Praha – Nové složení vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů je podle předsedy vlády Petra Nečase (ODS) souborem bývalých komunistů včetně těch vyučujících v Ústavu marxismu-leninismu nebo lidí, kteří se snažili zabránit vzniku ústavu. Už dříve obvinil premiér Nečas sociálně demokratickou stranu, která nyní ovládá Senát, že se snaží ÚSTR a Archiv bezpečnostních složek ovládnout. ČSSD naopak tvrdí, že činnost ústavu politizuje pouze Nečasova ODS.
Krátce po odvolání Daniela Hermana z čela Ústavu pro studium totalitních režimů a zvolení Pavly Foglové novou ředitelkou rezignovali všichni členové vědecké rady ÚSTR, byli mezi nimi například historici Michal Lukeš, Ladislav Bukovszky, ekonom Jan Kmenta, šéf Ústavu národní paměti ve Varšavě Ľukasz Kamiński nebo kardinál Miloslav Vlk. Podle Petra Nečase byli „nezpochybnitelnými a nezávislými osobnostmi“ a jejich odchod „jasně ukázal, co se v ústavu děje“.
Nově ve vědecké radě usedli například Vilém Přečan, který vedl exilové Československé dokumentační středisko nezávislé literatury, disident, politik a historik Petr Pithart (KDU-ČSL), ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma, chartista Tomáš Vrba či francouzská historička Muriel Blaiveová.
Premiéru Nečasovi se však taková podoba rady nelíbí. „Ve vědecké radě figurují jména bývalých dlouholetých členů KSČ a odpůrců vzniku ústavu, dokonce i lidí, kteří za totality vyučovali dějiny KSČ v Ústavu marxismu-leninismu, to hovoří samo za sebe,“ uvedl Nečas, neupřesnil však, koho má na mysli. Většina členů rady ovšem před rokem 1989 pobývala v exilu, kvůli problémům s režimem musela pracovat v dělnických profesích nebo byla nezletilá. Server iDnes.cz však odkázal na otevřený dopis historičky Heleny Krejčové, podle které na ÚML působil člen rady Jan Rataj. Sám ve svém životopisu nic takového neuvádí. „V letech 1981–1990 působil jako odborný asistent na Univerzitě Karlově,“ píše pouze.
„Bývalý komunista“ Pithart a „bývalý svazák“ Nečas?
Někteří další členové vědecké rady v minulosti byli členy komunistické strany, po invazi armád Varšavské smlouvy však vystoupili (v případě Petra Pitharta) nebo byli vyloučeni (Vilém Prečan). Premiérovo prohlášení proto odmítla předsedkyně hlavní rady ÚSTR Petruška Šustrová. „Premiér zřejmě neuznává, že člověk může změnit smýšlení. Poznala jsem v disentu mnoho bývalých komunistů a nemohu proti nim říct ani slovo, naopak si jich vážím,“ zdůraznila. Mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček potom dodal, že charakterizovat například Pitharta jako „bývalého komunistu“ je stejně účelové, jako říkat „bývalý svazák Petr Nečas“.
Naopak členka rady Naděžda Kavalírová připustila, že může být něco na premiérových slovech o odpůrcích ústavu. Připomněla, že Petr Pithart, který byl v době vzniku ÚSTR senátorem, jeho vytvoření oponoval.
Členové nové vědecké rady ÚSTR
- Zdeněk Beneš - Profesor českých dějin, vysokoškolský pedagog na Filozofické fakultě UK.
- Muriel Blaiveová - Historička, dlouhodobě se věnuje i českým a československým dějinám, v současnosti působí na Institutu Ludwiga Boltzmanna ve Vídni. Před třemi lety se ucházela o ředitelské křeslo v ÚSTR.
- Peter Bugge - Dánský historik a bohemista. Přednáší české a středoevropské dějiny a českou literaturu na univerzitě v Aarhusu.
- Ladislav Cabada - Politolog, vysokoškolský pedagog. V současnosti přednáší v Plzni a na Metropolitní univerzitě Praha.
- Michal Pehr - Historik a politolog, pracovník Masarykova ústavu AV ČR.
- Petr Pithart - Disident, bývalý český premiér, později předseda Senátu, vysokoškolský pedagog.
- Adrian Portmann von Arburg - Švýcarský historik dlouhodobě působící v ČR. Věnuje se dějinám migrací, především vysídlení Němců z českého pohraničí. V současnosti přednáší historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
- Vilém Prečan - Historik, zabývá se moderními českými dějinami. Stál v čele Československého dokumentačního střediska a jako docent působil na Filozofické fakultě UK. V roce 1998 získal Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
- Jan Rataj - Historik a politolog, zabývá se moderními českými a čs. dějinami, vyučuje na pražské VŠE, externě působí i v Ústavu českých dějin FF UK.
- Oldřich Tůma - Historik, od roku 1992 pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd ČR. Od roku 1998 je jeho ředitelem.
- Karel Vodička - Politolog, zabývá se zejména transformací politických systémů středovýchodní Evropy. Od srpna 2010 pracuje na Institutu Hannah Arendtové pro výzkum totalitarismu při Technické univerzitě v Drážďanech.
- Tomáš Vrba - Překladatel a novinář, v letech 2004 až 2007 předsedal Radě ČTK. Přednáší literaturu na New York University v Praze a zasedá ve správních radách Nadace Forum 2000 nebo Československého dokumentačního střediska nebo dozorčí radě Divadla Archa.
Politici se obviňují z politizace od počátku sporu o ÚSTR
Petr Nečas už dříve uvedl, že změny ve vedení ÚSTR jsou politickým dílem ČSSD, která se tak snaží připravit na vládní spolupráci s KSČM a chce ovládnout ÚSTR a Archiv bezpečnostních složek s dokumenty bývalé Státní bezpečnosti. Sociální demokraté takovou interpretaci dění v ústavu odmítají, naopak tvrdí, že ÚSTR politizují občanští demokraté.
Vědecká rada ÚSTR je poradním orgánem instituce, vyjadřuje se k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce v radě je čestná a na návrh ředitelky ústavu ji schvaluje (tzv. hlavní) rada ÚSTR. Členy hlavní rady potom volí Senát.
