Naděje pro dálnici do Vídně? První stavba začne příští rok

Na sklonku příštího roku se začne „něco dít“ na moravské části budoucí dálnice Brno–Vídeň. Ministr dopravy Dan Ťok oznámil po jednání s dolnorakouským hejtmanem Erichem Pröllem, že koncem roku 2017 začne stavba obchvatu Mikulova. Je to jediná část, ke které existuje územněplánovací dokumentace. Ministr však předpokládá, že zásady územního rozvoje pro zbylý úsek budou hotové již do krajských voleb.

Dálnice, která spojí Vídeň s Brnem a prostřednictvím navazující D1 i s Prahou, je již déle než čtyři roky „u ledu“. Od doby, kdy Nejvyšší správní soud zrušil zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, se stavba nemůže ani připravovat. Dan Ťok ale očekává, že se situace brzy změní. „Pevně věřím, že budou na podzim, nejlépe ještě před krajskými volbami,“ řekl o zásadách územního rozvoje.

Již za ministra Zdeňka Žáka ovšem zadalo ministerstvo dopravy přípravu alespoň dílčí stavby v rámci vídeňské dálnice D52, konkrétně obchvatu Mikulova. Ten je součástí mikulovského územního plánu, silničáři ho proto mohli začít připravovat i bez jihomoravských územních zásad.

Nahrávám video
Dan Ťok a Erich Pröll o dopravě mezi ČR a Dolním Rakouskem
Zdroj: ČT24

Podle Dana Ťoka jeho přípravy pokračují. „Ministerstvo dopravy a ŘSD v současné době velmi intenzivně pracuje na obchvatu Mikulova, který děláme na základě územních plánů města,“ přiblížil s tím, že stavba by mohla začít koncem příštího roku, přinejhorším počátkem roku 2018.

Rakouská dálnice se blíží pomalu ale jistě

Mikulovský obchvat nebude důležitý jen pro samotné město a řidiče, kteří jím projíždějí, ale také pro rakouské silničáře. Stavba dálnice A5, která na českou D52 naváže za hranicemi, totiž pokračuje mnohem klidněji než je tomu u jihomoravského úseku. „Na dolnorakouské straně postupuje výstavba dálnice podle plánu. Jsme v části u Poysdorfu a vycházíme z toho, že v roce 2017 bude tento úsek hotov a půjde do provozu,“ uvedl hejtman Dolního Rakouska Erich Pröll.

Následující úsek Poysdorf–Drasenhofen (státní hranice) právě prochází posouzením vlivu na životní prostředí a jeho stavbu chce Rakousko koordinovat s českými silničáři, aby navázala na budoucí obchvat Mikulova.

Kdy ale bude možné dojet po nepřerušované dálnici z Brna do Vídně, je zatím ve hvězdách. Český ministr dopravy se zdráhá stanovit jakýkoli termín přinejmenším do doby, než Jihomoravský kraj své zásady územního rozvoje opravdu schválí. „Rádi bychom optimisticky mluvili o tom, jak daleko jsme s přípravou D52. V našich plánech je zahájení obchvatu Mikulova koncem roku 2017, zbytek vázne,“ poznamenal.

Dálnice D52 je zatím hotová pouze z malé části z Rajhradu do Pohořelic. Bezprostředně navazuje na Vídeňskou ulici, která však má po dokončení sloužit pouze jako přivaděč k dálnici, která by měla výhledově obcházet Brno na jihozápadě a začínat u Troubska. Zásadní však je chybějící jižní část, celkem by mělo mezi Pohořelicemi a Mikulovem vzniknout více než dvacet kilometrů včetně stavby nového dálničního tělesa přes novomlýnskou vodní nádrž paralelně se současnou hrází.

D52 není jediná dálnice, která (ne)vede do Rakouska

Dálniční propojení Česka s Rakouskem je dlouhodobě bolavým tématem. Obě země zatím nespojuje ani jedna dálnice, přestože měly být dvě, za určitých okolností i tři. Kromě D52/A5 jde o dálnici D3/S10/A7, která by měla vytvořit spojnici Prahy a Českých Budějovic s Lincem. Přinejmenším dálniční propojení Budějovice–Linec ale má k dokončení blíže než stavba na jižní Moravě. První část by měla začít vznikat napřesrok, Ředitelství silnic a dálnic počítá se zprovozněním posledního úseku do Dolního Dvořiště v roce 2022.

Z rakouské strany by měla vést na hranice ještě třetí kapacitní komunikace, konkrétně rychlostní silnice S3. Nejde o rychlostní silnici typu, který až do minulého roku existoval v Česku, nýbrž o třípruhovou komunikaci s oddělenými jízdními pásy. Zatím končí u Hollabrunnu, podle Erwina Prölla ale nejspíše příští jaro začne stavba dalšího úseku ke Gunstersdorfu. Až poté přijde na řadu poslední příhraniční část.

České ministerstvo dopravy by chtělo na rakouskou rychlostní silnici navázat v podobném duchu a silnici I/38, která pokračuje z hranic přes Znojmo a Jihlavu k dálnici D1, rovněž rozšířit o třetí pruh. Města na trase se potom dočkají obchvatů a první přijde na řadu Znojmo. „Co se týče Znojma, jedna část obchvatu bude zahájena v příštím týdnu,“ upozornil Dan Ťok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Celníci zabavili ketamin za čtvrt miliardy korun

Celníci rozkryli mezinárodní skupinu, která ve velkém pašovala drogy přes zasilatelské společnosti nebo ukryté v kosmetických a jiných produktech. Zabavili mimo jiné rekordní zásilku 115 kilogramů ketaminu, která směřovala do Kanady. Koncová cena drogy na kanadském trhu by byla zhruba 250 milionů korun.
13:26Aktualizovánopřed 32 mminutami

Praha i Bratislava chystají investice pro dodávky ropy z Česka na Slovensko

Česko je připraveno zahájit investice, které zajistí dodávky ropy na Slovensko, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po středečním jednání se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko bude nyní posuzovat skupina expertů firem Transpetrol a Mero, uvedla Saková. Pracovní skupina má podle Havlíčka čas do konce dubna, aby představila detailní plán.
12:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nová firma do 48 hodin za sto eur, navrhuje Evropská komise

Podnikatelé a firmy v Evropě budou moci založit svou společnost do 48 hodin, za méně než sto eur a bez požadavků na minimální základní kapitál. Tak by měla fungovat společnost EU Inc. založená podle takzvaného 28. režimu. Návrh ve středu v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. 28. režim je nový právní rámec, díky kterému budou moci start-upy a rychle rostoucí firmy podnikat napříč EU podle jednotných pravidel.
12:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 2 hhodinami

Vnitro zrušilo Krizový informační tým, pomáhal i při povodních

Ministerstvo vnitra ruší svůj Krizový informační tým (KRIT), který od roku 2022 koordinoval komunikaci státu k občanům v krizových situacích, třeba při povodních. Uvedl to v úterý šéf týmu Jan Paťawa. Ministerstvo v pondělí na webu informovalo o tom, že začlenění strategické komunikace resortu do oddělení tisku přinese úsporu v tabulkových místech, podle Paťawy stát zrušením týmu ztratí kapacity v odbornosti, kterou potřebuje.
10:07Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 7 hhodinami

Právo rodiče na pobyt s dítětem v nemocnici není absolutní, potvrdil ÚS

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky, která nesměla přenocovat u syna na jednotce intenzivní péče a následně žádala omluvu a odškodné. Potvrdil tak verdikt, podle kterého právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní. Je podmíněné například vybavením nemocnice a nesmí narušit péči o pacienty. Stížnost matky, podanou i jménem chlapce, považoval ÚS za neopodstatněnou, vyplývá z usnesení v databázi soudu.
před 7 hhodinami
Načítání...