Praha - Několik měst v Česku cíleně zneužívá doplatky na bydlení. Zřizují totiž ubytovny s vysokým nájmem, kde končívají lidé v nouzi. Rodinám pak radnice dorovnávají náklady na bydlení dávkami, které plynou do městské pokladny. Jedním z takových měst je Varnsdorf. Uvádí to analýza dopadů loňských úsporných balíčků na obyvatele ghett, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce. Podle analýzy některé vládní škrty a reformy zřejmě významně přispěly „k sociálnímu propadu celých skupin obyvatel“, jiné se lidí z ghett téměř nedotkly.
„Tento mechanismus je zneužíván ze strany měst již řadu let (doplácení drahého nájmu dávkou), ale v současné době se často jedná o cílené strategie ze strany samospráv. V několika případech bylo dokonce zmapováno, že ubytovny zřizuje a vlastní samotné město,“ uvedli v analýze její autoři z Demografického informačního centra. Peníze tak plynou jako příjem do městské pokladny.
Ve varnsdorfské ubytovně platí lidí víc než na pražských Vinohradech
Jako „jeden příklad za všechny“ jmenují autoři Varnsdorf. Podotkli, že v ubytovnách přitom sociálně nejslabší dávají za nájem „výrazně víc, než by platili za byt na Vinohradech v centru Prahy neromští obyvatelé“.
Také v soukromých ubytovnách je nájem několikrát vyšší než ten tržní. Podle analýzy byl třeba v Sokolově 2,5 krát, v Kladně i třikrát a ve Větřní až čtyřikrát vyšší. Celou či podstatnou část nákladů obec doplácela právě doplatkem na bydlení. „Tento přístup motivuje majitele ubytoven stále zvyšovat cenu. Vzniká tak parazitní mechanismus, který je velice nákladný,“ píše se v analýze. Autoři se ptají i po tom, jaké pohnutky podílet se na tomto postupu mají obce. Jedním z vysvětlení by prý mohla být korupce úředníků.
Analýza vznikla loni a sledovala dopady škrtů a změn, které začaly platit od ledna 2011. Autoři mluvili s obyvateli ghett a s odborníky, kteří se problematice věnují. Vedli rozhovory s asi 160 lidmi.
