Nebudeme špiclovat na internetu, ujišťuje armáda. Česko musíme bránit, jako před každým útokem

Nahrávám video

Kybernetická obrana, jejíž zákonnou podobu mají na stole poslanci, nebude ochranou armády, ale celé České republiky. Ta je v situaci, kdy z minulosti nezdědila páteřní komunikační síť. To znamená, že Vojenské zpravodajství musí bránit celý digitální prostor. Uvedl to jeho ředitel Jan Beroun. Podle kritiků však Vojenské zpravodajství získá možnost plošného sběru dat a také postrádají lepší úpravu kontroly. Ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO však kritiku odmítá. „Řeči o špiclování jsou scestné,“ prohlásil.

Obrana digitálního prostoru České republiky musí podle šéfa Vojenského zpravodajství splňovat základní vojenská kritéria. „Musíme mít informace, odkud může přijít útok, jak bude vypadat, jak se nepřítel bude chovat. Když už ten útok přijde, bude na takové informace pozdě,“ konstatoval Jan Beroun.

Kritici však v chystané novele zákona umožňující kybernetickou obranu spatřují riziko zásahů do soukromí či plošného sběru dat. Internetovou výzvu proti novele vedle zhruba 1400 lidí podpořily i Česká pirátská strana či Strana svobodných občanů.

Kontrola v několika stupních

Definice obrany České republiky říká, že armáda brání Českou republiku před útokem zvenčí, který může způsobit škody na majetku, životech lidí nebo narušit demokratické základy státu. Pokud by takový útok měl přijít v digitálním prostoru, měla by nastoupit kybernetická obrana.

Garance, že Vojenské zpravodajství nezneužije získané informace, jsou podle jeho ředitele dané kontrolou strukturovanou v několika stupních. Zákon navíc nepočítá s tím, že by Vojenské zpravodajství dostalo bianko šek, že si v kybernetickém prostoru může dělat, co chce. „Ke čtení obsahu budeme dál potřebovat povolení soudu, stejně jako dnes,“ uvedl Jan Beroun.

Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

„Na základě zákona musíme vládě předložit plán kybernetické obrany, ve kterém přesně popíšeme činnosti, které chceme dělat a kde přesně je chceme dělat,“ doplnil ředitel Vojenského zpravodajství. „Tento plán bude utajený a vláda nám schválí výkon činností, které chceme provádět.“

Podle Jana Berouna bude druhým stupněm vládní kontroly skutečnost, že vláda bude muset rozhodovat o přidělení financí na kybernetickou obranu. „Nebude to levná záležitost, a pokud vláda na to nebude chtít uvolnit prostředky, tak se žádná obrana konat nebude,“ sdělil.

Smlouvy s operátory projdou vládou

Třetí stupeň vládní kontroly nad výkonem kybernetické obrany bude dohled nad spoluprací Vojenského zpravodajství s operátory, kteří poskytují připojení k internetu. „Abychom se s nimi nemohli dohodnout na čemkoli, na čem bychom chtěli, předložíme spolu s operátory vládě konkrétní smlouvy a vláda je bude schvalovat,“ vysvětlil ředitel Beroun.

Další kontrolu kybernetické obrany bude mít v kompetenci parlament a dalším kontrolním stupněm bude vnitřní dohled v rámci Vojenského zpravodajství. Nikdo nebude mít možnost pracovat a jednat s operátory sám o sobě. Vždy bude muset mít souhlas svého nadřízeného, který bude dál kontrolován zase svým nadřízeným na vyšším stupni. Takto pyramidově se kontrola bude sbíhat až k řediteli Vojenského zpravodajství.

Jan Beroun rovněž vysvětlil, jak bude konkrétně spolupráce Vojenského zpravodajství s operátory vypadat. Uvedl, že Vojenské zpravodajství nebude u operátorů instalovat nějaká zařízení. „U operátorů si objednáme data, která budeme potřebovat pro obranu země. Operátor sám nainstaluje zařízení, které k tomu bude potřebovat, otestuje ho ve své síti, nakonfiguruje podle našich potřeb a my ho potom začneme používat,“ řekl.

Takové zařízení bude podle ředitele Berouna stoprocentně pasivní. Nebude zdržovat zprávy, ale bude detailně otestováno operátorem, který bude ručit sám sobě i svým klientům, že nezpůsobí žádné výpadky sítě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rostoucí počet pacientů zatěžuje kardiocentra

V Česku nyní žije přes 642 tisíc lidí s vážně nemocným srdcem, statistici ministerstva však předpokládají, že do poloviny století se počet může přiblížit milionu. Takovou vyhlídku se lékaři pokoušejí zvrátit pomocí prevence a včasného záchytu nemocných. Od ledna už běží screeningový program u praktiků, což ale přivádí do už tak přetížených kardiocenter a ordinací další pacienty. Podle odborné společnosti je bude nutné v systému flexibilněji přesouvat.
před 45 mminutami

„Spojují se i odvěcí nepřátelé.“ Výzva burcuje ke zlepšení péče o krajinu

Farmáři, lesníci, rybáři, myslivci a ochránci přírody chtějí předvídatelnější podmínky pro hospodaření i ochranu přírody a lepší spolupráci mezi státem, samosprávami a lidmi z praxe. Výzvou S úctou k české krajině reagují také na úsporná opatření ministerstva životního prostředí.
před 2 hhodinami

Resort obrany zrušil zakázku na obrněná vozidla, tendr vyhlásí znovu

Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na 185 obrněných čtyřkolových vozidel za 24,7 miliardy korun. Vysvětlilo to mimo jiné ekonomickými důvody, vyplývá z informací v rejstříku zakázek. Na zrušení zakázky upozornily servery Aktuálně.cz a Ekonomický deník. Podle resortu ale po odstranění nedostatků bude výběrové řízení vyhlášeno znovu. Vozidla by měla sloužit hlavně jako sanitky, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy. Zrušení zakázky zkritizovali zástupci sněmovní opozice.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
před 12 hhodinami

Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda Andreje Babiše (ANO) podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře. Pro svržení kabinetu hlasovalo 83 přítomných opozičních poslanců, potřeba by bylo nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 94 zákonodárců koalice. Debata se předtím vyostřila, když se opoziční představitelé sháněli po premiérovi Babišovi. Jednání o nedůvěře trvalo tři dny, vládu během čtvrtka podrobili kritice zástupci opozice v čele s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kritizovali například zadlužování země.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Šéf příbramské nemocnice končí kvůli kauze VZP ve funkci

Někdejší manažer Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petr Honěk, prověřovaný v souvislosti se zásahem ve VZP a farmaceutických firmách, končí v čele příbramské nemocnice. O jeho odvolání z představenstva oblastní nemocnice rozhodli středočeští radní v působnosti valné hromady, sdělila mluvčí hejtmanství Zuzana Žídková. Podle ní Honěk skončil ve funkci s okamžitou platností.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Turkova autonehoda byla nanejvýš přestupkem, policie trestný čin nezjistila

Při červencové autonehodě poslance Filipa Turka (za Motoristy) a řidiče nemocničního vozu v centru Prahy se nestal trestný čin, sdělila výsledek prověřování mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová. Doplnila, že policie věc postoupila do přestupkového řízení. Zjištěné skutečnosti podle ní nasvědčují podezření, že přestupku se dopustili oba účastníci srážky. Turek uvedl, že je připraven dál pracovat pro Česko v souladu s mandátem. Premiér Andrej Babiš (ANO) pro ČT reagoval, že zatím není jasné, kdo nehodu zavinil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Policie navrhla obžalobu v kauze zakázek ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě

Policisté po třech letech uzavřeli kauzu zakázek ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě a navrhli obžalobu. ČT to sdělil dozorující státní zástupce Adam Borgula, který rozhodne o jejím případném podání. Odmítl ale upřesnit, kolika osob a jakých trestných činů se návrh na obžalobu týká. Případ odstartoval v roce 2023 policejní zásah na generálním štábu Armády České republiky a dalších místech, po kterém vyšetřovatelé obvinili šest lidí a tři firmy z pletich při zadání veřejných zakázek.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.