Praha – Pražská Nemocnice Na Františku funguje už 660 let. Až do konce 18. století to byla největší nemocnice v Praze, dnes je naopak nejmenší. Přesto ale ročně hospitalizuje 8 tisíc pacientů a v ambulancích jich ošetří dalších víc než 80 tisíc. V současné době je Nemocnice Na Františku příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Městská část Praha 1.
Nemocnice Na Františku: Na konci 18. století největší, dnes nejmenší
Počátek hospitální činnosti na nábřeží Vltavy v centru Prahy, kde dnes stojí Nemocnice Na Františku, se datuje už do roku 1354, kdy tam první český arcibiskup Arnošt z Pardubic vysvětil kapli a špitál. V roce 1368 pak arcibiskup Jan zřídil pod záštitou císaře Karla IV. nadaci, která nemocnici zajišťovala další existenci. Podle Ludmily Hlaváčkové z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků na 1. lékařské fakultě UK v Praze je doloženo, že špitál nebo léčebný ústav funguje v místech dnešní nemocnice od poloviny 14. století nepřetržitě.
V roce 1620 po bitvě na Bílé hoře předává císař Ferdinand II. Habsburský zakládací listinu nemocnice řádu Milosrdných bratří, ti tak přebírají její správu a nemocnice se dostává na špici tehdejší lékařské péče. Podle Ludmily Hlaváčkové z 1. lékařské fakulty UK bylo v té době pokrokové, že bratři byli speciálně vychováváni jako ošetřovatelé s příslušným školením. Nemocnice se taky dále rozvíjela – při špitálu byla zřízena lékárna, počet lůžek se z původních 24 rozšiřuje na 55, v roce 1703 je přistaveno další poschodí a zařízení je schopno přijmout téměř 90 pacientů.
Zajímavostí nemocnice je, že pacienti se umisťovali do pokojů dle druhu nemoci – předtím totiž bývalo běžné, že ve velké místnosti byli pohromadě všichni pacienti. A mniši přišli i s dalším pokrokovým nápadem. Aby pacienti měli víc soukromí, každá postel měla okolo sebe záclony, které bylo možné zatáhnout.
Už v 17. století mniši spolupracovali s lékařskou fakultou a právě ve špitále její studenti viděli v roce 1685 první didaktickou pitvu. Prováděl ji profesor Sebastian Christian Zeidler a traduje se, že mu asistoval jeho syn Bernard Norbert. Dar císařovny Marie Terezie umožnil další zvelebení nemocnice. Ta se jako pobočka lékařské fakulty stává významnou vědeckou a výzkumnou základnou. V roce 1783 císař Josef II. schválil plány na další rozvoj nemocnice. Ředitelem se stává prof. Dr. Held, pozdější děkan fakulty a rektor Univerzity Karlovy.
V roce 1847 si nemocnice připisuje celoevropské prvenství - mnich Celestýn Opitz provádí první amputaci v celkové anestezii. Podle současného ředitele Nemocnice Na Františku Roberta Zelenáka šlo o amputaci nohy a byla prováděna v éterové anestezii, kapáním éteru na masku, kterou měl pacient na obličeji. Podle reakcí pacienta se maska oddalovala nebo přibližovala zpátky. Průlomý zákrok operovaný přežil.
Zajímavostí i kuriozitou nemocnice je schodiště, pod kterým jsou původní schody postavené ze dřeva z popraviště. Konkrétně z popravy 27 českých pánů 21. června 1621. Jak uvádí Ludmila Hlaváčková z 1. lékařská fakulty UK, stavební materiály byly vždycky nákladné, takže mniši dostali od vlády k použití dřevo z popravy. Ředitel nemocnice Robert Zelenák k tomu dodává: „Tvrdí se, že krev našich českých pánů je tady nasáklá do schodištních stupňů.“
Moderní přístavba nemocnice pochází z doby první republiky - v roce 1926 byla dokončena dostavba nábřežní části objektu. Během druhé světové války nemocnice fungovala jako vojenský lazaret pro zraněné piloty německé Luftwaffe.
V roce 1950 byl celý komplex převeden do majetku státu a stává se součástí různých Obvodních ústavů národního zdraví. V 60. letech nemocnice navázala na anesteziologickou tradici založenou Celestýnem Opitzem. V roce 1965 tam totiž bylo zřízeno první lůžkové anesteziologicko-resuscitační oddělení v tehdejším Československu.
V roce 1992 se nemocnice vyčleňuje z OÚNZ Praha 1. Vzniká tak nový právní subjekt – Nemocnice Na Františku jako příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Městská část Praha 1. Poslední rekonstrukcí ústav prošel před 15 lety - postavily se nové operační sály a jednotka intenzivní péče. V posledních letech se nemocnice ve spolupráci s dalšími místy v Praze specializuje na problematiku nádorů prsu. Za rok trvání mamárního centra odoperovali přes dvě stě pacientek se zhoubnými nádory.
V Nemocnici Na Františku v minulosti působila řada uznávaných lékařů - např. Theofil Šrámek, Christian Zeidler, prof. Plencziz, prof. Bayer, prof. Piťha, dr. Kreisinger. Nemocnice se dostala i do literární historie - v Máchově povídce se v ní léčí nemocná Marinka, Neruda sem zase umístil děj básně Před fortnou milosrdných.
Kapacita nemocnice, personál
Do konce 18. století byl špitál Na Františku největší pražskou nemocnicí.
Dnes je nejmenší nemocnicí v hlavním městě.
Nemocnice má 175 lůžek a ústavní lékárnu.
V nemocnici působí 73 lékařů a 133 zdravotních sester.
Nemocnice Na Františku ročně hospitalizuje cca 8 tisíc pacientů. Dalších více než 80 tisíc jich je ošetřeno v ambulantních provozech a specializovaných poradnách.