Na krizové ošetřovné zřejmě získá nárok širší okruh lidí, například prarodiče a další příbuzní, byť s dítětem nežijí ve společné domácnosti. Novelu ve středu zrychleně už v úvodním kole schválila sněmovna. Poslanci také schválili, že řidiči budou muset objíždět cyklisty ve vzdálenosti, která odpovídá asi polovině jízdního pruhu, nebo zánik regionálních rad regionů soudržnosti, které rozdělovaly dotace z fondů Evropské unie. Jejich činnost převezme ministerstvo pro místní rozvoj. Sněmovna ale nedokončila finální debatu o změnách v exekucích, pokračovat se bude v pátek. Před závěrečným schvalováním jsou nová pravidla kurzarbeitu, o podobě novely se bude hlasovat v květnu.
Na krizové ošetřovné by mohlo mít nárok víc lidí. Debatu o exekucích poslanci přerušili
Rozšíření okruhu lidí s nárokem na ošetřovné by posílilo soudržnost širších rodin a umožnilo by setrvat v zaměstnání lidem, kteří jsou potřební při zvládání epidemie koronaviru, uvedli autoři v důvodové zprávě. Změna by také mohla posílit příjmy rodin, pokud by si mohly zvolit, kteří jejich členové budou s ohledem na výši platu čerpat ošetřovné a kteří budou pracovat, stojí ve zdůvodnění.
V minulosti hnutí SPD se stejným návrhem ve sněmovně několikrát neuspělo. Vláda ANO a ČSSD ve svém stanovisku varovala v souvislosti s koronavirovou krizí před nárůstem kontaktů lidí z různých domácností. Nyní pro předlohu hlasovalo 81 z 84 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.
Nárok na ošetřovné by ale měli mít jen lidé z širší rodiny, kteří jsou zaměstnanci s nemocenským pojištěním. Splnění podmínky příbuzenského vztahu k dítěti v přímé nebo vedlejší linii by dokládali správě sociálního zabezpečení čestným prohlášením. Předlohu podepsali vedle poslanců SPD také zákonodárci Pirátů, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a STAN.
Zvýšení ošetřovného projedná Senát až příští týden
V Senátu už je jiný poslanecký návrh, který zvyšuje krizové ošetřovné o deset na 80 procent redukovaného výdělku. Novela předpokládá, že rodiče by dostali více peněz zpětně od začátku března. Horní komora by měla předlohu schvalovat za týden.
Krizové ošetřovné se poskytuje z nemocenského pojištění po celou dobu uzavření škol nařízeného kvůli epidemii koronaviru. Většina rodičů, která zůstala s dětmi do deseti let věku doma, může pobírat 70 procent redukovaného výdělku.
Školy kromě mateřských a speciálních se kvůli šíření covidu-19 uzavřely loni 14. října. Žáci prvních a druhých tříd se pak vrátili do lavic 18. listopadu. Od 1. března se zavřely prakticky všechny školy včetně mateřských. Jejich postupné otvírání začalo v pondělí.
Větší bezpečnost cyklistů
Bezpečnou vzdálenost pro předjíždění cyklistů, která má platit od července, navrhla uzákonit skupina poslanců v čele s Petrem Dolínkem (ČSSD). Nově by tam, kde je to možné, musel řidič auta míjet cyklistu ve vzdálenosti 1,5 metru. V oblastech s omezenou rychlostí jízdy na 30 kilometrů v hodině by stačila metrová vzdálenost.
Dolínek změnu zdůvodnil bezohledností některých řidičů vůči cyklistům. Podle Milana Poura (ANO) podobná úprava platí v Německu, ve Francii nebo ve Španělsku. Někteří poslanci ale namítali, že nové opatření nebude možné dodržovat například na užších horských silnicích.
Poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (za KDU-ČSL) prosadil odebrání dvou bodů řidičům, kteří by neoprávněně parkovali na místech pro zdravotně postižené. Sněmovna na návrh Čižinského umožnila také odtah všech vozidel, která neoprávněně stojí na chodníku. Týká se to také kol a koloběžek, které bývají odhozeny na pražských chodnících.
Lidovec Marian Jurečka naopak neprosadil změnu, aby krajské úřady mohly zakázat tranzitní jízdu kamionů nad 12 tun po silnicích 2. a 3. tříd. Podobný návrh se někteří poslanci pokoušeli prosadit už před rokem v jiné novele, která měla zakázat kamionům předjíždění v denních hodinách na dálnicích.
Konec regionálních rad regionů soudržnosti
Poslanci souhlasili také se zrušením regionálních rad regionů soudržnosti. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) zdůvodnila návrh na jejich zánik tím, že není hospodárné udržovat sedm subjektů, když jejich činnost bude možné zajistit v podstatně menším počtu lidí. Podpořila poslanecké úpravy, které novelu zpřesňují.
Rady v současnosti působí jako řídicí orgány Regionálního operačního programu. V programovém období 2007 až 2013 měly na starosti vybírat projekty dotované z fondů Evropské unie na podporu lokálního rozvoje, proplácet peníze a kontrolovat provádění projektů. V současném programovém období už poskytují dotace jiné orgány a rady zajišťují hlavně činnosti související s kontrolou udržitelnosti projektů z let 2007 až 2013.
Regionální rady se tak podle vlády staly nadbytečnými subjekty státní správy. Proto vláda navrhla převést jejich práva a povinnosti na ministerstvo pro místní rozvoj. Pouze ve věci správy daní bude nástupcem ministerstvo financí. Převod je nutný hlavně kvůli délce probíhajících správních, daňových, sporných nebo soudních řízení.
Novela dále počítá také s rozšířením počtu měst, která mají na starosti integrované strategie rozvoje území. Tyto strategie se v tuzemsku využívají v největších metropolitních oblastech celostátního významu. Jde hlavně o největší města, tedy Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Z hlediska koncentrace obyvatelstva budou k těmto centrům přiřazeny i oblasti Ústecko-Chomutovské, Olomoucké a Hradecko-Pardubické aglomerace.
Změny v exekucích
Sněmovna ve středu nedokončila finální debatu o změnách v exekucích. Ve hře je opět mimo jiné zavedení místní příslušnosti exekutorů, ústavně-právní výbor jeho schválení ale už dřív nedoporučil. K vládní předloze se sešlo pět desítek pozměňovacích návrhů.
Pro teritorialitu se v diskusi vyslovili poslanci vládní ČSSD i opozičních SPD, KDU-ČSL a STAN, byť například lidovec Marek Výborný upozornil na to, že není samospasitelná. „Podporujeme čistou teritorialitu, doufám, že se pro ni nalezne široká podpora,“ řekl za STAN Jan Farský.
Naopak poslanec ANO Patrik Nacher míní, že místní příslušnost se stala „posvátnou krávou“, exekuce z minulosti ale nevyřeší. „Potřebujeme pomoci poctivým dlužníkům, ale i poctivým exekutorům hned. Ne za deset nebo patnáct let,“ zdůraznil.
Splátkový kalendář pro lidi s nižšími dluhy
Sněmovna by podle doporučení výboru měla schválit zastavování bezvýsledných dlouholetých exekucí, ale v jiné podobě, než navrhla vláda. Zřejmě také částečně omezí zabavování movitých věcí a v případě nižších dluhů bude mít dlužník právo je hradit podle splátkového kalendáře.
Z úprav mířících na dluhy z minulosti mají v dolní komoře šanci dvě. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by mohlo stačit splatit v exekuci jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Mohly by se také zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.
Z vládní předlohy pravděpodobně zmizí jedna ze stěžejních částí. Týká se soustřeďování exekucí na jednoho dlužníka u exekutora, který zahájil první z nich. Vláda si od změny slibovala snížení nákladů řízení. Sněmovna se asi postaví proti zavedení povinné zálohy, kterou by věřitel musel skládat na úhradu nákladů hned na začátku exekuce. Záloha by měla vést věřitele podle vládního zdůvodnění ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, že by pohledávka mohla být úspěšně vymožena.
Z vymožených peněz by se podle výborových úprav měla splácet nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok. Mohlo by se snížit penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Sněmovna by mohla schválit i některé další drobnější změny. Jde například o povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a rozsahu údajů zapisovaných do centrální evidence exekucí.
Kurzarbeit se projedná až v květnu
Před závěrečným schvalováním ve sněmovně jsou i nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Poslední návrh poslankyň ANO, ČSSD a KSČM předpokládá, že zaměstnavatelé by platili pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok. O podobě novely bude sněmovna hlasovat nejdříve začátkem května.
Na nových pravidlech zkrácené práce se koaliční ANO a ČSSD dlouho neshodovaly, ve hře byly různé konkurenční úpravy. Předloha se kvůli tomu ve sněmovně vracela z finálního kola k dalšímu projednání. „Kurzarbeit je symbolem blamáže, diletantismu a neschopnosti připravit klíčový návrh zákona,“ komentoval Jan Bauer (ODS). Poslanec ČSSD Roman Sklenák kritiku odmítl, podle něho mohl být funkční kurzarbeit schválen i dříve.
Nynější verzi podpořili odbory i zaměstnavatelé. Podle podkladů k návrhu by se podpora vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z koronavirového programu Antivirus. Peníze od státu by ale firma nemusela dostávat až po vyplacení výdělků. Zaměstnavatel by mohl nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy.
Nárok na podporu by podniky mohly dostat na zaměstnance, kteří v nich pracovali aspoň tři měsíce. Výpadek práce by se posuzoval za celou firmu, nebo za její závod. V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů nebo na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nedostali by ho ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.
Žádné propouštění zaměstnanců
Přechod na zkrácenou práci by podnik elektronicky oznámil úřadu práce. Zavázal by se také, že tyto pracovníky nepropustí ani při kurzarbeitu, ani po určitou dobu po něm. Toto období by mělo trvat polovinu času, po který člověk dostával příspěvek při zkrácené práci. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr. Při nesplnění pravidel by se příspěvky vracely.
Kurzarbeit by mohla spustit vláda při ohrožení zaměstnanosti po projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě nebo kyberútoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky. V nařízení by kabinet stanovil, na jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by se zkrácená práce se státním příspěvkem vztahovala. Určil by také ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by vyhlašoval až na půl roku, prodloužen by mohl být dvakrát vždy nejvýše o tři měsíce.
Arenberger před poslanci hájil omezení shromažďování
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) poslance informoval o průběhu očkování v Česku, hájil také zachování omezení pro setkávání nejvýše dvou lidí i po nedělním skončení nouzového stavu. Jde podle něho o důležitější opatření, než jsou jakákoli jiná. Omezení kontaktu lidí označil ministr za hlavní protiepidemický prvek.
Jeho předchůdce Jan Blatný (za ANO) původně navrhoval, aby se od pondělí hranice zvýšila na deset lidí ve vnitřních prostorách a na dvacet lidí venku. Epidemiologové podle Arenbergera upozornili na to, že takové uvolnění by mohlo situaci zhoršit i v souvislosti s pondělním otevřením části škol. Do pohybu se dalo 400 tisíc dětí i jejich rodiče, což podle ministra představuje významné epidemické riziko. „Považovali jsme za vhodné problém napravit a vrátit se k původnímu omezení setkávání,“ řekl ministr.
Plán uvolňování se chystá, řekl Arenberger
O dalším uvolňování protikoronavirových restrikcí mluvil ministr zdravotnictví jen obecně. Systém se ve spolupráci s epidemiology podle něho připravuje. Uvedl také, že uvítá konzultace s opozicí. „Potřebujeme všechny chytré lidi k tomu, aby nám v této situaci pomohli,“ dodal. Konkrétní data ale nechtěl předjímat a zdůvodňoval to tím, že je předpovědět nelze, nechce proto poslancům dávat přehnanou naději. „Je to celkem inteligentní virus, je schopen mutovat,“ řekl na adresu nového typu koronaviru.
Feri podotkl, že sněmovna se nedozvěděla vůbec nic, vláda podle něho evidentně žádný plán nemá. „To je ohlušující prázdnota,“ konstatoval.
