Nemocnici Na Františku chce hlavní město převzít do léta. Teď ji spravuje Praha 1

Hlavní město převezme řízení Nemocnice Na Františku, kterou dosud spravovala městská část Praha 1. Informovali o tom zástupci pražského magistrátu, první městské části a vedení nemocnice. Převzetí správy by mělo být podle pražské radní pro zdravotnictví Mileny Johnové (Praha sobě) hotovo do konce června. Hlavní město chce být podle radní ve zdravotnictví aktivnější. Nyní magistrát žádnou nemocnici nemá.

„Hlavní město je připraveno být daleko aktivnější v oblasti zdravotnictví, chceme se chovat víc jako kraj,“ uvedla radní Johnová. Na převzetí nemocnice městem se předběžně dohodla již minulá vedení městské části a magistrátu.

Předchozí rada Prahy 1 chtěla zařízení pronajmout soukromníkovi, po kritice opozice a občanských spolků od plánu ustoupila. 

Velkým kritikem plánu byl i nynější starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Praha 1 sobě). „Nevidíme důvod, proč nedat nemocnici k dispozici tomu, kdo logicky má ambici dělat celopražskou, krajskou zdravotnickou politiku,“ uvedl ve čtvrtek k převzetí zařízení magistrátem.

Pověřený ředitel nemocnice David Erhart řekl, že je rád, že ho vedení města ujistilo o zachování stávajícího charakteru a rozsahu péče. Podle Johnové je jako jeden z prvních kroků v plánu vypsání výběrového řízení na ředitele zařízení, město také vyhodnocuje, zda a jakým způsobem upravit nabídku služeb.

Budovy a pozemky nemocnice by měly zůstat svěřeny městské části, se kterou se magistrát dohodne na dlouhodobém pronájmu. Město tak bude moci investovat jak do zdravotnického vybavení, tak do areálu. Podle Johnové nyní právníci magistrátu pracují na konkrétním právním řešení pronájmu, stejně jako na dalších detailech převodu. Čižinský doplnil, že Praha 1 si chce zachovat vliv na řízení nemocnice.

Opoziční zastupitelka Jaroslava Janderová (ODS) po představení plánu kritizovala fakt, že převzetí nemocnice nebylo projednáno v magistrátních orgánech, jako je výbor pro zdravotnictví.

Původně se mluvilo o pronájmu soukromníkovi

Provoz nemocnice v posledních letech provázely potíže, minulé vedení radnice starosty Oldřicha Lomeckého (dříve TOP 09) jej označovalo za příliš drahý, což byl i důvod původního plánu na pronájem zařízení soukromníkovi.

Po odmítnutí tohoto plánu se vedení městské části domluvilo s magistrátem na tom, že Praha bude radnici každoročně přispívat na provoz nemocnice. Součástí podepsaného memoranda byl i záměr převodu na magistrát.

Ředitel nemocnice Robert Zelenák loni v červenci rezignoval kvůli obvinění z manipulací s veřejnou zakázkou.

Nemocnice Na Františku se zaměřuje na akutní lůžkovou péči, v současnosti disponuje 113 akutními lůžky a 23 lůžky pro následnou péči. Nejvíce ji využívají obyvatelé Prahy 1 a Prahy 7, ale i pacienti z jiných městských částí. Kromě běžných úkonů nabízí například žádanou ortopedickou péči, plasticko-estetickou chirurgii nebo léčbu rakoviny prsu.

Praha zvažovala převzetí Nemocnice na Bulovce

Až do převzetí hlavním městem je Nemocnice Na Františku jedinou nemocnicí, kterou v Praze provozuje městská část. Vlastní zařízení dosud neměl ani magistrát.

V minulosti se opakovaně objevily návrhy na to, aby vznikla tzv. metropolitní nemocnice po vzoru jiných krajů, které vlastní lůžková zařízení mají. Zvažovalo se například převzetí Nemocnice Na Bulovce, kde vlastní magistrát většinu nemovitostí, nemocnici nicméně provozuje stát. Nyní vedení Prahy mluví o tom, že by Na Bulovce mohly vzniknout byty a stát by namísto nevyhovujícího zařízení postavil a provozoval novou moderní nemocnici v Letňanech.

V Praze je 28 nemocnic, z nichž čtyři jsou fakultní, další jsou odborné ústavy a instituty nebo zařízení následné péče. Největším problémem zdravotnického systému v metropoli je nedostatek nemocničních sester. Naopak je tu velká nabídka specializované péče, za kterou se do Prahy vydává mnoho pacientů z jiných regionů, zejména Středočeského kraje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 1 hhodinou

Zahraničnímu vysílání ČRo chce ministerstvo snížit rozpočet skoro o čtvrtinu

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionu korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
před 1 hhodinou

Soud přiznal Brožovi odkladný účinek ve stížnosti na odvolání z postu děkana katolické fakulty UK

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK). Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. Vyplývá to z usnesení soudu, na které upozornil Deník N. Předseda akademického senátu fakulty David Vopřada v reakci řekl, že se tak prodlužuje období nejistoty, které dopadá na instituci i její zaměstnance.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EK chce vědět, jak Česko brání Babišovu střetu zájmů, píší Seznam Zprávy

Vedení Evropské komise (EK) podle serveru Seznam Zprávy požaduje vysvětlení, jak Česko brání střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). EK chce podle webu i ujištění, že dokud situace nebude plně vyjasněna, holding Agrofert nedostane evropské peníze. Předseda vlády v pátek oznámil, že veškeré akcie Agrofertu vložil do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Domnívá se, že nárokům práva pro střet zájmů dostál.
15:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prostor pro odškodnění kvůli následkům očkování se možná rozšíří. Rozhodne NS

Prostor pro odškodnění lidí s poškozeným zdravím po očkování proti covidu-19 se možná rozšíří. Ústavní soud (ÚS) nedávno sice ponechal v zákoně podmínku „zvlášť závažných“ zdravotních následků, ale jeho usnesení dává šanci benevolentnější interpretaci. Nyní bude rozhodovat Nejvyšší soud (NS), podle ústavních soudců musí při výkladu zákona brát v potaz nejen jeho text, ale také smysl a účel.
před 2 hhodinami

VideoZajíc byl symbolem, že ne všichni byli znormalizováni, říká historik

Před 57 lety se na pražském Václavském náměstí upálil student Jan Zajíc, jenž navázal na čin Jana Palacha. Zajíc byl nespokojený s upadajícími protesty proti vládě, které Palach původně vyburcoval. Na rozdíl od Palacha ale o svém úmyslu otevřeně mluvil. „Zajíc po sobě zanechal prohlášení pro československou veřejnost, jde o jeden z nejsilnějších textů, které znám,“ uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Zajíc v něm dle historika spoluobčany vyzývá, aby se nenechali vláčet několika diktátory. „Říká, že je potřeba bojovat, a to nejen zbraněmi, ale i jinými způsoby. Je to apelativní text, který ukazuje na strašnou beznaděj, kdy se lidé, kteří protestovali proti okupaci, postupně normalizovali,“ doplnil Blažek s tím, že Zajíc s Palachem se stali symbolem, že nebyli znormalizováni všichni.
před 4 hhodinami

Ozbrojený muž při úterním zásahu v Havířově spáchal sebevraždu

Muž, který se v úterý v Havířově zabarikádoval v bytě a postřelil policistu, spáchal sebevraždu, informoval ve středu krajský policejní ředitel Tomáš Kužel, podle něhož se muž střelil do hlavy. Postřelený policista už v úterý podstoupil operaci. Podle Kužela je mimo ohrožení života a prognóza uzdravení je „velmi dobrá“. Motiv střelce policie zatím nezná. Nemá ani informace o tom, že by muž trpěl psychickým onemocněním. Podle policie je podezřelý ze tří trestných činů.
13:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pochod studentů proti nástupu komunismu k moci připomenula pieta u Hradu

Lidé v Praze si připomněli události února 1948. Průvod asi pěti tisíců studentů se tehdy vydal na Pražský hrad za prezidentem Edvardem Benešem, aby se postavil proti nástupu komunistů k moci. V Nerudově ulici ale byli studenti zastaveni a brutálně zbiti – právě u tamní pamětní desky se ve středu lidé sešli. Vedení městské části Praha 1 na Václavském náměstí zase uctilo památku studenta Jana Zajíce, který se před 57 lety, 25. února 1969, upálil na protest proti rezignaci společnosti.
před 4 hhodinami
Načítání...