Praha/Oslo – Norská sociální služba Barnevernet nepovolí další setkávání sourozenců Michalákových s matkou, pokud nebude možná jejich adopce. Oznámilo to ministerstvo práce a sociálních věcí, podle kterého jde o reakci na zveřejnění kauzy. Ministryně Michaela Marksová zdůraznila, že je postup Barnevernetu v rozporu s dosavadními ujištěními, které české úřady z Osla dostaly.
Evě Michalákové, která před čtyřmi lety v Norsku přišla z úřední vůle o možnost vychovávat své děti, hrozí, že je ztratí úplně. Služba pro ochranu dětí Barnevernet požaduje, aby byla umožněna adopce dvou jejích synů. O ní rozhoduje příslušná česká krajská komise. V dubnu již daly norské úřady najevo, že chtějí adopci mladšího chlapce, proti tomu se ale stavějí české instituce. Barnevernet nyní pohrozil, že když adopce nebude možná, zcela zamezí kontaktům matky s dětmi. „Barnevernet porušuje svoje vlastní zásady a to, o čem ujišťoval Zdeňka Kapitána v Norsku, že adopce nepřipadá v úvahu,“ reagovala Michaláková. Podle Barnevernetu matka chlapců nespolupracuje, což dokládá odmítnutím návštěvy úředníků v místě bydliště. „Naopak jsem řekla ano, ale nikdo nás nekontaktoval,“ řekla Michaláková. Vadí prý i neochota vydat pasy dětí pěstounům.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí, které o vývoji v norské kauze informovalo, jde ale především o odvetu Barnevernetu za zveřejnění případu. Loni na něj Eva Michaláková poukázala a vzbudila široký zájem české veřejnosti i politiků. Ministerstvo zahraničí dokonce využilo diplomatických nót, tedy jednoho z nejtvrdších diplomatických nástrojů. Úředníci Barnevernetu podle MPSV sledovali veřejné dění a česká média od loňského jara. Podle norského spolupracovníka ČT Yngvara Brenny však není možné získat potvrzení od samotného norského úřadu. „Nezasvěceným se neposkytuje ani sebestručnější informace,“ uvedl. Poslankyně Jitka Chalánková, která se Evy Michalákové dlouhodobě zastává, potom označila vyjádření Barnevernetu za „nátlak na krajskou komisi, jak má rozhodnout“.
Ministerstvo i český úřad jsou nespokojené, Norsko mlčí
Podle ministryně Michaely Marksové jsou nové požadavky norské sociální služby v rozporu s dosavadními sliby a také neodpovídají současným podmínkám v biologické rodině. „Za svůj resort budu koordinovat kroky směřující proti nedůvodnému prosazení navrhovaných opatření,“ přislíbila ministryně.
Nad požadavky norské sociální služby se podivil také ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Upozornil, že české úřady dostaly poslední zprávu o situaci 22. dubna. Kromě zmínky o úvaze nad adopcí mladšího ze synů není informace o návrhu na zbavení rodičovských práv. „Zůstává pro mě otázkou, proč ve zprávě není o návrhu Barnevernetu žádná zmínka, přestože byl v době doručení této zprávy zřejmě již podán. Norské orgány zatím tento nesoulad nevysvětlily,“ uvedl Zdeněk Kapitán. Proti úmyslu adopce se jeho úřad ohradil koncem dubna, kdy upozornil na předchozí ujištění, že k ničemu takovému nedojde. Kapitánův úřad dosud nedostal reakci norské strany.
-
"Česká republika se v této kauze angažuje a já si nevzpomínám na jinou kauzu v uplynulých patnácti, možná dvaceti letech, kde by se Česká republika angažovala více. Paní Michaláková má plnou podporu českých kompetentních úřadů, ať už je to brněnský úřad pana Kapitána, nebo je to ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo zahraničí," prohlásil premiér Bohuslav Sobotka.
Norský spolupracovník ČT Yngvar Brenna se domnívá, že při rozhodování Barnevernetu hrála hlavní roli zažitá praxe. „Je možné, že byl v tomto stejně jako v předchozích případech kladen důraz na zásadu norského úřadu pro péče o děti, podle které má další vývoj dětí být takový, že podporuje pouta dětí přerušením biologických pout. To je zásada, kterou se úřad řídí,“ upozornil.
Norové děti odebrali před čtyřmi lety
Bratry Michalákovy odebrala norská služba pro ochranu dětí Barnevernet v roce 2011 kvůli podezření na jejich zneužívání. Oba rodiče vyšetřovala policie, ale vyšetřování zastavila. Matka však přiznala, že syny výchovně plácla, což je v Norsku zakázáno zákonem. Totéž podle ní dělal její bývalý manžel.
Děti se rodičům nevrátily, naopak v únoru 2012 zbavily norské úřady Michalákovy práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině. Matka dětí neuspěla se stížnostmi u norských soudů ani Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. S manželem se rozvedla, uvedla, že kvůli tlaku norských úřadů, které přislíbily, že jí v takovém případě děti vrátí. Otec dětí v průběhu soudních řízení snahu vzdal, na rozdíl od matky se proto s dětmi vůbec nesmí vídat. V dubnu podala Eva Michaláková návrh na navrácení chlapců do rodiny. Reakcí však byl naopak požadavek na adopci.
