Pietní shromáždění v pražském Rudolfinu se rozloučilo se zesnulným předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou. Doyena občanské demokracie a bývalého teplického primátora připomnělo v pondělí v pravé poledne taky houkání sirén. Kuberu si lidé mohli připomenout i v teplickém divadle, kde byla vystavena jeho rakev.
„Nepřehlédnutelný a svérázný.“ Rudolfinum se rozloučilo s Jaroslavem Kuberou
Žil opravdově a naplno, vzpomínali v Rudolfinu přátelé a politici na Jaroslava Kuberu (zdroj: ČT24)
Dva týdny po úmrtí Jaroslava Kubery nastala příležitost naposledy se s ním rozloučit. Veřejnost může sledovat na velkoplošné obrazovce pietní shromáždění v pražském Rudolfinu, které začalo ve čtyři odpoledne. Přímo ve Dvořákově síni se shromáždili nejvyšší ústavní činitelé, představitelé justice, církví, diplomaté nebo rektoři veřejných vysokých škol.
Obřad zahájily fanfáry od českého barokního skladatele Pavla Josefa Vejvanovského, kterými jsou senátoři přivoláváni do jednacího sálu v úvodu zasedání horní komory nebo na hlasování. Úvodní řeč přednesl Tomáš Töpfer, ředitel Divadla na Vinohradech a bývalý senátor za ODS.
„Kubera uměl být lidový a zároveň sdělovat velké, zásadní konzervativní myšlenky. Bude nám hrozně chybět se svým nadhledem, konzervatismem a smyslem pro humor,“ řekl Töpfer. „Měl neobyčejný smysl pro humor a legraci si uměl dělat i ze sebe, to je v politice velice vzácný dar.“
Události: Rudolfinum se rozloučilo s Jaroslavem Kuberou (zdroj: ČT24)
Na Kuberu zavzpomínal jako na svého dlouholetého rodinného přítele taky jeho předchůdce v čele Valdštejnského paláce Přemysl Sobotka (ODS). „Opustil nás bez varování báječný člověk. Kdo ho měl rád a vážil si ho, nechť se co nejviditelněji přihlásí o jeho dědictví: nazývat věci pravými jmény, zůstat svůj, žít a nechat žít,“ prohlásil.
Připomněl, že předseda Senátu skonal v aktivní službě veřejnosti, a citoval i z kondolence veřejnosti: „Jaroslav Kubera byl důkazem, že malí mohou být velcí a velcí mohou být normální.“
Severočeská filharmonie Teplice uctila jeho památku skladbami Antonína Dvořáka a Pietra Mascagniho. Filharmonici také doprovodili houslového virtuosa Václava Hudečka, který se řadil ke Kuberovým rodinným přátelům. „Byla to veselá kopa, člověk pracovitý a čestný. Budeme na něj s úctou vzpomínat a bude nám moc chybět, protože jsme v životě potkali hodně lidí, ale strašně málo takových, jako byl on,“ řekl.
„Člověk žije jen jednou, ale pokud žije pravdivě, stačí to. Jarda Kubera žil opravdově a naplno: Cítím se poctěn, že jsem ho poznal,“ zdůraznil čestný šéfdirigent filharmonie Charles Olivieri-Munroe. „Našel jsem v něm sympatického muže bez malicherností. Hodně jsem se od něho naučil,“ uvedl a připomněl, že zesnulý Kubera se od něj chtěl kdysi naučit dirigovat. „Ale pak se stal primátorem a neměl čas.“
Příchozí v Rudolfinu vítaly reprodukované záznamy Kuberových promluv v Senátu včetně předloňského kandidátského projevu, když se ucházel o místo v čele horní komory. Nechyběly ani úryvky z Kuberových novoročních projevů, v nichž mimo jiné zdůraznil, že slušnost není slabost, a obhajoval svobodu projevu proti politické korektnosti. Zazněl i jeho výrok, že politika je jeho druhá láska.
Přenos ze shromáždění v Rudolfinu
Pódium v sále Rudolfina, kde se smuteční shromáždění odehrávalo, zdobila velká státní vlajka a fotografie dlouholetého senátora, zahalená černou páskou. Místa v lóžích napravo od pódia měli bývalý prezident Václav Klaus s manželkou Livií, předseda dolní komory Radek Vondráček, premiér Andrej Babiš, vicepremiéři Karel Havlíček a Alena Schillerová (oba za ANO), kardinál Dominik Duka nebo předsedové parlamentních stran. Balkon naproti jevišti byl vyhrazen pro senátory, místa nalevo pro členy vlády. Místa v hledišti byla určena pro další čestné hosty, první řada pro členy rodiny.
V předsálí byla umístěna kondolenční kniha, do níž se pozvaní mohli zapsat, pokud tak neučinili už dříve v sídle horní komory. V prostoru pro veřejnost u Kuberovy fotografie se objevily květiny, věnce, i svíčky.
Závěr piety patřil nahrávce písně Mackie Messer v Kuberově podání, v jejímž uvedení scénu situoval do svých Teplic. Setmělý sál jeho vystoupení odměnil dlouhotrvající potleskem vestoje a poté neplánovanou minutou ticha.
Události v regionech: Teplice se rozloučily s Jaroslavem Kuberou (zdroj: ČT24)
Kuberu připomínají vlajky na půl žerdi
Vláda vyhlásila na pondělí státní smutek. Republika se s prvním vysokým ústavním činitelem, který zemřel ve funkci, loučí stažením vlajek na půl žerdi – to měli správci budov úřadů zajistit již v neděli.
Jak avizoval ředitel protokolu prezidentské kanceláře Vladimír Kruliš, smuteční vlajková výzdoba zpravidla začíná v 16 hodin dne předcházejícího státnímu smutku a trvá do osmi hodin druhého dne po státním smutku.
Vlajka na půl žerdi na I. nádvoří na památku Jaroslava Kubery
Na památku Jaroslava Kubery se také v poledne rozezněly sirény. Nepřerušovaný signál zněl 140 sekund. „Je to to samé, na co jsou lidé zvyklí při pravidelné zkoušce sirén. Varovný signál, který je jako jediný daný zákonem – říká se mu všeobecná výstraha – se liší od toho, který lidé slýchají, tím, že je kolísavý,“ upozornila mluvčí Hasičského záchranného sboru Nicole Studená. Dodala, že pravidelná zkouška, plánovaná na první středu v měsíci, po pondělní pietě již nebude.
Byl to největší Tepličák, hodnotí Kuberův nástupce ve funkci primátora
Zatímco republika se rozloučila s mužem, který byl rok a čtvrt jejím druhým nejvyšším ústavním činitelem, Teplice s Jaroslavem Kuberou ztratily člověka, který z velké části tvořil jejich současnou podobu. Bezmála čtvrt století byl jejich starostou, respektive primátorem, v úřadu skončil až tehdy, kdy se ucházel o křeslo v čele horní parlamentní komory.
Tepličané se mohli s dlouholetou hlavou svého města rozloučit v Krušnohorském divadle, kde byla od 11 do 17 hodin vystavena jeho rakev. Rozloučení probíhalo se státními poctami, rakev byla proto zahalena státní vlajkou a stála u ní čestná stráž. U vstupu do divadla byly také kondolenční knihy.
GALERIE
Rozloučení s Jaroslavem Kuberou
„Je to poslední rozloučení se skvělým člověkem a největším Tepličákem, kterého toto město mělo,“ poznamenal Kuberův nástupce v primátorské funkci Hynek Hanza. Lázeňské město podle něj bylo po desetiletích komunismu „šedou dírou“, což Kubera změnil. „On tu šedou díru opět nabarvil, opravil a udělal ji k žití,“ dodal primátor.
Rozloučit se s Kuberou přišel do teplického divadla hodinu po poledni prezident Miloš Zeman, položil květinu a zapsal vzkaz do kondolenční knihy. „Měl jsem ho rád,“ řekl prezident při příchodu a totéž napsal do knihy. Dorazili i další politici – premiér Babiš, kolegové ze Senátu či špičky ODS, jejímž členem Kubera byl.
„Byl mimořádný, nepřehlédnutelný, velmi svérázný,“ řekl bývalý prezident Václav Klaus, který v minulosti stál v čele ODS. „Jaroslav Kubera byl v dobrém slova smyslu přízemní. Nepohyboval se mimo svět běžných lidí a ti ho za to měli rádi.“
Převážně ale přicházeli obyvatelé města. „Byl hodně lidský a udělal hodně pro město Teplice. Byl to velký člověk, který doopravdy bral demokracii tak, jak se má,“ řekla například Tepličanka Alena Mašková.
Miloš Zeman položil květinu a zapsal vzkaz do kondolenční knihy
Před sálem s rakví se dopoledne vytvořila fronta. Přišli i zástupci vietnamské komunity v Česku. „My jsme pana Kuberu měli moc rádi. On nám hodně pomáhal a umožňoval naší komunitě, abychom ji mohli udržovat a rozvíjet v našem druhém domově,“ upozornil předseda svazu Vietnamců pro Ústecký kraj Tran Van Minh.
Jaroslav Kubera zemřel náhle 20. ledna. Bylo mu 72 let.