Praha - Občanské sdružení Post Bellum zakládá nadační fond „Paměť národa - fond pro budoucnost“. Reaguje tak na řadu ohlasů z venkovní výstavy v pražských ulicích „My jsme to nevzdali aneb Příběhy 20. století“. Zájemci ji mohou v Praze vidět až do 23. listopadu. Výstava ale tímto datem neskončí, naváže na ni právě nadační fond, který se pokusí shromáždit finanční prostředky například na podporu učebních pomůcek do škol nebo vydávání knih a publikací. Stranou nezůstanou ani filmy, divadlo, dokumenty a další aktivity spojené s médii. Fond bude vyhlášen v rámci slavnostního koncertu pro hrdiny, který se uskuteční 14. listopadu v Rudolfinu. Financovaný bude výhradně od sponzorů.
Venkovní výstava představuje osudy lidí, kteří se nesmířili s bezprávím totalitních režimů 20. století a byli ochotni bojovat proti zlu. Vzpomínky válečných veteránů a politických vězňů začalo občanské sdružení Post Bellum natáčet před deseti lety. Do této chvíle shromáždilo více než tisíc nahrávek. Lidé si mohou příběhy poslechnout i na internetové stránce Pamět národa. Digitální archiv je využíván i ve výuce na základních a středních školách.
„Chceme ukázat prostřednictvím událostí 20. a 21. století, že dějiny jsou souvislé a je velmi důležité se z minulosti poučit, abychom byli připraveni odrazit nedemokratické projevy,“ uvedl ředitel občanského sdružení Post Bellum Mikuláš Kroupa. Sdružení se pamětníků ptalo i na to, jak vnímají listopad 1989. Výsledky jsou podle Kroupy alarmující: „Pamětníci se ve většině případů cítí být v ohrožení. Mají strach, že hodnoty, o kterých hovoří, se ze společnosti vytrácejí. Mají obavy z toho, že se moderní dějiny na základních a středních školách nevyučují.“ Podle Kroupy ale nejde jen o pasivní sběr pamětí, ale i o postihnutí všech sociálně naléhavých otázek, k nimž patří rasismus, asociální jevy nebo úpadek tradiční rodiny.
Dvě desetiletí po sametové revoluci se podle zakladatelů ukazuje, že společnost rychle zapomíná na totalitní minulost a stává se konformní. Lidé jsou lhostejní k chování politiků a úředníků a tolerují negativní jevy, které ohrožují demokracii. Objevují se i snahy tendenčně vykládat nedávnou minulost a manipulovat s historickými událostmi. Fond bude proto financovat i aktivity, které budou připomínat lidem, že demokracii je nutné neustále pěstovat. Vedle natáčení rozhovorů s pamětníky by tak měly vzniknout nové osvětové a vzdělávací projekty, například přednášky, výstavy, různé učební pomůcky, filmy nebo divadlo.
