Největší letadlo dosedlo na mošnovskou ranvej

Ostrava – Na mošnovské Letiště Leoše Janáčka přiletěl letoun Antonov An-225 Mrija, který již 27 let drží titul největšího letadla světa. Na přepravu obrněnné techniky do Afriky si ho objednala společnost Excalibur Army. Během tohoto týdne navíc letoun odletí a přistane v Mošnově ještě dvakrát.

  • Letoun provozuje ukrajinská společnost Antonov Airlines ve spolupráci s Avioncharter company.
  • V Česku zajišťuje technicky unikátní logistický projekt pro šternberskou zbrojovku dopravní společnost Nika Chrudim, která patří do holdingu Excalibur Group.
  • Do Afriky přepravuje 16 kusů obrněné techniky.

Antonov An-225 vznikl z velmi specifické příčiny – jako nosič sovětského raketoplánu Buran. Americká NASA používala k témuž účelu (tj. přepravě raketoplánů) speciálně upravený Boeing 747, Mrija je vlastně speciálně upravený typ An-124. Na rozdíl od amerického nosiče raketoplánů jde však o samostatný typ, který se výrazně odlišuje rozměry, ale například i počtem motorů.

Je opravdu největší?

Antonov Mrija bývá označován za největší letadlo světa. Rozhodně to platí co do nosnosti, maximální vzletová hmotnost činí téměř 600 tun, o polovinu více než u Airbusu A380, o An-124 či Boeingu 747-8 nemluvě. Dodnes je Mrija také neohroženě nejdelším aeroplánem, oproti Boeingu 747-8 mu přebývá téměř osm metrů. Nikdy sice neměl největší rozpětí, toto prvenství patří hydroplánu Hughes H-4 Hercules z období těsně po druhé světové válce, který má také větší plochu křídel, nezapomeňme ovšem, že jeho konstrukce byla zcela odlišná a navíc šlo o prototyp, který letěl všehovšudy dvakrát. Z proudových letadel nemá Mrija konkurenci ani co do rozpětí a nosné plochy. Nevyniká pouze ve výšce, v té ji překonává jak Boeingovo jumbo, tak Airbus A380.

První let Mriji proběhl koncem roku 1988. Jeho účelem nebylo pouze převážet kosmoplán, měl podle představ konstruktérů sloužit i jako létající kosmodrom, ze kterého bude Buran za letu startovat. Mrija s Buranem skutečně létal při zkušebních letech, sloužil také k transportům části jeho nosné rakety Energija. Program sovětského raketoplánu skončil neúspěšně, Buran samotný nakonec absolvoval pouze jeden testovací let bez posádky, a to ještě před dodáním obřího antonovu. An-225 proto záhy ztratil využití a mezi lety 1994 a 2001 byl odstaven. Po rekonstrukci začal sloužit jako transportní stroj, což mu jde k duhu a každý rok zdobí vybraná světová letiště a dělá radost zdejším příznivcům letectví.

Dnes slouží Antonov An-225 k přepravě nejtěžších nákladů, na která jsou všechna ostatní letadla včetně menšího „bratrance“ An-124 krátká. Podle Antonovu letěl s nákladem těžkým 186,7 tuny, což je nad možnostmi všech ostatních letadel. Vezl humanitární pomoc například na Haiti po zemětřesení v roce 2010 nebo do Japonska po zemětřesení a tsunami o rok později. Spatřit ho přesto není snadné, letoun Mrija totiž létá jako jediný na světě, druhý nebyl dokončen a po zrušení programu Buran ho Antonov zakonzervoval, ačkoli se občas hovoří o jeho dokončení.

V Česku není poprvé

Největší letadlo světového nebe v Česku poprvé dosedlo v roce 1989 i s Buranem na hřbetě kvůli poruše při cestě z pařížského aerosalonu na Bajkonur. Téhož roku letadlo navštívilo také letecký den v Mošnově. Později ještě několikrát navštívilo Prahu při komerčních letech, naposledy však v roce 2006.

Antonov An-225 Mrija

  • šestimotorový proudový nákladní dopravní letoun
  • počet vyrobených kusů: 1
  • provozovatel: Antonov Airlines (Ukrajina)

rozměry:

  • délka: 84 m
  • rozpětí: 88,4 m
  • výška: 18,1 m
  • objem nákladového prostoru: 1 300 m3
  • maximální vzletová hmotnost: 640 000 kg
  • maximální zatížení: 250 000 kg

výkony a letové vlastnosti:

  • motory: D-18T
  • tah: 6x 229,5 kN
  • cestovní rychlost: 850 km/h
  • dostup: 12 000 m
  • dolet při nákladu 200 t: 4 000 km

zdroj: Antonov Airlines

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nepřípustné. Resort zahraničí plísnil ruského velvyslance kvůli výhrůžkám firmám

Ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému vyjádřilo důrazný protest vůči výhrůžkám tuzemským firmám. Podobná rétorika vůči Česku, zdejším subjektům i českým spojencům je zcela nepřípustná, uvedl následně úřad. Velvyslance v pondělí dopoledne na resortu přijala vrchní ředitelka evropské sekce Hana Hubáčková, o jeho předvolání rozhodl minulý týden ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
13:53Aktualizovánopřed 12 mminutami

Paliva v úterý opět zlevní, strop pro naftu klesne o více než dvě koruny

Pohonné hmoty v úterý opět zlevní. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pondělku sníží o 2,27 koruny na 40,86 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 40,64 koruny, tedy o 69 haléřů levněji než v pondělí. Ceny na úterý vycházejí ještě z pátečního poklesu na burze, jejich pondělní růst by se měl projevit v cenách na středu. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
14:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočtové určení daní budeme řešit, až se kraje dohodnou, řekl Babiš

Domlouvat se na změně rozpočtového určení daní lze, až se všechny regiony domluví na její podobě, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda tak zamítla návrh Pardubického kraje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po zasedání oznámil, že stát a ČEZ v pátek uzavřou memorandum k rozvoji malých modulárních reaktorů. Ministři také mimo jiné schválili cestu šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) do Saúdské Arábie, kde má od středy usilovat o spolupráci.
04:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předběžná škoda u požáru skladu plastů v Brně je 50 milionů

Požár skladu plastů v Brně-Přízřenicích, který se rozhořel v pondělí brzy ráno, dostali hasiči po poledni pod kontrolu. Ve 12:30 ohlásili lokalizaci, plameny už se tedy nešíří. Tři hasiči se lehce zranili, záchranáři je ošetřili na místě. Předběžná výše škody po požáru je 50 milionů korun, jeho příčinu vyšetřovatelé zjišťují. U události zasahovalo přes sto hasičů.
11:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ČT a ČRo: Vládní návrh zasahuje do fungování a svobody veřejnoprávních médií

Česká televize a Český rozhlas v pondělí ve společném prohlášení kritizovaly vládní návrh změn financování veřejnoprávních médií. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování veřejnoprávních médií. Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden, převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně oznámil, že se ve středu setká s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem.
12:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

U Jičína se vyskytlo slabé tornádo, letos první zdokumentované, uvedl ČHMÚ

Na východ od Jičína v okolí obcí Studeňany, Úlibice a Radim se v neděli odpoledne vyskytlo při dešťové přeháňce slabé tornádo. Bylo prvním zadokumentovaným tornádem v letošním roce v Česku. Na facebooku o tom v pondělí informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Případné svědky tornáda meteorologové požádali o poskytnutí svědectví, fotografií či dokumentaci případných škod.
10:19Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali návštěvu šéfa NATO v Česku

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali návštěvu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Česku, výdaje na obranu a budoucnost médií veřejné služby. Tématem bylo také směřování Maďarska po vítězství Pétera Magyara v parlamentních volbách nebo nenávist v kyberprostoru. Pozvání přijali publicista Roman Joch, redaktor Reflexu a expert na Maďarsko Oliver Adámek, marketérka Lucie Kubovičová, novinář a moderátor Čestmír Strakatý a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Debatou provázela Klára Radilová.
před 7 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 8 hhodinami
Načítání...