Praha - Tři roky místo šesti měsíců budou mít nově muži na to, aby popřeli své otcovství. Jenže to se netýká svobodných mužů, pouze ženatých, v návrhu ministerstva spravedlnosti těm svobodným zůstává původní půlroční lhůta. Podle sdružení Zákon 94 je to však diskriminační. Ústavní soud navíc v létě rozhodl, že šestiměsíční lhůta je nepřiměřeně krátká a nařídil, že do konce roku 2011 musí ministerstvo spravedlnosti lhůtu změnit nebo zrušit.
Podle odhadů nevychovává vlastní dítě každý desátý muž v Česku. „Po osmi měsících, kdy žena přišla s tím, abych se odstěhoval, a nesouhlasil jsem s tím, tak jsem začal celou věc řešit. Zjistil jsem ale, že vlastně žiji v nějakém jiném světě,“ hovoří o svých zkušenostech Zdeněk Slavík, který dostal svůj případ až k Ústavnímu soudu. A ten rozhodl, že půlroční lhůta poškozuje práva otců.
Nápravu ale soudci neudělali sami, nechali ji na ministerstvu spravedlnosti. To teď lhůtu sice na tři roky prodloužilo, ale jen u ženatých otců. „Takto nastavená lhůta chrání jak otce zapsaného v rodném listě, tak dítě, protože má jistotu, že po třech letech nebude zpochybněn jeho sociální status,“ vysvětluje normu mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.
Svobodní otcové budou mít smůlu
U svobodných otců ale návrh s prodloužením lhůty nepočítá. To, zda se jejich jméno objeví v rodném listě, si rozhodují sami. „Zatímco manželé jsou v očích zákona automaticky považováni za otce dítěte, tak svobodní musejí své otcovství odsouhlasit před matrikou a před soudem,“ vysvětluje logiku zákona Palečková.
To ale rozhořčilo občanské sdružení Zákon 94, které bojuje za delší lhůty na popření otcovství. Založil ho právě svobodný otec, který doplatil na šestiměsíční lhůtu. O tom, že dítě není jeho, začal pochybovat až dva roky po jeho narození. „Dle našeho názoru se jedná o diskriminaci, protože všichni jsme si rovni před zákonem a k porušení práv dochází – ať je muž manžel, nebo ne,“ trvá na svém šéf sdružení Vladimír Cihlář.
Podle Ústavního soudu je prodloužení lhůty na popření otcovství posunem, ale víc rozhodnutí ministerstva komentovat nechce. „Nedá se předvídat, jestli tím bude soud uspokojen v budoucnosti, pokud nějaký podobný návrh přijde,“ uvedl jen generální sekretář ÚS Tomáš Langášek. Změny lhůt na popření otcovství jsou součástí návrhu nového občanského zákoníku. Ten je teď v připomínkovém řízení, vláda by ho měla projednat na jaře příštího roku.
