Zatím letošní rok přinesl více smrtelných nehod na silnicích než vloni. Současné horké léto zlepšení situace nepřispívá. Agresivita a nepozornost řidičů stoupá a prohřešky proti zákonu se pak kupí. Ne všechny, které odhalí policisté, se podaří včas vyřešit. Část šoférů využívá obstrukcí, až se jejich přestupek promlčí. Od 1. října se cesta k beztrestnosti ztíží.
Zatím ještě platí promlčecí lhůta jednoho roku, s novelou zákona, kterou podepsal v srpnu prezident Miloš Zeman, se ale lhůta protáhne i na tři roky. Pokud totiž dojde k přerušení běhu roční lhůty pro projednání přestupku, začíná běh nové lhůty, dohromady se pak nemají přesáhnout tři roky.
Od prvního října by se tak řidiči neměli spoléhat na to, že se jim podaří vyhnout trestu, když spáchají přestupek. „Vidíme to jako jeden z kroků, který zlepší vymahatelnost práva,“ uvedl ředitel dopravní policie Tomáš Lerch.
Na ministerstvu nestíhají
Policisté často zasahují u zběsilých jízd, do kterých se lidé pouští pod vlivem alkoholu nebo drog. Zpravidla tito šoféři chtějí věc řešit ve správních řízeních. Přestože jde o prokázaný přestupek, volí řidiči zdržovací taktiku. Stačí, aby se třeba dvakrát omluvil z projednávání, a uplyne přes půl roku.
A když správní referent vydá rozhodnutí, nezodpovědný řidič se proti němu dovolá. Spisy pak míří na ministerstvo dopravy, kde je kvůli nedostatku lidí nestíhají řešit. Dosud tak jeden rok představoval nebezpečnou hranici.
„V současné chvíli se v prekluzi nachází zhruba 700 přestupků," uvedl ředitel BESIPu Martin Farář. Těchto sedm set případů se vyhne trestu za spáchaný přestupek. Dalším čtyřem stovkám v Praze se promlčecí lhůta blíží. Jde i o opilé šoféry, někteří z nich stále mají řidičský průkaz a usedají za volant.
Ministerstvo dopravy dříve uvedlo, že chce počty úředníků navýšit, aby docílili rychlejšího vyřízení přestupků. Ministerstvu by ale mohlo ulehčit, že ztížení možnosti obstrukce by hned na začátku mohlo odradit řadu lidí od průtahů.
Role psychologa
Podle policistů a dopravních psychologů je nezbytné, aby za prokázané prohřešky tresty padly, a to co nejdřív po spáchání přestupku. Zároveň by měli rizikoví šoféři absolvovat povinná školení. „Za asistence speciálně školeného dopravního psychologa, který by s nimi prošel způsob jejich chování a reagování," uvedla dopravní psycholožka Pavla Rymešová.
Podobná praxe je v Německu, Rakousku i na Slovensku. U alkoholu nebo drog platí, že psycholog určí, zda je řidič závislý. Musí pak nastoupit minimálně na tříměsíční léčení a další dva následující roky je pod dohledem. Když se závislost neprokáže, i tak šoféra čeká dvanáct hodin terapeutických sezení.
