyvatel Maďarska a 35 procent Slovenska. Naproti tomu 33 procent Slováků hodnotí bilanci změn po roce 1989 jako vyrovnanou, v Maďarsku je o tom přesvědčena pětina občanů.
GALERIE
Graf zdroj: ČT24
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že skepse vůči změně systému v roce 1989 a změnám po roce 1989 je navzájem provázána. V obou případech skepse narůstá s klesající deklarovanou životní úrovní vlastní domácnosti, klesajícím příjmem, rostoucím věkem a klesající úrovní dokončeného vzdělání, uvedli autoři průzkumu. Podle nich jsou ke změnám kritičtější i levicově orientovaní lidé.
Češi se ale tváří skepticky i ke členství v Evropské unii. Procento těch, kteří této instituci důvěřují, je nejnižší od roku 1994 (více čtěte zde).
2 minuty
Události: Jen třetina Čechů hodnotí změny po roce 1989 pozitivně