Praha - Stát letos vyčlení 838 milionů na řešení nadměrného hluku kolem stávajících silnic. Částka je o půl miliardy více než se vyčerpalo v loňském roce a půjde na řešení takzvané staré hlukové zátěže. Náměstek ředitele fondu Jiří Novák vyjádřil názor, že by se mohla vyčerpat celá suma.
Zatím se z celkového rozpočtu vyčerpalo 11 procent. Důvodem je fakt, že hlavní stavební činnost se uskutečňuje během léta a faktury docházejí na fond až koncem roku. Mezi základní protihluková opatření patří vysoké zdi kolem průtahů měst, pokud pro ně není dostatek místa, přistupuje stát k výměně oken u jednotlivých bytů a domů.
Podle mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové investuje stát do výměny starých oken za protihluková letos 240 milionů korun. U vytipovaných domů vymění ŘSD okna téměř ve všech krajích. Největší část prací se uskuteční během letních prázdnin. „Naší povinností je zajistit splnění platných hygienických limitů,“ uvedla Vápeníková.
Právě plnění limitů kolem silnic je základní problém. Na řadě míst ŘSD, jako vlastník státních silnic, provozuje silnice první třídy na výjimku krajských hygienických stanic. Pokud však stanice výjimku neprodlouží, musí ŘSD platit pokuty, neboť nestačí hluk řešit. Jednotlivé pokuty se pohybují ve statisících a celkové sumy v milionech.
„Je to pro nás nepříjemné, my na to žádné fondy nemáme a ve společnosti vzniká dojem, že my jsme někdo, kdo něco porušuje,“ řekl Karel Horníček z ŘSD. Podle něj je na úplné řešení problémů, které mnohdy pocházejí až z dob královny Marie Terezie, třeba řádově desítek miliard korun. Při stejném tempu prací jako dnes odhadl Horníček potřebnou dobu na sto let.
Šéf ŘSD Alfred Brunclík nedávno v nadsázce prohlásil, že bude nutné některé silnice uzavřít. Podle představitelů ŘSD má Česká republika jeden z nejhorších zákonů ohledně hluku v Evropě. Veškeré náklady totiž vzal stát na svá bedra, navíc zákon nepovoluje žádné přechodné období. „Říci, že tohle je stoprocentně povinnost státu, je z hlediska selského rozumu nonsens,“ řekl Horníček.
V ostatních zemích Evropy se lidé částečně na řešení staré hlukové zátěže podílejí vlastními penězi, případně zákony umožňují přechodnou dobu. Horníček to považuje za logické, neboť dříve si prý lidé stavěli domy záměrně kolem silnic, protože šlo o nejprestižnější místa. S nárůstem dopravy se však místa kolem silnic zařadila mezi nejhorší.
Novák ze SFDI navíc doplnil, že na některých místech obce problém s hlukem ještě prohlubují. Povolují občanům stavět kolem silnic nové domy a ti poté žádají protihluková opatření. „Když si někdo u silnice postaví barák, tak by si měl protihluk řešit on,“ uvedl Novák. Jako příklad zmínil obec Křelov na Olomoucku.
Povinnost stavět silnice tak, aby se dodržovaly hlukové limity, spadá do 70. let. Tenkrát se vyhláška ministerstva zdravotnictví týkala pouze nových komunikací. Zákon o ochraně veřejného zdraví z roku 2000 povinnost dodržovat hlukové limity rozšířil i na staré silnice. ŘSD a krajům to působí nemalé finanční problémy.
