Praha - Hladiny českých přehrad křižují čím dál častěji motorové čluny. Lidí, kteří smějí takové lodě řídit, přibývá, nyní jich je přes 70 tisíc. Stále více je ale taky těch, kteří plavební pravidla ignorují. Ohrožují tak nejenom plavce, ale i další lodě. Výjimkou není jízda pod vlivem alkoholu, chybějící doklady, ale nejčastěji vysoká rychlost.
Zatímco dřív byl člun s motorem luxus, dnes jde pořídit už od několika desítek tisíc korun. K řízení takovéto loďky není třeba žádný průkaz. Oprávnění k řízení majitele vyjde na několik stovek a získat ho není o moc obtížnější než udělat zkoušky na řidičák na auto. „Zkoušky u nás skládají přibližně asi čtyři tisíce lidí ročně. Přitom zhruba 3 tisíce z nich - asi 75 procent - ten průkaz získají,“ řekl ředitel pražské pobočky Státní plavební správy Hynek Beneš.
Zatímco na některých přehradách panují zákony džungle – ten rychlejší vyhrává – na Máchově jezeře je klid. Hladinu čeří jen loďky, šlapadla a občas plachetnice. Podle starousedlíků sem motorové čluny nikdy nesměly. Velké vlny totiž znepříjemňují nejen plachtění.
Kde si tedy nejvíc dávat na čluny pozor? V Čechách jsou to Orlík nebo Slapy, na Moravě vedle Dalešic třeba na Těrlicku nebo na Baťově kanále.
Kam všude tedy motorové čluny nesmí? Především na přehrady, které jsou zdrojem pitné vody. A ani na nádrže, které slouží k chovu ryb. Zákaz platí i pro vodní plochy přímo určené k rekreaci: například Máchovo jezero, Seč, Lipno nebo Hracholusky. Na Moravě pak zákaz platí mimo jiné pro Brněnskou přehradu nebo pro nádrž Nové Mlýny. Na všech těchto vodních plochách ale samozřejmě má výjimku veřejná lodní doprava.
Nejen řidiči lodí, ale i plavci musejí být během letního koupání v řekách a na přehradách opatrní. Často se totiž vydávají přes plavební dráhu určenou pro lodě a riskují tak v lepším případě zranění. „Plavci by se měli držet do padesáti metrů od břehu. Pokud chtějí delší úseky plavby, je lepší plavat podél břehu,“ radí vodní záchranář.
