Náčelník generálního štábu: Musíme se připravit na válku budoucí a posílit kybernetickou bezpečnost

Nahrávám video

Jednou z ambicí české armády pod vedením nového náčelníka generálního štábu Aleše Opaty je posílit složky zaměřené na kybernetickou bezpečnost. Podle jeho vyjádření pro ČT se totiž kyberprostor stává stejným bojištěm, jako moře nebo vzduch, a česká armáda by se měla připravovat „na válku budoucí, a ne na válku minulou“. Proto má v horizontu několika měsíců vzniknout nové specializované centrum.

Co je podle vás první a nejdůležitější úkol nového ministra obrany?

„Určitě nejsem v pozici, abych stanovoval úkoly ministrovi obrany. Je to spíš naopak. Každopádně pan ministr se vyjádřil velmi jasně, že chce pokračovat v modernizaci armády, v posilování schopností armády, náborů vojáků a aktivních záloh.“

Odcházející Karla Šlechtová čelila kritice veřejnosti a někdy až posměchu za své některé veřejné projevy. Jaká ale byla jako šéfka obrany?

„Jako vojákům, protože jsme striktně apolitická armáda, nám nepřísluší v žádném případě kontrolovat ministry a jejich vyjádření. Spolupráce armády a paní ministryně byla na dobré úrovni.“ 

V následujících sedmi letech bude česká armáda modernizovat své vojsko za sto miliard korun. Pro Mladou frontu jste řekl: „Abychom uspěli na soudobém válčišti, musíme umět reagovat rychle, klidně i v řádech dnů.“ Jak rychle je česká armáda schopná reagovat teď? To není v řádech dnů?

„Armáda České republiky je i teď schopná rychle reagovat v řádech dnů, ale bezpečnostní prostředí se vyvíjí. Dnes se bavíme o takzvaném komplexním bezpečnostním prostředí a reakční doby a postupy se významným způsobem zkracují. Pochopitelně musíme taky čelit hrozbám novým. Jedna z nich, v poslední době hodně diskutovaná, je kybernetická doména, takže se musíme připravovat na válku budoucí, a ne na válku minulou.“ 

Jak to soudobé válčiště, o kterém jste mluvil, vypadá a dá se vůbec předvídat?

„Pokud se bavíme o komplexním válčišti nebo o komplexním operačním prostředí, je to velice složité. Přirovnal bych to k infekci. Lidé se na podzim očkují proti chřipce, přijde jiný typ viru chřipky, nákaza se začne velice rychle šířit a zdravotníci už reagují na samotnou nákazu a už dělají jenom opatření, aby se nešířila dál, nebo aby se zpomalila. Velice podobné je to v komplexním operačním prostředí. Je těžko předvídatelné, a proto reakce musí být velice rychlé.“ 

Co všechno a jak se tedy bude v armádě za oněch sto miliard – což je obrovské číslo – měnit?

„Je to velice komplexní proces a je složité během krátké chvíle vše probrat, ale v podstatě se týká několika těch základních věcí. První věc jsou takzvané projekty okamžitého dopadu. To znamená, aby vojáci Armády České republiky dostali základní taktickou výstroj, balistickou ochranu, ruční zbraně a věci s tím spojené.

Druhá oblast je modernizace pozemních sil, specificky 7. mechanizované brigády, náhrada obrněného transportéru. Do této kategorie se dá řadit i pořízení děl a rozvoj letectva v oblasti nového radiolokátoru. Třetí oblast je rozvoj nových schopností. V rozvoji nových schopností je pro nás klíčová kybernetická doména a výstavba velitelství kybernetických a informačních operací. Pochopitelně je to i modernizace systému velení a řízení a v závěrečné fázi je to nábor personálu, rozšiřování aktivních záloh.“

Opata: Bez nových radarů bude do dvou let ve velkých potížích

Jak zásadní je v současné době pro bezpečnost země nákup radarů, který zpochybnila Karla Šlechtová a obrátila se kvůli němu dokonce na Vojenskou policii?

„Radar je pro nás důležitý v tom směru, že současná radarová technika, kterou používáme, je za hranicí životnosti. Daří se ji udržovat už jenom s vypětím všech sil a nový radar je důležitý pro získávání přehledu o vzdušné situaci do výšky tři tisíce metrů. V podstatě se dá říct, že pokud se nám radary do roku 2020 nepodaří nakoupit, dostaneme se do závažných problémů.“ 

Vy sám jste byl účastníkem několika zahraničních misí, byl jste na Balkáně, v Afghánistánu, dostal jste i francouzský válečný kříž. Mise jsou teď velkým tématem, protože v programovém prohlášení nové vlády se místo slov „budeme posilovat mise v zahraničí“ objevila slova „budeme pokračovat“. Je to zásadní změna nebo je to hra se slovíčky a nic zásadního se z vašeho pohledu měnit nebude?

„Osobně mezi slovy pokračovat a posilovat nevidím zásadní rozdíl. Pro nás jako vojáky je důležité to, že mandát je schválen na dobu dvou let s výhledem na rok další, takže prostředí pro nás je velice stabilní, jsme schopni plánovat a připravovat vojáky do zahraničních operací a zároveň dostát našim aliančním závazkům.“ 

Jakou pověst mají Češi, kteří jsou v zahraničních misích?

„Armáda České republiky má u koaličních partnerů dobrou pověst. Specificky díky operacím v Afghánistánu a v Iráku, kde armáda stála pevně po boku našich koaličních partnerů, ať to byli Američané nebo Němci, a Armáda České republiky vždycky působila ve velice složitých prostorech a myslím si, že uspěla. Koneckonců, je to na ní i vidět.“ 

Opata se v pátek sešel s novým ministrem obrany Lubomírem Metnarem. Vedení armády ho seznámilo s hlavními úkoly armády nebo s její modernizací. Ministerstvo a armáda se dlouhodobě potýkají s problémy při pořizování techniky a se zpožďováním uzavírání smluv. Metnar řekl, že receptem na řešení bude, aby se jednotliví odpovědní lidé postavili k problému čelem a převzali jasnou zodpovědnost za jejich uzavření. Zopakoval, že v záležitosti klíčových akvizic plánuje krátkou revizi. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna projednává zákon o státních zaměstnancích, který vetoval Pavel

Sněmovna znovu projednává nové podmínky zaměstnávání státních úředníků. Očekává se, že koaliční většinou zřejmě přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla. Ten se obdobně jako opozice obává zejména „politizace státní správy“. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta k vedoucím stálých misí u mezinárodních organizací. Rovněž tuto předlohu vládní tábor s největší pravděpodobností potvrdí.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
09:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.