Dosavadní předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal bude novým ústavním soudcem – a míní, že Nejvyšší soud je v současnosti v dobré kondici a jeho nástupce bude mít v tomto ohledu ulehčenou situaci. Když se přitom s některými lidmi bavil o tom, jestli přijmout nominaci do konstitučního tribunálu, někteří ho prý zrazovali, protože si jeho odchod z domovské instituce nepřáli. Na nové pozici pro něj bude nejpodstatnější se nejprve seznámit se zdejším chodem. Pavel Šámal byl hostem pořadu Události, komentáře.
I když si podle Šámala někteří nedovedli představit, že už nebude na Nejvyšším soudu, on sám si myslí, že každý je nahraditelný. „Jde o to, najít vhodnou osobu, která bude pokračovat v tom, co jsem začal,“ podotkl. I když má tipy na to, kdo by to mohl být, zatím je nechce prozradit, protože slíbil, že s nimi nejprve seznámí prezidenta Miloše Zemana, který nového předsedu bude jmenovat.
„Musí to být člověk, který bude schopen tuto funkci vykonávat, který zná českou justici, ví, jakým způsobem funguje, jak fungují nižší soudy, jakým způsobem funguje Nejvyšší soud. Zároveň jsou vítány mezinárodní zkušenosti a další jakékoliv praktické zkušenosti,“ nastínil Šámal.
Je přesvědčen, že bude předávat Nejvyšší soud svému nástupci v lepší kondici, než ho přebíral. „Z hlediska personálního, z hlediska budovy, kde jsme minulý rok dokončili nové křídlo. Myslím si, že další věci, vývoj nápadů, vývoj řešení věcí… všechno je v posledních letech víceméně pozitivní,“ uvedl.
Šámal: Soudce musí být pokorný
Jeho nyní čeká Ústavní soud, u něhož by se mohl vyjadřovat například k tématům, která se týkají trestního zákoníku, jehož je autorem. „Přestože jsem se na tvorbě trestního zákoníku významně podílel, v další judikatuře Nejvyššího soudu jsme některé názory, které jsem třeba prezentoval i ve svém komentáři, změnili, posunuli,“ nemá Šámal obavy z možných konfliktních témat.
Judikaturu přirovnává ke stromu, který má nějaké kořeny, kmen, větve, větvičky a lístečky. „Neustále se vyvíjí, to znamená, že judikatura není to, že by to bylo jednou dáno, ale neustále se musí doplňovat, neustále se musí s ohledem na vývoj společnosti přizpůsobovat,“ tvrdí.
„Každý soudce musí mít kritický odstup, musí být pokorný. Pokora je jedna ze základních vlastností soudců. A to je pak otázka i vlastního rozhodování. Musíte posuzovat každý právní předpis nejenom z hlediska toho, jestli vám je příjemné, jak je zformulován a jakým způsobem se s ním pracuje, ale i z hlediska toho, jestli odpovídá ústavě,“ přiblížil.
