Opoziční strany kritizují vynětí prezidenta ze seznamu osob, které budou muset hlásit kontakty s lobbisty. Pro krok, k němuž se podle serveru Aktuálně.cz rozhodl kabinet Andreje Babiše (ANO), není podle poslanců důvod. Piráti podle poslance Mikuláše Ferjenčíka podají pozměňovací návrh, který prezidenta do zákona vrátí, ke stejnému kroku je podle místopředsedkyně strany Markéty Pekarové Adamové připravena i TOP 09.
„Nesmyslná výjimka.“ Piráti a TOP 09 chtějí, aby kontakt s lobbisty hlásil i prezident
Ministři zákon schválili minulý týden, podle Aktuálně.cz vláda změnu přijala na poslední chvíli. V předložené verzi nového zákona prezident figuroval, stejně jako poslanci, senátoři, náměstci či národní protidrogový koordinátor. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka uvedl, že vláda k vyškrtnutí prezidenta přistoupila poté, co to na jednání vlády navrhl zástupce Hradu.
Ferjenčík napsal, že zahrnutí prezidenta mezi povinné osoby navrhovali Piráti formou připomínky už v době, kdy návrh zákona vznikal. „Totéž budeme požadovat formou pozměňovacího návrhu v legislativním procesu. Není důvod prezidenta vyškrtnout, protože má vliv na tvorbu zákonů jednak svým právem veta a zároveň má i značný vliv na premiéra,“ konstatoval.
Poslanec ODS Marek Benda uvedl, že na zákonu jako celku moc přínosného nevidí, přinese podle něj mimořádnou byrokracii. „Ale je naprosto nelogické ze zákona vyřadit právě prezidenta. Jako jeden z mála má některé originální, nikým jiným nepotvrzované pravomoci. Takže pokud se bavíme o možném zneužití moci pro soukromé účely, pak jistě prezident republiky do zákona patří,“ napsal Benda.
Kancléř v normě zůstal
I podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by měl předpis zahrnovat všechny subjekty, které se podílejí na zákonodárném procesu a rozhodování. „To je i prezident. Není proto žádný rozumný důvod, proč by měl být prezident rovnější mezi rovnými. Jsem připravena pozměňovací návrh podat, aby zákon nečinil nesmyslnou výjimku,“ uvedla.
Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan uvedl, že nemá smysl zavádět zákon a hned z něj vymýšlet výjimky. „Lobbing má mít jasná pravidla pro všechny zúčastněné. Je zajímavé, že do projednávání ve vládě šel návrh i s povinností pro prezidenta hlásit schůzky s lobbisty. Náhle, potichoučku, tato povinnost pro hlavu státu zmizela,“ soudí.
V prvotní verzi připravovaného zákona ministerstvo spravedlnosti se zařazením prezidenta mezi lobbované nepočítalo. Tehdejší ministr Jan Kněžínek (za ANO) to vysvětloval mimo jiné tím, že hlava státu je ze své funkce neodpovědná a za porušení zákona ji nelze potrestat. Po připomínkách Legislativní rady vlády se však ministerstvo nakonec v dubnu rozhodlo prezidenta do návrhu přidat. V návrhu zákona naopak zůstal hradní kancléř.
Zákon o lobbování, podle kterého musí politici a další vysoce postavení představitelé státu veřejně evidovat schůzky s lobbisty a zaznamenat musí i obsah jednání, se nyní bude projednávat ve sněmovně.