Na pedagogických fakultách jsou o téměř 10 tisíc nižší platy než jinde

3 minuty
Události: Více peněz pro pedagogické fakulty
Zdroj: ČT24

Akademičtí pracovníci na pedagogických fakultách mají ve srovnání s jinými fakultami výrazně podprůměrné výdělky. Loni zde byla průměrná mzda 33 019 korun, zatímco na veřejných vysokých školách obecně 41 871 korun. Pedagogické fakulty proto v příštím akademickém roce dostanou převážně na mzdy pedagogů 260 milionů korun navíc, dalších 650 milionů mohou využít z evropských prostředků.

O nízkých platech na pedagogických fakultách informovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Její resort analyzoval, kolik platí vysoké školy svým zaměstnancům z částky, kterou dostávají z ministerstva. Rozdělování peněz mezi fakulty ministerstvo nemůže ovlivnit, vysoké školy o tom vzhledem ke své autonomii rozhodují samy. 

Je patrné, že pro některé univerzity učitelé učitelů nejsou až tak nejcennější povolání, jak tvrdí.
Kateřina Valachová

Akademičtí pracovníci mohou mít výdělky ještě z grantů a vědeckých projektů. Pedagogické fakulty jsou ale podle Valachové v tomto ohledu znevýhodněné. Nová učebnice například není na rozdíl od článku ve vědeckém časopise považována za vědecký výstup a není tak finančně ohodnocena. „Specifikum učitelství se nedostalo do metodiky hodnocení,“ poznamenala ministryně. Od roku 2017 bude proto platit nová metodika hodnocení vědy.

Mzdy porostou o pět až deset procent

Letos budou pedagogické fakulty nad rámec běžného rozpočtu pro vysoké školy podpořeny 70 miliony korun, loni to bylo 40 milionů. Skok na 260 milionů by měl znamenat růst mezd mezi pěti až deseti procenty, uvedla ministryně.

„To jistě vítáme a jsme rádi, ale na druhou stranu to nezlepší situaci natolik, abychom mohli motivovat lidi k výraznější snaze o to zůstávat právě zde,“ říká děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Michal Nedělka.

Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy má asistent plat 18 500 korun, odborný asistent 22 500, docent 27 tisíc a profesor 32 tisíc hrubého. Většina lidí dostává pouze takzvanou podlahu, tedy tento hrubý plat.
Stanislav Bendl
vedoucí katedry pedagogiky PedF UK

„Bez toho, aby to člověka bavilo, by to dělat nemohl. Znamená to vydělávat si ještě v jiných zaměstnáních,“ říká Ladislav Pokorný, který připravuje budoucí učitele na katedře tělesné výchovy Pedagogické fakulty UK. Učí už třicet let a jeho plat je 19 200 korun hrubého.

Příští rok mu bude šedesát let. V jeho kolektivu mu chybí hlavně mladí nástupci. Jejich nedostatek přičítá právě nízkým platům. „Je smutné, když třeba naši absolventi nastupují za plat vyšší o několik tisíc, než tady berou jejich učitelé, kteří mají 20 a více let praxe,“ dodává Pokorný.

Peníze z EU na přípravu učitelů

Aby se situace změnila, v příštím akademickém roce pedagogické fakulty dostanou navíc 260 milionů korun, z nichž by část měla jít právě na platy pedagogů. Dalších 650 milionů korun mohou pak fakulty využít i z evropských prostředků.

Evropské peníze by měly sloužit především ke kvalitnější přípravě budoucích učitelů. „Všichni vědí, že se musí změnit příprava učitelů,“ konstatovala Valachová. Studenti by měli mít například více praxe a měl by se klást vyšší důraz na didaktiku jednotlivých předmětů.

Do konce roku by také měly být jasné základní požadavky na učitelské obory, jež by měly být zakotveny v nárocích na institucionální akreditaci. Na jejich přípravě bude spolupracovat ministerstvo školství, Národní akreditační úřad a pedagogické fakulty. 

Agresivní žák na střední škole skončí

Ministerstvo chce také více chránit učitele na školách. Pomoci tomu má novela školského zákona, kterou resort připravuje. Její součástí by měla být například striktní povinnost vyloučit žáka ze školy za opakované hrubé fyzické i slovní útoky vůči pedagogům nebo spolužákům. „Na základních školách, kde je docházka povinná, bude povinnost nahlásit takové chování orgánu sociálně-právní ochrany dětí a také státnímu zastupitelství,“ dodala Valachová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie během adventu posiluje hlídky, aktivnější jsou ale i kapsáři

Ozbrojení policisté jsou tradiční a již standardní součástí bezpečnostních opatření během období adventu. Na řadě míst je doplňují i městští strážníci. Vlastní bezpečnostní opatření zavádějí i některá města. Například vjezdy na náměstí, kde jsou trhy, osazují zábranami. Podle policie jde nicméně v celé šíři o preventivní opatření.
před 5 hhodinami

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 7 hhodinami

Středula a Zajíček v Duelu ČT24 mluvili i o tom, že se Babiš vzdá Agrofertu

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.
před 7 hhodinami

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek v pondělí nedorazí na plánované jednání s prezidentem Petr Pavlem. V neděli pozdě odpoledne to oznámil Hrad s tím, že se Turek omluvil ze zdravotních důvodů. Dříve mluvčí Motoristů Barbora Šťastná uvedla, že poslanec podstupuje vyšetření a intenzivní medikaci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 11 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 13 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami
Načítání...