Bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v pátek vypověděl jako svědek v kauze manipulování sportovních dotací, že situace ve financování sportu nebyla v letech 2016 a 2017 jednoduchá. Měnil se systém financování, s čímž souvisela i změna rozpočtových prostředků. Uvedl, že osobně by v dané době jmenoval náměstkem pro sport někoho staršího a zkušenějšího než obžalovanou Simonu Kratochvílovou.
Náměstkem pro sport bych jmenoval někoho zkušenějšího, řekl u soudu expremiér Sobotka
Události ČT: Expremiér Sobotka u soudu kvůli manipulování sportovních dotací (zdroj: ČT24)
Obžaloba tvrdí, že náměstkyně ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) ovlivňovala v roce 2017 rozdílení dotací ve prospěch svého milence, tehdejšího šéfa Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslava Pelty. Řídila se údajně také pokyny dalšího obžalovaného, předsedy České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty. Všichni vinu popírají. Kratochvílová mimo jiné argumentuje tím, že muži měli nárok na informace o navrhovaných výších dotací, protože byli členy Národní rady pro sport.
„Národní radu jsem vnímal jako orgán, kde by se mělo diskutovat o podmínkách, pravidlech, systému, nastavení a cílech. Ale primární role rozhodování o finančních prostředcích je na příslušné státní instituci, pokud to zákon nestanoví jinak,“ řekl u pražského městského soudu Sobotka.
Na dotaz soudkyně uvedl, že z obžalovaných zná Janstu, jenž je dlouholetým členem sociální demokracie, a pracovně také Kratochvílovou, která se mu před svým jmenováním přišla představit na úřad vlády.
„Paní ministryně Valachová mě informovala předem, že by si do pozice náměstka přála paní Kratochvílovou. Můj osobní názor byl, že bych na to místo jmenoval někoho staršího a zkušenějšího. Jako premiér jsem ale nezasahoval do toho, koho má mít ministr za náměstka, bylo to jejich rozhodnutí,“ poznamenal. Doplnil, že měl douhodobě pocit, že oblast sportu nebyla na ministerstvu dostatečně personálně zajištěná, a to i z hlediska počtu úředníků.
Sobotka dále vypověděl, že stejně tak nezasahoval do rozdělování sportovních dotací, a když ho v tomto směru oslovil nějaký žadatel, odkázal jej na ministerstvo. „O dotačních programech jsem byl informován spíše obecně. Neřešil jsem žádné programy v tom smyslu, že bych se podílel na rozhodování o nich,“ doplnil a znovu zopakoval, že „se do toho ministrům nepletl“.
„Nevybavuji si to jako období, kdy by byly zásadní konflikty mezi ministerstvem a sportovním prostředím,“ prohlásil. Nato mu předsedkyně soudního senátu Lenka Cihlářová vyčetla, že odpovídá politicky, ale ona potřebuje odpověď svědka. „Odpovídám politicky, protože jsem zastával politickou funkci,“ opáčil Sobotka.
Mají se zástupci sportu podílet na rozhodování?
Právník ČUS expremiérovi připomněl Koncepci podpory sportu pro roky 2016–2025, kterou Sobotkova vláda schválila v červnu 2016. Mimo jiné se v ní píše, že „efektivní sportovní politika nemůže být implementována bez osobní účasti zástupců sportu v rozhodovacích orgánech na státní, regionální i místní úrovni. Sportovci a sportovní odborníci se musí dlouhodobě podílet na implementaci a vyhodnocování sportovní politiky“.
„Jsem s tím ztotožněn. Domnívám se, že takhle by to mělo být – zástupci sportu by se měli na státní i regionální úrovni účastnit na rozhodování,“ reagoval Sobotka. Zároveň ale uvedl, že jde o koncepční dokument, vedle nějž existují platné zákony a pravidla, a že pokud se koncepce dostane s platnou legislativou do konfliktu, mají zákony přednost.
„Neměl jsem kapacitu na to, abych se osobně staral o to, zda je koncepce financování sportu dodržována. Bylo by případně na sportovních organizacích, aby se ozvaly,“ dodal. Po odchodu ze soudní síně odmítl Sobotka odpovídat na otázky s tím, že přišel jako svědek, a ne aby pořádal tiskovou konferenci.
Vedle Kratochvílové, Pelty, Jansty, ČUS a FAČR čelí obžalobě Janstův podřízený Jan Boháč a někdejší ředitel ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza. Všem hrozí pět až 12 let vězení.