Praha – Čeští zdravotníci se znovu střetli se státem. Tentokrát přitom nešlo o evergreen v podobě platů lékařů, ale o elektronické odesílání neschopenek. Projekt ministerstva práce a České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) lékaři kritizují jako nepřipravený a obávají se, že by mohl v ostrém provozu zkolabovat, což by znamenalo, že tisíce pacientů nedostanou včas nemocenskou. Tolik oficiální stanovisko České lékařské komory. Jak ale ukazují zkušenosti z praxe, problém by mohl být mnohem prostší. Jedním z důvodů, proč lékaři systém včas neotestovali, by mohlo být i to, že novým technologiím prostě neholdují.
Neschopenky: Elita národa má strach z neznámého?
Ostrý start elektronických neschopenek se o dva roky odloží - povinné budou až od ledna 2016. Ministerstvo práce a sociálních věcí tlaku lékařů nakonec ustoupilo. Podle České správy sociálního zabezpečení k tomu ale nebyl důvod. I když v testovacím provozu systém vyzkoušelo jen necelých 200 lékařů z celkového počtu 35 tisíc doktorů vystavujících neschopenky, není důvod se obávat, že by v ostrém provozu systém neobstál.
„Technicky je na elektronickou komunikaci ČSSZ už několik let připravena. Jako první ze státních institucí umožnila tzv. ePodání dokumentů. Systém pro elektronickou komunikaci tedy není novým systémem, zpracování elektronické neschopenky je pouze jeho rozšířením o další modul. Základ systému je funkční od roku 2005 a přijímají se přes něj miliony různých podání. Problémy podobné těm, jaké měl v minulosti například registr vozidel, neočekáváme,“ sdělila portálu ČT24 mluvčí správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová s tím, že samotné elektronické neschopenky mohli lékaři zkoušet od roku 2010.
Elektronické neschopenky brání také České zdravotnické fórum. Podle této neziskové organizace, která bojuje za lepší kvalitu českého zdravotnictví, by systém ČSSZ měl obstát i v náporu desítek tisíc lékařů a více než milionu neschopenek, které zdravotníci ročně vystaví. „Systém elektronických neschopenek běží v testovacím režimu tři roky a žádný takový problém se tam neobjevil. Podobné systémy úspěšně fungují i ve světě – také bez problémů. České zdravotnické fórum o tom diskutovalo i se zástupci softwarových firem a ti tvrdí, že mouchy jsou dávno vychytané, že porodní bolesti, které to mělo, jsou odstraněné,“ říká ředitel fóra Michael Vích.
Za vším hledej peníze
Zdravotníci přesto dál trvají na svém – systém podle nich není vyzkoušený a může zkolabovat. A podle hrstky lékařů, která jej vyzkoušela, má systém řadu chyb. Praktický lékař Cyril Mucha to s elektronickými neschopenkami zkoušel půl roku a ČT popsal své zkušenosti takto: „Problém je například v tom, že funkcionality nefungují pro cizince, kteří žijí v České republice. Lékař musí volat na správu sociálního zabezpečení pro přidělení speciálního čísla.“ Muchovi také vadí, že si lékaři musí program pořídit za své, a za stát tak vlastně dělat jeho práci.
To kritizuje také Sdružení praktických lékařů ČR. Podle toho by měla Česká správa sociálního zabezpečení zaplatit lékařům veškeré náklady, které budou s eNeschopenkami mít. Pak by se většina z nich prý do nového systému zapojila. „Dnes dostaneme papírový formulář od sociálky zadarmo. Obálky, ve kterých to posíláme na správu sociálního zabezpečení, máme také zadarmo – to jsme si před lety vybojovali. Nově bych na svůj vlastní papír vytiskl jednotlivé díly neschopenky, musel bych si koupit toner,“ upozornil Roman Houska, člen výboru sdružení, který má otázku eNeschopenek na starosti. Správa sociálního zabezpečení zatím o refundaci nákladů neuvažuje. Řídí se zákonem a ten jí to nenařizuje.
Lepší kontrola
Najdou se ale i zdravotníci, kteří v systému vidí pozitiva. Podle mladé lékařky Jitky Juříčkové může elektronické podání zabránit tzv. kšeftování s neschopenkami, tedy situaci, kdy lékař vystaví pacientovi neschopenku, aniž by k tomu byl medicínský důvod. „Díky elektronickému systému bude snáze kontrolovatelné, že je na neschopenku navázáno i nějaké vyšetření, například odběr krve,“ říká Juříčková.
GALERIE
videogallery_370608
Podobné případy podle ní přitom nyní nejsou v lékařské praxi ničím ojedinělým. Některé kauzy se už v minulosti dostaly dokonce před soud. Například pelhřimovská lékařka Stanislava Holatová odešla v roce 2008 od soudu kvůli vystavování neschopenek, které neodpovídaly zdravotnímu stavu pacientů, s podmínkou a pětiletým zákazem činnosti.
Avšak snaha zabránit tomu, aby bylo lékařům vidět pod ruce, není podle Juříčkové hlavním motivem, proč se zdravotníci elektronickým neschopenkám brání. Tím je spíš strach z neznámého. „My jako lékaři jsme kostnatí, nepřizpůsobiví novým trendům. Většina z nás šla na medicínu mimo jiné také proto, že nejsme technické typy. I když doba novým technologiím přeje, lékaři běžně nepoužívají ani chytrý telefon. Sžít se neumíme ani s dalšími technologiemi. U nás v nemocnici byl problém i to, když se měnil internetový prohlížeč. Řadě lékařů trvalo několik měsíců, než se s ním naučili pracovat,“ upozornila lékařka.
Že mají zdravotníci z technologických novinek strach, potvrzuje také Michael Vích. „Lékaři jsou konzervativnější skupina. Jsou spokojení s tím, jak to funguje teď, a obávají se, že elektronický systém bude náročnější. Lékaři si často myslí, že budou muset dělat to, co dělají teď, a ještě budou muset přepisovat něco do nějaké internetové aplikace,“ uvedl pro portál ČT24 ředitel Českého zdravotnického fóra. Podle Vícha je ale nový systém intuitivní a obavy lékařů pramení z toho, že jej mnohdy ani nevyzkoušeli. Na vlastní kůži si elektronickou neschopenku zatím nevyplnil ani Houska, a to přesto, že se touto problematikou intenzivně zabývá. A důvod? Software, který používá, podle jeho slov práci s aplikací ČSSZ údajně neumožňuje.
GALERIE
Vyšetření
eNeschopenky v cizině
Posílání neschopenek po internetu zatím vázne i v zahraničí. Kupříkladu v Británii vedle sebe existují elektronické i papírové neschopenky. A ani v Rakousku, které je v zavádění eNeschopenek z evropských zemí zřejmě nejdál, se papírové formuláře zcela odbourat nepodařilo. A to překvapivě ne kvůli odporu lékařů. Ti sice nový systém při jeho zavádění v roce 2009 vehementně kritizovali – z jejich úst zaznívaly téměř totožné argumenty, jako dnes slyšíme v Česku – avšak na elektronické neschopenky si zvykli. Už během prvních dvou týdnů fungování systému jich odeslali přes 14 tisíc. Problém je ale v některých zaměstnavatelích, ti dál trvají na papírové neschopence, a tak ji podle informací zpravodajského portálu ORF lékaři na požádání pacientům stále vystavují.
Paciente, i se zlomenou nohou běhej!
Největším paradoxem v české kauze eNeschopenek je však to, že i kdyby byl systém tak, jak je nyní připraven, od ledna spuštěn (což se nestane), pro pacienty by se de facto nic nezměnilo. Stejně jako s papírovými neschopenkami by museli rovněž po zavedení eNeschopenek zaměstnavateli doručit potvrzení o pracovní neschopnosti. Jediný rozdíl by byl v tom, že místo předtištěného formuláře ručně vyplněného lékařem, by teď do zaměstnání nosili vytištěnou verzi.
To je ale překvapivé. V roce 2011 totiž Česká správa sociálního zabezpečení avizovala, že cílem elektronických neschopenek je, aby k zaměstnavateli odešlo už jen elektronické potvrzení pracovní neschopnosti, a nikoliv nemocný pracovník s ním. Na tento fakt upozorňuje dokonce i ministerstvo práce a sociálních věcí v jednom ze starších článků zveřejněných na svém webu.
Proč to systém neumí, jsme se zeptali mluvčí ČSSZ Bartoňové. Naše otázka ji zaskočila. „K tomu se v tuto chvíli nemohu vyjádřit. Rok 2011 – to je dva roky zpátky – nemám k tomu informace a ani je nemohu v tuto chvíli sehnat,“ uvedla.
Jak se tedy zdá, ani pacienti nad odložením eNeschopenek plakat nemusí. Jediný, kdo ho pocítí, je stát. Ten měl totiž díky tomu, že by doktorům od ledna 2014 neplatil poštovné za papírové neschopenky, ušetřit 20 milionů korun. To ale není nijak astronomická suma - představuje méně než procento státního rozpočtu.