Praha – Soutěž o nejlepší školní jídelnu má svého vítěze. Odborná porota nakonec mezi 69 přihlášenými vybrala vývařovnu v domově mládeže v Písku, která zabodovala s kuřecím plátkem v mandlové krustě. Tématem soutěže byla česká kuchyně v moderním pojetí a cena tříchodového oběda se musela vejít do 27,50 Kč.
Finále soutěže, kam postoupilo nejlepších deset jídelen, se konalo v žižkovské ZŠ Chelčického. Školy musely vařit jídlo, které mají běžně na jídelníčku, vítězná škola se pochlubila pohankovou polévkou, kuřecím plátkem v mandlové krustě se smetanovou omáčkou, jogurtem, brusinkami a otavskými špalíčky a sladkou tečkou byl tvarohový dezert s jahodami. V receptech se objevila také třeba švestková omáčka nebo králík po staročesku.
Porota složená z odborníků na výživu, profesionálních kuchařů, žáků, ale také zástupců ministerstva školství a zdravotnictví posuzovala kromě chuti a vzhledu jídla také výživové hledisko a postup přípravy. Smyslem soutěže podporované VZP je totiž boj proti dětské obezitě.
Organizátorka soutěže Alena Strosserová upozornila, že školní kuchyně musejí dodržovat takzvaný spotřební koš, kde je stanovené, kolik masa, zeleniny, mléka nebo vajec musí děti celkem za měsíc dostat. Do denního limitu 27,50 koruny se prý jídelny zatím relativně bez problémů vejdou, kvůli zdražování potravin prý však spolu s ministerstvem školství připravují novou vyhlášku, aby se od příštího roku navýšila cena o 20 procent, tedy zhruba o pět korun.
Dnešní děti jsou podle kuchařů mlsnější, vybíravější a taky náročnější. Nejedí maso, zeleninu ani ovoce. „Snažíme se ovoce podávat jako ovocný salát nebo v moučníku. Upečeme třeba koláč, kam to ovoce schováme a tam ho snědí lépe,“ usmívá se kuchařka Ludmila Fidlerová.
Na výrazném zlepšení školního vaření se shodují úřady i děti. Možnost výběru z několika jídel je pořád častější, ubrusy nejsou vždy z igelitu a žáci už nemusí v jídelnách dojídat. I přesto se v Česku pořád dají najít místa, kde je maso tlusté a nudle nedovařené. Podle školní inspekce i odborníků na výživu jich je naštěstí pořád míň. „Někdy je to lidský faktor, někdy je to otázka peněz a někdy třeba i vybavení kuchyně,“ podotkla Alena Stroserová.
Ta také v narážce na platy kuchařek upozornila, že toto povolání musí dělat lidé opravdu s láskou. Podle statistik byl v prvním čtvrtletí 2011 průměrný plat nepedagogických pracovníků škol, tedy i pracovníků jídelen, 13 tisíc korun. Pomocné síly pak prý mají třeba jen 8 000 korun hrubého. Kromě vaření přitom musejí kuchařky umět sestavit rozpočet, znát výživová a hygienická pravidla a zajímat se o novinky v technologiích.
