Senátoři chtěli zmírnit pravidla ohledně očkování tak, aby na dětské tábory nebo školy v přírodě mohly jezdit i neočkované děti. Proti se ale postavilo ministerstvo zdravotnictví, a vláda nakonec změnu nepodpořila. Tématu očkování se věnovala i pondělní Devadesátka, kde odpovídal Roman Chlíbek z České vakcinologické společnosti. V pondělí totiž zároveň odstartoval Vakcinační týden.
Mohou na tábory i neočkované děti? Vláda se postavila proti
Ministerstvo školství navrhovalo k senátnímu návrhu neutrální stanovisko: „K jakýmkoli překážkám účasti dětí na zotavovacích akcích či školách v přírodě by mělo být přistupováno obezřetně a s důkladným rozmyslem tak, aby děti mohly naplňovat své právo na vzdělání.“
Resort zdravotnictví naopak varoval před negativním zásahem do kolektivní imunity. Někteří lidé totiž být očkování nemohou – a právě ty chrání očkování ostatních lidí okolo. Díky povinnému očkování je teď v Česku proti vybraným nemocem očkováno 95 až 98 procent populace. Pro kolektivní imunitu je důležité, aby podíl neklesl pod 80 procent.
Chlíbek uvedl, že je rozdíl mezi situací, když jsou očkované a neočkované děti spolu ve škole, a situací, kdy by měly být společně na táborech či školách v přírodě. Tady by spolu trávily 24 hodin denně za stavu, kdy například odloučení od rodiny vede děti ke stresu a snižuje jejich slizniční imunitu. Riziko nákazy je pak vyšší než ve škole.
„Stanovisko vlády považuji za velmi rozumné, protože přichází v situaci, kdy se v Evropě zásadně mění epidemiologické podmínky kvůli migraci. Jsme svědky toho, že v Evropě klesá proočkovanost – to jsou důvody pro to, abychom dobře fungující systém v Česku neměnili,“ uvedl hlavní hygienik Vladimír Valenta.
Ministři se postavili i proti navrhovanému snížení pokut pro mateřské školy za to, že by některá přijala neočkované dítě. Senát navrhoval její snížení na 30 tisíc korun, zatímco teď hrozí až půlmilionová sankce.
- Pro děti je v Česku povinné očkování tzv. hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest). Dostávají ji kojenci od devíti týdnů věku. Standardní očkovací schéma zahrnuje tři dávky a jednu posilovací. Kombinovaná vakcína proti šesti chorobám se dostala do očkovacího kalendáře v roce 2007 a každý rok je s ní očkováno zhruba 400 tisíc dětí.
- Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi, děti se jí očkují od 15. měsíce. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky. Naopak povinnost očkování navíc, a to proti tuberkulóze, mají od 4. dne do 6. týdne po narození rizikové děti s indikací.
Na Česko je kvůli očkování pět žalob ve Štrasburku
Někteří rodiče s očkováním svých dětí nesouhlasí, pak ale nedostanou potvrzení od lékaře, aby mohlo dítě chodit do školky. Toto nařízení bude zkoumat Evropský soud pro lidská práva, na Česko už je podáno pět žalob právě kvůli vyloučení nebo nepřijetí neočkovaného dítěte.
„Očkování může způsobit poškození imunity, následně může dojít k rozvoji různých autoimunitních onemocnění, ale bohužel často vídáme i poškození nervové soustavy,“ tvrdí lékařka a místopředsedkyně Společnosti pacientů s následky po očkování Magda Zálešáková.
Další lékaři však oponují, že očkování pomohlo vymýtit mnohé nebezpečné nemoci, jako dětskou obrnu. „Máme vakcíny, kde se samozřejmě ve výjimečných případech mohou objevit nějaké závažnější reakce, řádově jde ale o jeden případ na miliony podaných dávek,“ tvrdí dětská lékařka Hana Cabrnochová.
Vakcinolog Chlíbek: Odpůrci očkování zveřejňují nepotvrzená fakta
Podle vědeckého sekretáře vakcinologické společnosti Romana Chlíbka je u nás asi pět procent odpůrců očkování a nepřibývá jich: podle něj ale zveřejňují nepotvrzená fakta o škodlivosti vakcín, čímž přibývá váhajících rodičů.
Aktivisté v minulých dnech zveřejnili varování, že očkování způsobuje autismus. Argumentují studií na myších, která se zaměřila na to, jak virová infekce během těhotenství matky může poškodit mozek plodu. „Ve studii není ani slovo o očkování. Sami autoři studie odmítají jakoukoli interpretaci ve smyslu rizikovosti očkování,“ uvedl však Zdravotnický deník.
Chlíbek připomněl, že autor první studie o souvislosti autismu a očkování z počátku 90. let přišel kvůli manipulaci s fakty o lékařskou licenci – své tvrzení navíc dokládal pouze na 12 dětech. Žádná z dalších studií, v nichž bylo téměř 15 milionů dětí po celém světě, prý souvislost neprokázala.
Praktická lékařka Ludmila Eleková však v pořadu Devadesátka britskou studii hájila s tím, že byla o něčem jiném, než je jí připisováno. Podotkla také, že jeden z jejích autorů - který měl peníze na právníky - byl nedávno soudem plně očištěn.
Jak jsou vakcíny prověřovány
Eleková dále řekla, že účinek vakcín se zkoumá teprve posledních 15 let. Podle ní je prokázáno, že očkování způsobuje alergie, autoimunitu a poškozuje nervový systém. Zmínila také záněty mozku.
Očkování přirovnala k ruské ruletě. Běžný lékař podle ní nemá nástroje, nebo jen omezené, aby mohl s dostatečně velkou jistotou předem říci, koho je lépe neočkovat. Uvedla také, že vakcíny mají jen omezené testování. Tomu Chlíbek oponoval, že vakcíny jsou naopak v porovnání s ostatními léčivými prostředky studovány mnohem více, delší období a ve větších objemech.
Velký byznys a firma Avenier
Pojišťovny svým pacientům hradí několik povinných očkování. Jediné očkování, které je povinné pro dospělé, a je hrazeno pojišťovnou, je očkování proti tetanu. Pojišťovna také může hradit některé nepovinná očkování. Některé české pojišťovny nabízí různé příspěvky. V loňském roce přispěla Všeobecná zdravotní pojišťovna na očkování proti klíšťové encefalitidě 42 miliony korun. Na očkování proti chřipce VZP vyplatila necelé 4 miliony.
Distribuce vakcín je aktuálně podle Ivy Bezděkové, redaktorce Mladé fronty DNES velkým byznysem. Dnes zajišťuje tyto dodávky soukromá firma Avenier. „Do roku 2009 se ale o vakcíny a jejich dodávku staral stát. Lékaři vše nakupovali přes krajské stanice a stát měl čísla o proočkovanosti lidí v České republice,“ řekla ve vysílání ČT.
Ministerstvo zdravotnictví ale v pozdějších letech rozhodlo o tom, že budou lékaři nakupovat přes firmu Avenier. „Ministerstvo slibovalo, že se náklady sníží, ale opak byl pravdou. Tehdy se částky pohybovaly kolem 800 milionů ročně, dnes jsou kolem 1 miliardy,“ pokračovala Bezděková. Upozornila ale také na to, že medicína se vyvíjí a nelze opomenout i to, že náklady na očkování rostou.
Chlíbek k tomu dodal, že tato situace svědčí právě o tom, že testování je časové a finančně náročné, takže jen pár společností je schopno to ufinancovat.