Na českých silnicích zemřelo letos rekordní množství dětí. Nejhorší jsou letní měsíce – jen v červenci jich přišlo o život pět. A přibývá také dopravních nehod, které končí tragicky pro seniory.
Na silnicích zemřelo nejvíce dětí za posledních deset let. Viníky jsou ale dospělí
Smrt dítěte na silnici je zřejmě nejtragičtější vyústění dopravní nehody. Do konce července jich takto letos zemřelo čtrnáct: o devět víc než za stejné období loňského roku.
Tato bilance je nejhorší za posledních deset let. Jen v prvním prázdninovém měsíci přišlo na silnicích o život pět dětí. Smutnou statistiku podtrhuje také počet těch, které utrpěly při nehodách těžká zranění. Bylo jich 92, o pět víc než loni.
„Vývoj v období od ledna do července je nejhorší od roku 2007. Je nutné si uvědomit, že v meziročním srovnání je nárůst o deset dětských životů vyšší oproti loňskému roku,“ potvrdil Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.
Tuto bilanci mají na svědomí i dvě fatální nehody v Olomouckém kraji, při každé z nich byly usmrceny dvě děti. V prvním případě u řidiče jako viníka nehody sehrál klíčovou roli alkohol, ve druhém případě, jehož vyšetřování ještě neskončilo, s největší pravděpodobností ale řidič nedal přednost nákladnímu vozu, v autě zemřely dvě děti i dva dospělí. V jednom z letošních tragických úmrtí na silnicích nebylo dítě připoutáno bezpečnostním pásem.
71 minut
90’ ČT24 - Letos na silnicích v Česku zemřelo rekordní množství dětí
Ze čtrnácti usmrcených dětí bylo šest chodců a osm spolujezdců. „Jenom v jednom případě bylo dítě viníkem nehody. Ve třinácti ze čtrnácti případů byl viník někdo jiný, ve většině případů řidiči osobních vozidel, vina tedy nejde za dětmi, ale za řidiči,“ upozornil Kadula.
„Dovolím si tvrdit, že dopravní výchova funguje velmi dobře, děti se učí dopravní výchovu v různých předmětech, máme nejrozšířenější síť dopravních hřišť v Evropě. Myslím, že v tomto není naše Achillova pata, ta je na straně řidičů a dospívajících dětí a mladých lidí ve věku těsně předtím, než si pořídí řidičský průkaz, a u mladých řidičů,“ uvedl Tomáš Neřold z Besipu.
„Nemyslím si, že by děti byly nezodpovědné, hlavní příčina opravdu není v chování samotných dětí, naopak se je snažíme využít k tomu, abychom přes ně působili na řidiče, na jejich rodiče,“ potvrdil i ředitel dopravní policie Tomáš Lerch.
Podle Neřolda je proto nutné v prevenci zaměřovat pozornost právě na řidiče. „Jakékoliv postupy zaměřené na děti mají své limity. Například pokud vedle sebe v autě vidí, že jejich máma nebo táta absolutně ignorují některá pravidla,“ uvedl Neřold.
„Obecně je známo, že relativně vyšší počet nehod mají mladí, nezkušení řidiči. V té souvislosti se stále přetřásá otázka řidičských průkazů na zkoušku, což by bylo, myslím, velmi rozumné,“ uvedl Libor Eliášek z asociace dopravních psychologů.
Řidiči často neumí první pomoc a panikaří
„Musíme se proto zaměřovat na řidiče, hlavní viníky nehod, a tedy nepřiměřenou rychlost, nevěnování se řízení. Je to samozřejmě i otázka kapacit policie, čím více policistů na silnicích, tím lépe,“ dodal Neřold.
„Hlavním problémem, který dnes na silnicích vnímáme, je nepozornost řidičů,“ dodal ředitel dopravní policie. „To, co se děje na silnicích, je jen odraz toho, co se děje v republice. Ostré lokty se nosí, bohužel je to trend,“ řekl Eliášek.
A situaci na silnicích v případě nehody podle Kaduly neulehčuje ani to, že lidé často neumí reagovat a poskytnout první pomoc. „Bojí se toho a v situaci nejednají klidně, nezachovají chladnou hlavu mimo jiné právě proto, že si to nikdy nevyzkoušeli. Proto chceme dostat do škol, aby si to lidé zkusili, a když je to naostro, se toho nelekli,“ řekl.
Pomohly by psychotesty?
Problémoví řidiči jsou podle Petra Šimara z Pohodové autoškoly rozeznatelní už v kurzech řízení. „Instruktoři autoškoly se u jednoho z deseti žadatelů ptají, jak s tím člověkem dál pokračovat, nebo učitelé přijdou, že s daným studentem nechtějí jezdit, protože nerespektuje a neposlouchá. K silnějším osobnostem proto dáváme z hlediska osobnosti i silnějšího učitele a snažíme se u nich si ten respekt získat, někdy je to ale opravdu těžké,“ uvedl Šimar.
A podle něj by tak bylo žádoucí, aby každý žadatel o řidičské oprávnění musel udělat psychotesty ještě předtím, než nastoupí do autoškoly. „Podle mého názoru dělat psychotesty až v momentě, kdy zaviní dopravní nehodu, je pozdě,“ poukázal Šimar.
„Myslím si, že instruktor autoškoly by měl mít pravomoc takového studenta na psychologické vyšetření poslat, je otázka, kolik takových lidí v populaci, která si dělá řidičák, je,“ dodal Libor Eliášek z asociace dopravních psychologů.