Pod sněmovní kontrolu budou zřejmě spadat všechny zpravodajské služby, tedy i civilní rozvědka. Na činnost zpravodajců by navíc mohl dohlížet i nezávislý orgán. Předpokládá to vládní novela zákona o zpravodajských službách, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Změny by měly zajistit důslednější systém kontroly zpravodajských služeb. Novelu nyní projednají bezpečnostní a branný výbor a taky ústavně-právní výbor.
Předloha by se dala podle premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD označit jako návrh o posílené kontrole zpravodajských služeb. „Nesměřuje k posílení jejich pravomocí,“ řekl Sobotka. Podle zpravodaje Václava Klučky z ČSSD návrh umožňuje lepší kontrolu tajných služeb a zároveň neohrožuje jejich fungování. Poslanec ANO Bohuslav Chalupa soudí, že rozšíření kontroly by mohlo přispět i k debatě o lepší koordinaci zpravodajských služeb.
Opoziční poslanci ocenili skutečnost, že Sobotka předlohu konzultoval se všemi sněmovními stranami. „Návrh je velmi vyvážený a rozumný,“ řekl Marek Benda z ODS. Zdeněk Ondráček za klub KSČM uvedl, že takto by si představoval tvorbu klíčových zákonů.
Pod kontrolou také civilní rozvědka
Benda i Ondráček mají navzdory tomu některé výhrady. Za nešťastné označili to, že členové nezávislého kontrolního orgánu by měli brát přímo ze zákona měsíční paušál dvacet tisíc korun. Zákon sice široce vyjmenovává, kdo všechno nesmí v orgánu působit, nevylučuje ale státní službu, podotkl Benda. „Mám z toho trochu obavu,“ uvedl.
Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově mají poslanci podle novely dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.
Vedle toho by předlohou vznikl pětičlenný orgán nezávislé kontroly. Složený by měl být z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly akce zmařit.
Ani člen vlády, ani obecní zastupitel
Původní návrh počítal s tím, že by jeho členy mohli být jen soudci, státní zástupci či členové kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu. Aktuální verze naopak soudce výslovně vylučuje a požaduje to, aby člen byl občanem České republiky, dosáhl věku čtyřiceti let a kromě vysokoškolského právnického vzdělání měl právě prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.
Členy kontrolního orgánu by nesměli být lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje kromě soudců taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory i krajské nebo obecní zastupitele.
Randák: Kontrola je třeba, ne ale poslanecká
„Každá rozvědka potřebuje nějakou kontrolu, ale určitě by to neměla být kontrola poslanecká,“ řekl bývalý voják, policista a příslušník zpravodajských služeb Karel Randák. „Nepamatuji se na jediný případ, kdy by poslanecká kontrola, ať už komise pro kontrolu BIS, nebo výbor pro kontrolu Vojenského zpravodajství, provedla nějakou faktickou kontrolu činnosti zpravodajské služby kromě kontroly, jestli nejsou zneužívána auta nebo jestli je správně nakládáno s finančními prostředky,“ dodal. „Přestože jsou tajné služby tajné, musí za nimi být vidět výsledky,“ upozornil Randák.
