Z hlediska úhrad ve zdravotnictví jsou léky jediný segment, který se několik posledních let nezvyšuje, upozornil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček v Otázkách Václava Moravce. V evropském kontextu jsou ceny léků v Česku tak nízké, že mohou lákat k byznysu v podobě reexportu, ten má ale v nezbytných případech omezit novela zákona. Zásadnější podle ministra je nalézt takovou míru, aby nízká cena léků, která sráží marže farmaceutických firem, respektovala malý český trh.
„Když se podíváme na vývoj za několik posledních let, byznys farmaceutických firem se výrazně zmenšil. Výdaje na léky je jedna z mála kapitol, která za posledních mnoho let neroste. Dobrou práci sehrál Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který snižuje úhrady u mnoha léků, a české léky jsou nyní jedny z nejlevnějších v Evropě,“ shrnul ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). „Byznys přetrvává, ale myslím, že před několika lety byly marže, které měly firmy k dispozici, výrazně větší,“ dodal.
Někteří ale nesouhlasí s tím, aby se na zdravotnictví vůbec pohlíželo jako na byznys. „V určitou dobu se změnila filozofie celého zdravotnictví, pacient v zákazníka, péče v služby. Z toho se pak vyvinul obchod. Změna filozofie je špatně. Mělo by nám především jít o to, mít zdravou populaci, ne abychom nahrávali nemocem. Proto je důležitá prevence,“ uvedla stínová ministryně zdravotnictví a poslankyně Soňa Marková (KSČM).
S omezením reexportu léků je to složité kvůli volnému pohybu zboží
Diskusi třeba vyvolává reexport léků, při kterém dochází k přeprodeji medikamentů z Česka do zahraničí. „Ročně mizí za hranicemi léky za 5 miliard korun. Jsou to peníze, které jsou důležité,“ poznamenala Marková. Novela zákona by měla umožnit praxi omezit; podle ministra končí vnější připomínkové řízení.
„Jakákoli legislativa, kterou předpokládáme, ať už se týká léků, nebo zdravotnických prostředků, vyvolává velkou odezvu a kritiku profesních organizací. Zrovna u zákona o léčivech je ještě vyjádření Bruselu, abychom příliš nenarušovali volný trh s léčivy,“ doplnil Němeček.
Cílem je hlavně zamezit výpadkům v distribuci léčiv. „Ať jsme objektivní, ne každý reexport znamená problém pro Českou republiku, protože přípravky podléhají nějakému volnému obchodu. Pokud se to nedotýká českých pacientů, pokud nezpůsobuje nedostatky na českém trhu, z hlediska evropského práva proti tomu zasahovat nemůžeme,“ řekl Němeček s tím, že ani není důvod.
V nedávné době podle něj zasáhlo ministerstvo a ústav pro kontrolu léčiv asi jenom ve dvou případech. „Není to tak časté. Nemůžeme říct, že reexporty zakazujeme. Z hlediska volného pohybu zboží by nám to neprošlo. Pohybujeme se tady docela na hraně,“ řekl.
Nízké ceny ubližují farmaceutickým firmám víc než pokuty
V Česku se spotřebují ročně léky za 60 miliard korun. Nízké ceny léků mohou mít dopad na farmaceutické firmy, a to výraznější než pokutování, jako když SÚKL udělil historicky nejvyšší pravomocnou pokutu, skoro milion korun, za štědré odměny lékařům při předepisování konkrétního léku firmě Teva Pharmaceuticals. „Když si vezmeme výsledky za minulý rok, tak SÚKL správními řízeními, kde změnil cenu úhrady ze zdravotního pojištění, tedy cenu léků, ušetřil v systému dvě miliardy korun. Znamená to, že SÚKL za loňský rok snížil farmaceutickým firmám zisky o dvě miliardy korun,“ uvedl ministr zdravotnictví.
Jenomže se snižováním úhrady mohou dostat do úzkých. „Se SÚKL budeme muset vést pečlivou debatu, jestli už brzo nebudeme na nějaké hraně kvůli desetimilionovému českému trhu,“ upozornil. „Slyšíme stížnosti farmaceutů, že marže, které nyní na lécích jsou, už začínají být problém z hlediska přežití,“ dodal.
V Česku se daří udržet spoustu lékáren, chybí ale v méně zalidněných oblastech
Na druhou stranu se dá argumentovat tím, že se na českém trhu uživí rozsáhlá síť lékáren, byť podle ministra už argumentují, že začnou krachovat. Podle Markové je u lékáren ještě jiná potíž. „Neviděla jsem větší snahu ze strany lékárníků, lékárnické komory nebo Grémia majitelů lékáren, aby se do nejmenších měst dostaly aspoň výdejny nebo menší lékárny a byla tady vytvořena funkční síť. Když chci lék získat po pracovní době nebo v sobotu a neděli, tak nemám prakticky vůbec žádnou šanci, chybí lékárenské pohotovosti,“ zmínila opoziční poslankyně.
Němeček uvedl, že když s jejich zástupci jedná a oni žádají finanční posílení, žádá naopak od nich koncept, který by pomohl malým venkovským lékárnám. „V roce 2016 to pro nás bude velké téma,“ prohlásil Němeček s tím, že podobnou snahu stát projevuje i v oblasti zajištění lepší lékařské péče v odlehlých místech. „Dostupnost péče na našem území není stejná. Problém bývá v méně osídlených území, pohraničních území,“řekl s tím, že VZP teď startuje příslušné projekty. Pozitivní motivace je podle ministra to, co by mohlo zafungovat i u lékáren.
