Praha - Česká republika dává na vzdělávání 4,5 procenta HDP, průměr vyspělých zemí je přitom o 1,6 procenta vyšší. Vyplývá to ze srovnávací zprávy zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes zveřejnilo ministerstvo školství. Česko se tím v žebříčku 34 členských států umístilo na předposledním místě, nižší podíl peněz už dává do školství pouze Slovensko. Zpráva přitom pracuje se statistikami z roku 2008.
„Česká republika vydá ročně na žáka a studenta od primární do terciární vzdělávací úrovně celkem 5 895 amerických dolarů (zhruba 106 tisíc korun),“ píše se ve zprávě s tím, že částky jsou převedeny na paritu kupní síly. Na žáka na základní škole dá stát ročně asi 68 tisíc korun, přitom „typická“ země OECD dává o 60 tisíc víc. Velké rozdíly jsou i mezi náklady na středoškoláky, 110 tisíc korun v ČR oproti 161 tisícům v zemích OECD. Vysokoškolák pak Česko ročně stojí 149 tisíc korun, zatímco vyspělé země dávají na vzdělání vysokoškolského studenta ročně téměř 246 tisíc korun.
Méně než pět procent HDP dává na vzdělání ještě Německo, Maďarsko, Itálie, Japonsko a Rusko. Naproti tomu státy jako Chile, Dánsko, Island, Izrael, Korea, Norsko nebo Spojené státy dávají na vzdělávání více než sedm procent HDP. V zemích OECD jsou ale výdaje na vzdělání tvořeny ze 17 procent ze soukromých zdrojů, v Česku je to jen 12,7 procenta.
Materiál srovnává také platy učitelů. V roce 2009 si tak český kantor s patnáctiletou praxí vydělal na základní škole 426 tisíc korun v přepočtu na paritu kupní síly, na střední škole pak 436 tisíc korun. Hůř jsou na tom třeba učitelé v Maďarsku nebo na Slovensku, kteří v přepočtu na paritu kupní síly berou méně než 269 tisíc korun ročně. Naproti tomu v Lucembursku si pedagogové přijdou až na téměř 1,8 milionu korun ročně.
Zatímco v zemích OECD pobírají učitelé na základních školách o 77 procent vyšší platy než průměrní vysokoškoláci dané země v produktivním věku, v České republice berou pedagogové po 15 letech jen polovinu toho, co ostatní čeští vysokoškoláci.
