Praha – Případné zrušení Klausovy novoroční amnestie by zpochybnilo i amnestie z let 1993 a 1998. Na tiskové konferenci vlády to uvedl Petr Nečas. Reagoval tak na ústavní stížnost Městského soudu v Praze, který prezidentskou amnestii napadá proto, že ji neprojednala vláda – ačkoli za ni kvůli premiérovu podpisu nese zodpovědnost. Podle Nečase se ale letos postupovalo stejně jako v minulosti.
Vedle premiéra Nečase, který amnestii kontrasignoval, věděl o Klausově záměru pouze ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Oba shodně argumentovali tím, že v zájmu zachování klidu ve věznicích bylo potřeba chystanou amnestii maximálně utajit. Skutečnost, že o chystaném omilostnění valná část vlády nevěděla, je ale podle stížnosti pražského městského soudu v rozporu s Ústavou. Návrh sepsaný pražským soudcem Kamilem Kydalkou ovšem poukazuje na to, že zodpovědnost za premiérův podpis nese vláda jako celek.
- návrh Městského soudu v Praze: „Podpis premiéra zavazuje celou vládu a je tedy namístě požadovat projednání takové věci na zasedání vlády, byť informace o takovém jednání z pochopitelných důvodů nemusí být před vyhlášením amnestie veřejná.“
- soudce Kamil Kydalka: „Jestliže premiér svým podpisem pod amnestii prezidenta zavazuje vládu jako celek, měla by vláda být předem informována, čím ji premiér zavázal. Jestliže to neví, tak jak za to může zodpovídat? Koneckonců to premiér podepsat nemusel, není to jeho povinnost.“
„Je právem obecných soudů takto se obrátit na Ústavní soud,“ reagoval předseda vlády Petr Nečas po dnešním jednání kabinetu. Zároveň ale varoval, že případné zrušení amnestie stran Ústavního soudu povede ke znevěrohodnění i těch amnestií, které udělil Václav Havel.
- premiér Petr Nečas: „V případě této amnestie bylo postupováno naprosto stejně jako v případě dvou předchozích amnestií, a pokud by byla tato procedura shledána v rozporu s ústavou, tak by takto byly zpochybněny i dvě předchozí amnestie z roku 1993 a 1998, protože postup byl přesně stejný. Ani v těchto případech to neschvalovala vláda.“
Podle Nečase se jednalo o právní, a nikoli politickou kontrasignaci, případné zrušení amnestie by navíc mělo zpochybnit i další premiérovy spolupodpisy – například u vydání soudců trestnímu stíhání.
Přísná interpretace, soudí ústavní právník
„Pokud se premiér rozhodne amnestii svobodně podepsat, zodpovědnost přebírá,“ myslí si ústavní právník z právnické fakulty UK Marek Antoš. Zároveň ale dodává, že Kydalkova interpretace je příliš přísná. „Pokud bychom to interpretovali tak, že z odpovědnosti celé vlády vyplývá, že akt musí celá vláda schválit, jinak je neplatný, tak by to ohrožovalo princip správní jistoty,“ vysvětluje s tím, že nic takového v ústavě není jednoznačně napsáno. „Tento výklad je příliš přísný, můj názor je, že problém k protiústavnosti nevede.“
Městský soud ke stížnosti pohnal případ Chvalovský
Původně se hovořilo o tom, že Městský soud v Praze napadne pouze druhý článek amnestie. Ten zastavil vybraná trestní stíhání trvající déle než osm let a v případě kauz městského soudu se vztahoval na případ někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Františka Chvalovského. Toho obžaloba vinila z úvěrových podvodů se škodou v řádu stovek milionů korun. Nyní přichází pražská instance s alternativní žádostí; vedle zrušení kontroverzního bodu usiluje i o plošné zrušení.
„Vláda má odpovědnost za takové rozhodnutí prezidenta a nejedná se jen o její odpovědnost za realizaci amnestie,“ uvedl Kydalka už v usnesení ke kauze Chvalovský. „Vláda či přinejmenším premiér by se měla zabývat tímto zákonným aktem prezidenta velmi podrobně, měla by zvážit veškeré dopady tohoto kroku. Je však patrné, že se nikdy na svém zasedání a jejími důsledky nezabývala. V tomto směru je tedy krok prezidenta zpochybněn,“ cituje z usnesení deník Právo.
Skutečnost, že amnestii zřejmě předem neprojednávala vláda, kritizoval nedávno také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj se tak prezident Václav Klaus s premiérem Nečasem nedrželi dlouholetých zvyklostí.
Stížnost není první, amnestii napadli i senátoři
Na Ústavní soud se již v souvislosti s amnestií obrátilo 30 senátorů. I oni požadují zrušit tu část amnestie, která se týká zastavování trestních stíhání. Jejich stížnost má na starost soudce Vladimír Kůrka, rozhodnutí dosud nepadlo, uvedl šéf protokolu ÚS Vlastimil Göttinger. Je možné, že Ústavní soud spojí návrhy senátorů a Městského soudu v Praze ke společnému projednání. Rozhodnout by o nich mělo plénum, tedy sbor všech soudců.
Odborníci se však neshodují v tom, zda mohou ústavní soudci vůbec amnestii přezkoumávat, případně rušit. Zákon jim tuto pravomoc nepřiznává. Podle Kydalky tu ovšem tato možnost je. „Někoho trestě stíhat můžete pouze podle zákona. Jestliže má být někdo propuštěn z vězení, případně má být jeho stíhání zastaveno, může to být na základě prezidentova rozhodnutí o amnestii. Tvrdíme, že amnestie má stejnou právní sílu jako zákon a tudíž by měla být v souladu s ústavním pořádkem.“
