Vláda podpořila myšlenku věcného záměru zákona, který se snaží zapojit do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů dotčené obce. Zároveň má ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) upravit některá ustanovení, jež by mohla být v rozporu s dalšími zákony nebo ústavou. Přepracovaný návrh věcného záměru má vládě předložit ministr Jan Mládek (ČSSD) do 30. června 2018.
„Při jednání dnes šlo o to, jestli vláda souhlasí s myšlenkou speciálního zákona k otázce výběru úložiště a jestli souhlasí s konkrétním záměrem zákona. Tu první otázku vláda odpověděla ano. S tím konkrétním návrhem nikoliv, protože některé úřady i Legislativní rada vlády se domnívají, že některá ustanovení jsou v rozporu s ústavou,“ uvedl Mládek.
Zákon má za cíl zlepšit proces výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště a posílit aktivní spoluúčast dotčených obcí v celém procesu. „Stále jde ale o věcný záměr, a ne konečné znění zákona,“ upozornil Mládek.
Projednávaná verze navrhovala například, aby na schválení konkrétní lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR mohl mít v určité fázi vliv i Senát. Materiál byl ovšem předložen s rozpory několika institucí, včetně čtyř ministerstev.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) označil věcný záměr za pokrok vpřed, protože stávající zákonné úpravy postavení obcí v tomto procesu vůbec neřeší. Námitky jeho ministerstva podle Brabce směřovaly především na úlohu vlády a Senátu. Ty by totiž mohly přehlasovat odmítavé rozhodnutí obcí k výstavbě úložiště.
Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku. O finálním umístění úložiště by měla vláda rozhodnout do roku 2025. Jeho provoz by pak měl začít po roce 2065.
