Soud v norském Hokksundu potvrdil, že Eva Michaláková ztrácí rodičovská práva na své dva syny, jak už dříve rozhodl i místní sociální úřad Barnevernet. Justice ale zároveň zamítla adopci mladšího z nich. Matka se chce proti rozsudku odvolat a český stát jí přislíbil podporu v pokračujícím sporu.
Nyní jedenáctiletý Denis a sedmiletý David, kteří se narodili v Norsku, vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Norská sociální služba bratry rodičům odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se neprokázalo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.
Michaláková, která žije trvale v Norsku, předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče, loni na podzim norské úřady rozhodly, že ji zbaví rodičovských práv a mladší chlapec bude dán k adopci. Podle jejího advokáta Pavla Hasenkopfa je po rozhodnutí soudu, který sice zamítl adopci, ale potvrdil ztrátu rodičovských práv a zákaz setkávání, „zdrcená, byť to čekala.“
Soud: Michaláková neumí případ nahlédnout očima dětí
V případu odebrání rodičovských práv rozhodoval soud v Hokksundu, vzdáleném asi sto kilometrů od Osla, na konci května. Protože měla ale soudkyně Liv Synnöve Taraldsrudová na vynesení rozsudku čtyři týdny, znění rozsudku přichází teprve nyní.
V něm se norská justice přiklonila na stranu sociálních úřadů a potvrdila dřívější verdikt krajské sociální komise, podle kterého nemá česká matka na své syny rodičovská práva. Rozhodnutí zdůvodňuje mimo jiné i medializací případu, která má ukazovat na neschopnost Evy Michalákové pohlížet na případ z perspektivy dětí.
Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která se v případu na straně matky dlouhodobě angažuje, však závěr soudu odmítla. Podle ní Eva Michaláková případ zveřejnila, protože „nemá co skrývat. A to je to, co norské straně vadí, protože tento případ je skutečně exemplární“. Právního zástupce Evy Michalákové Pavla Hasenkopfa navíc norská velvyslankyně ujišťovala, že zveřejnění případu nebude využito proti rodičům.
Podivil se i český prezident Miloš Zeman. „Musím se snad poprvé v životě zastat médií, protože plnila důležitou společenskou funkci ochrany práv českých občanů před bezprávím norských soudů,“ řekl během své návštěvy v Bystřici nad Pernštejnem.
Soud ale své rozhodnutí nepodložil pouze argumentem o medializaci sporu. Upozornil také, že se navíc ani jeden ze synů k matce vrátit nechce, u pěstounů si zvykli, odchod z tohoto prostředí není v jejich zájmu a mohl by jim ublížit. Proti takové argumentaci se tvrdě vymezil český prezident. „Ukradené auto má zůstat v pěstounské péči zloděje, pokud tento zloděj toto auto dostatečně dlouho používal,“ srovnal Miloš Zeman. Vzhledem k výsledku soudu však nadále platí, že zůstanou u pěstounů a se svými biologickými rodiči se nesmějí stýkat.
Adopci mladšího chlapce justice zamítla
Otci, který se proti výnosu Barnevernetu rovněž odvolával, norská justice rodičovská práva ponechala. Současně zamítla adopci mladšího z chlapců, proti které se v písemném podání ohrazoval český stát.
„Vláda vstoupila do řízení, aby deklarovala, jaké okolnosti postupu norských orgánů považuje za v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva,“ reagoval na verdikt předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Je třeba respektovat jurisdikci Norska a rozhodnutí norských soudů. Manželé mají možnost se odvolat k soudu vyššího stupně.“
Sama Michaláková se chce proti rozsudku odvolat k vyšší instanci. Tuto cestu už také před měsícem, po skončení hokksundského soudu, avizoval její právní zástupce Pavel Hasenkopf. Že spor nekončí, potvrdil i nyní. Zatím se obrátí na norský vrchní soud, ale pokud to nebude stačit, půjde i k mezinárodním institucím. „Hodláme s touto kauzou dojít až do Štrasburku, pokud to bude nutné.“ Další kolo sporu ale začne až po dvouměsíčních soudních prázdninách, které v Norsku právě začínají.
České úřady včetně Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí jsou podle Sobotky připraveny Michalákovým nadále poskytovat podporu, kterou od nich mají i jiní lidé v podobné situaci. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Michaela Lagronová uvedla, že „pokud se Eva Michaláková odvolá, ČR se bude znovu chtít připojit“.
Pokud případ dojde ke štrasburskému soudu, bude se do něj moci naplno vložit český stát, neboť v tom případě se může připojit k žalobě. Zatím do řízení vstoupil pouze formou písemného podání ministerstva zahraničí, kterým se ohradil proti nařízené adopci mladšího chlapce.
Jitka Chalánková ovšem upozornila, že vedle cesty do Štrasburku získává český stát i možnost mezistátní stížnost, „která se vztahuje k právu na rodinný život z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod“. „Nejlepší zájem dětí je vyrůstat s vlastními biologickými rodiči,“ prohlásila.
Norové mlčí
Norská strana se ke kauze Michalákových od počátku nevyjadřuje. Podle některých médií a expertů tak není možné si na případ udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že média nemusí případ představovat „na základě všech relevantních informací“ a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“.
Případ bude znovu řešit i český soud. Okresní soud v Hodoníně by se měl zabývat norskými rozsudky a také úpravou péče o děti po rozvodu rodičů. Kauzu do Hodonína vrátil odvolací brněnský krajský soud. Loni v prosinci soud v Hodoníně řízení zastavil s tím, že se záležitost řeší v Norsku. Právníci ale poukazují na to, že i když chlapci i matka bydlí v Norsku, mají české občanství.
