Praha/Londýn - Není mnoho lidí, kteří prožili podobný život jako František Fajtl. Válečný veterán, který dne 4. října 2006 ve věku 94 let zemřel, bojoval ve Francii, Velké Británii i při osvobozování Československa, přežil sestřelení a následný útěk, poznal lidskou solidaritu i nevděk a ponížení. Dne 5. května 1942 ho německá Luftwaffe sestřelila nad Francií, přesto na armádní pilotování nezanevřel a na kontě měl po ukončení války celkem 4 sestřely. Fajtl jako první Čechoslovák velel britské královské peruti. Na dochovaných archivních záběrech je lehce k rozeznání. Díky svým zásluhám a respektu ostatních mohl jako jeden z mála pilotů RAF nosit plnovous.
Muž, který ovládl válečné nebe - František Fajtl
Pilot František Fajtl, jeden z nejvýznamnějších v celé RAF, se narodil 20. srpna 1912 v Doníně, v okrese Louny, sloužil jako poručík letectva u 2. leteckého pluku dr. Edvarda Beneše v Olomouci a Přerově. Právě v Přerově ho zastihly události v březnu 1939. Patřil k těm důstojníkům, kteří nedokázali sedět se založenýma rukama a čekat na osvobození zvenčí. V červnu 1939 uprchl do Polska, kde se přihlásil k československému zahraničnímu odboji a poté odjel do Francie. Po zahájení války ve Francii se stal příslušníkem francouzského stíhacího letectva.
Poté, co Francie v roce 1940 kapitulovala, odešel Fajtl spolu s dalšími Čechoslováky do Británie, pilotem britské Royal Air Force se pak stal 6. srpna 1940. První úspěch zaznamenal 2. října 1940, kdy společně s britským pilotem sestřelil německý bombardér a se svým poškozeným letounem pak dokázal i přistát.
Celkem získal na své konto čtyři sestřely. Od května 1941 byl příslušníkem letky A slavné 313.československé stíhací squadrony, založené 10.května 1941 v Cattericku. Ta disponovala letouny typu Spitfire a bojovou náplní jí byla ochrana lodních konvojů a doprovod bombardovacích a bitevních letounů nad okupovanou Francii. Téhož roku byl Fajtl jmenován jejím velitelem a létal s ní s přestávkami až do konce roku 1943. Zúčastnil se leteckých útoků ve Francii, Belgii a Holandsku.
V Británii vytvořili českoslovenští letci tři stíhací squadrony, ale řada našich letců stejně jako Fajtl bojovala v polských či britských squadronách. V bojích nad britskými ostrovy sestřelili českoslovenští stíhači 76 nepřátelských letadel. Nálety nad Německo pro ně ovšem znamenaly smrtelné nebezpečí, a to proto, že na ně nacisté nevztahovali mezinárodní úmluvy o válečných zajatcích a při zajetí jim hrozil trest smrti za velezradu.
28. dubna 1942 byl Fajtl pro své výsledky jmenován velitelem 122. britské squadrony „City of Bombay“ a byl tedy prvním Čechem (později jedním ze tří), který velel anglickým a belgickým pilotům. Ale už 5. května 1942 byl se svým Spitfirem sestřelen nad severní Francií. Přestože byl po nouzovém přistání v poli obklíčen Němci, podařilo se mu uniknout. S pomocí francouzských venkovanů se proměnil v civilistu, který dokázal pěšky projít Francií až k Pyrenejím, 3. června 1942 je překonal a skončil svou jednoměsíční pouť ve Španělsku. Tam ho sice čekalo vězení a frankistický koncentrační tábor Miranda de Ebro, ale také naděje, že ho odtud Britové dostanou. To se také po dlouhých průtazích stalo.
Díky diplomacii se dostal přes Madrid až do Gibraltaru. Po příletu do Anglie byl zástupcem velitele letecké základny Skeabrae na Orknejských ostrovech a v hodnosti majora převzal 24. září 1943 opět velení 313. československé squadrony, a to až do 1. února 1944, kdy byl propuštěn ze služeb RAF a převelen se skupinou stíhačů do Sovětského svazu.
Reportáž Karla Rožánka (zdroj: ČT24)