Kurzarbeit se nám moc nepovedl, přiznal premiér. Jak moc lidem postiženým krizí skutečně pomůže? Poslanecká sněmovna ve středu schválila první návrh podoby kurzarbeitu. Dále ale bude upravován. O jeho podobě se v pořadu Události komentáře bavila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Musíme z kurzarbeitu udělat ve sněmovně dobrý návrh, říká ministryně. Šéfka TOP 09 odmítá zabetonovávat místa bez perspektivy
Události komentáře: Markéta Pekarová Adamová a Jana Maláčová o kurzarbeitu (zdroj: ČT24)
Ministryně práce Maláčová v červenci na vládě předložila návrh vyjednaný v rámci triparitity i s podporou Hospodářské komory. „V řádu týdnu se pak z toho stal trhací kalendář a požadavky ministerstva financí z toho udělaly krvavý kompromis. Myslím si, že je dobře, že pan premiér přiznal chybu,“ komentuje Maláčová. V rámci dalšího projednávání by chtěla zákon upravit, aby v případě krize pomohl stabilizovat ekonomiku.
Firmy podle Maláčové potřebují flexibilitu, aby posoudily, kolik práce vypadlo. Chtěla by sladit i vyměřovací základ pro zdravotní a sociální pojištění a nepodporovat takzvané montovny, ale aby byl příspěvek na zaměstnance až 1,5násobek průměrné mzdy. Také by si přála, aby v návrhu byla vazba na vzdělávání, aby si lidé mohli zvyšovat kvalifikaci, když nepracují.
Rozumné Maláčové přijde podporovat kurzarbeit i u lidí s prací na dobu určitou. „Musíme to teď ve sněmovně upravit, aby z toho byl dobrý návrh,“ říká.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová lituje toho, že po pěti měsících práce na zákonu o kurzarbeitu se teď do něj vrací body na návrh opozice. „Pan premiér se tváří, že s tím neměl nic moc společného, ten návrh se nepovedl,“ říká šéfka TOP 09. Kdyby ale podle ní vláda přizvala opozici k jednání, mohlo být schvalování zákona jednodušší.
Chtěla by, aby byl kurzarbeit vypočítáván z hrubé mzdy nebo snížení odvodů firem za zaměstnance, ve dny kdy nepracuje, aby za ně firmy platily jen polovinu. Součástí kurzarbeitu by měla být právě i rekvalifikace. „Hlavně se mi nelíbí, že součástí návrhu je teď i podpora místa, kdy zaměstnanec pracuje jen jeden den v týdnu. To je strašně málo, taková místa jsou neperspektivní,“ kritizuje. Zaměstnanec by měl pracovat aspoň dva dny v týdnu. Neměli bychom podle ní zabetonovávat místa, která nemají perspektivu.
Podle ekonoma Radima Dohnala z iniciativy KoroNERV-20 šlo dobrou cestou ekonomické podpory v době pandemie Německo. To plánuje mít v příštím roce vyrovnaný rozpočet. „Míří k tomu i tím, že ten kurzarbeit mělo dlouhodobě zavedený, zvládlo ho rychle aktivovat a tím mělo od začátku dobře nastavenou poptávku a důvěru spotřebitelů,“ myslí si Dohnal. Propad německé ekonomiky byl díky tomu menší. V Česku podle něj taková důvěra ve stát není, protože se podpůrná opatření často mění.
Budoucnost programu Antivirus
Současný návrh kurzarbeitu je politická hra, hodnotí Dohnal. „Míříme k tomu, že tu budeme mít obměňovaný program Antivirus až do příštích voleb,“ uzavírá.
Podle ministryně Maláčové Antivirus pomohl firmám postavit se na nohy díky kompenzacím za nepracující zaměstnance. Na podobě podpory by se chtěla dohodnout v pátek.
„Je unikátní, když vláda předkládá něco, co je špatně připravené,“ myslí si Pekarová Adamová. Chtěla by s vládou vést dialog, které konkrétní programy v rámci Antiviru mají pokračovat.
Největší logiku jí dává varianta podpory za zaměstnance, kteří jsou v karanténě a nemůžou pracovat. Nechtěla by ale konzervovat místa, která neexistují, živit je z daní a ráda by rozpohybovala pracovní trh. „Potřebujeme do pracovního trhu dostat dynamiku, jinak k těm žádoucím efektům nedojde,“ uzavírá.