Praha - Pokud návrh zákona o první etapě důchodové reformy ve sněmovně neuspěje kvůli vládním poslancům, ohrozí to podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS) další existenci koaličního kabinetu. O vládním návrhu, který má mimo jiné postupně zvýšit věk pro odchod do penze na 65 let, by měla dolní komora hlasovat zřejmě tento týden.
„Kdyby zákon neprošel kvůli koaličním hlasům, význam koaličního projektu by dramaticky klesal směrem k nule,“ prohlásil vicepremiér Nečas. Podle něj jsou změny systému penzí kvůli stárnutí české populace nutné. S prodlužováním života roste počet lidí, kteří penzi pobírají a navíc ji dostávají déle než v minulosti.
Podle demografů se současně bude snižovat podíl těch, kteří pracují a na důchody přispívají. Senioři tvoří nyní asi 15 procent obyvatel. Podle odborných propočtů by to v roce 2030 měla být bezmála čtvrtina a o dvacet let později pak třetina. Zatímco na počátku 21. století žilo v Česku asi 1,4 milionu pětašedesátníků a starších, o 50 let později by jich mělo být 2,6 milionu.
Důchodový věk se postupně zvyšuje už nyní, a to na 63 let. Zvedá se každoročně u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Stejným tempem by měl podle novely růst až do 65 let, v tomto věku by lidé měli do penze odcházet po roce 2030. Matky dvou a více dětí by ale dál měly mít možnost chodit do penze dřív, tedy v 62 až 64 letech podle počtu potomků.
Se zvyšováním penzijního věku by se postupně měla prodlužovat i doba předčasné penze. Nyní mohou jít lidé do důchodu až o tři roky dřív. V době, kdy penzijní věk dosáhne 65 let, by to mělo být až o pět let dřív. Lepší důchody by mohli mít také lidé, kteří se dlouhodobě starají o své postižené či bezmocné blízké. Zatím totiž mívají velmi nízké penze, protože kvůli péči pracovali jen krátce.
Opozice normu kritizuje. Přestože vyjednavači parlamentních stran se měli na podobě zákona dohodnout ve společné komisi, dohoda nakonec ztroskotala. Návrh zákona vyvolal i ostré protesty odborů, kteří nedávno proti záměru demonstrovali před sídlem vlády.
