Modernizace D1: Cena každého úseku až 2 miliardy, termín stále nejasný

Praha – Modernizace dálnice D1 a s ní spojená dopravní omezení budou už brzy jedním z hlavních problémů života v Česku. Ještě letos začne příprava modernizace prvních pěti úseků, do roku 2018 se ve 21 etapách opraví celý úsek od Mirošovic k Brnu. Přesný termín začátku modernizace ale ještě není znám. Aby bylo problémů co nejméně, bude se pracovat nejméně 16 hodin denně, a to i v zimě. A cena? Projektová cena modernizace jednotlivých úseků se pohybuje mezi jednou a dvěma miliardami korun.

Kdy modernizace začne, bude záležet především na průběhu výběru dodavatele. Pokud se proti výsledku tendru někdo odvolá, vše se zdrží. Dosud silničáři hovořili o září, bližší termín ještě nesdělili.

Každé omezení na 11 měsíců

Práce na každém z 21 úseků budou trvat jedenáct měsíců. V úvodu vždy proběhnou přípravné práce včetně provizorního rozšíření jednoho jízdního pásu a úpravy středového pásu, samotná rekonstrukce potrvá osm měsíců. „Zásadní objem stavebních prací bude probíhat v cyklu čtyři měsíce plus čtyři měsíce. To znamená, že čtyři měsíce se bude jezdit v jízdním směru provizorně rozšířeném na 11,5 metru. V omezených čtyřech jízdních pruzích bude převedena doprava na jednu polovinu dálnice. V druhé polovině dálnice bude probíhat vlastní stavební činnost. Zhruba po čtyřech měsících bude doprava převedena na již dokončenou část dálnice,“ popsal zmocněnec ministerstva dopravy pro modernizaci D1 a bývalý ředitel ŘSD Jiří Švorc.

Provoz ve zúžených úsecích by měl být zachován ve čtyřech jízdních pruzích s rychlostí sníženou na 80 kilometrů za hodinu. Jiří Švorc však upozornil, že v méně vytížených obdobích, například o víkendech, narazí řidiči místy i na zúžení na 2 plus 1 jízdní pruh nebo dokonce na 1 plus 1 jízdní pruh.

První úseky pro rekonstrukci

  • 41. km Šternov–49. km Psáře (pravomocné stavební povolení)
  • 153. km Lhotka–162. km Velká Bíteš (pravomocné stavební povolení)
  • 66. km Loket–75. km Hořice (stavební povolení nepravomocné)

Modernizace bude financována z evropského Operačního programu Doprava. „Musíme přistupovat k projektu tak, aby bylo možné vyčerpat co nejvíce peněz,“ uvedl ministr dopravy Pavel Dobeš.

Jednotlivé úseky se ovšem značně liší. „Úsekem je vždy jedna mimoúrovňová křižovatka,“ přiblížil šéf Ředitelství silnic a dálnic David Čermák s tím, že jejich délka se pohybuje od 3 do 14,5 kilometru. „Ceny se pohybují v rozmezí necelé miliardy do dvou miliard. Jsou to projektové ceny a my předpokládáme, že v rámci tendrů půjdou pod projektové ceny,“ doplnil Čermák. Práce by měly probíhat 16 hodin denně, maximum možného mají dodavatelé stihnout i v zimním období.

Bezpečná modernizace?

I když bude při opravách nejčastěji zachován provoz ve dvou jízdních pruzích v každém směru, nikdo neočekává, že se najíždění do úseků se sníženou rychlostí obejde bez problémů. Ministerstvo a ŘSD proto spolupracují na přípravě modernizace i s policií, zpravodajskými médii nebo odtahovými službami. Ty by měly být k dispozici 24 hodin denně a jejich vozy rozmístěny tak, aby byly co nejkratší dojezdové vzdálenosti. „Po celé délce zúžení stejně jako před nimi a za nimi budou instalovány kamery, které budou přenášet informace do NDIC, který je zpracuje a okamžitě bude přenášet na interaktivní tabule,“ uvedl David Čermák. Aktuální informace budou k dispozici také na webu, v rozhlase a České televizi. Se záběry kamer bude pracovat také dálniční policie, aby mohla na problematická místa co nejdříve vyrazit.

Ředitel dopravní policie Leoš Tržil zdůraznil, že bude nutné, aby se řidiči během modernizace na dálnici slušně chovali. „Můžeme využít dálnice D1 i k tomu, aby se řidiči naučili dodržovat bezpečný odstup, stejně tak pravidlo zipování,“ řekl.

Opatření při modernizaci

Modernizovanými úseky bude možné projíždět rychlostí 80 kilometrů za hodinu, v každém směru dvěma pruhy. Bude zavedeno tzv. liniové řízení dopravy s proměnlivými značkami omezujícími rychlost, aby se zabránilo kongescím. Aktuální informace budou k dispozici na interaktivních tabulích včetně dojezdových časů. Nebude ovšem vyhlášena žádná oficiální objízdná trasa, zejména kamiony budou muset zůstat na D1. Přesto policie očekává, že na silnicích v okolí opravované dálnice zesílí provoz. Více aut by mohlo zejména z Prahy na Olomouc či Ostravu jezdit i po alternativní trase po dálnici D11 do Hradce Králové a dále po silnicích I/35 a R35 do Olomouce.

Příprava na šest pruhů

Modernizace, kterou dálnice D1 do roku 2018 projde, bude pro řidiče především znamenat, že se zbaví současného „houpavého“ povrchu dálnice. „Základním tématem je modernizace a výměna celé vozovky,“ zdůraznil David Čermák. „Bude to zkouška trpělivosti, ale je nutné opravu udělat,“ dodal. Opravená dálnice by potom měla fungovat bez problémů a s minimální údržbou dalších 25 let. „Cementobetonový kryt by po dobu životnosti měl sloužit bez významných servisních zásahů,“ očekává ředitel brněnského Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil.

Navíc se dálnice rozšíří, na každé straně nabude o 75 centrimetrů na celkových 11,5 metru v každém pásu. Přínos takového rozšíření ovšem řidiči paradoxně poznají zejména ve chvílích, kdy bude dálnice zúžena. V jednom pásu totiž bude možné zachovat 2 plus 2 jízdní pruhy na rozdíl od dnešních 2 plus 1.

Například při opravách mostů se ovšem bude pracovat jinak – konstrukce budou upraveny tak, aby bylo možné jednoduše postavit ještě celý jeden jízdní pruh v každém směru. K tomu ale dojde až později, podle Pavla Přibyla z Ústavu dopravních systémů Fakulty dopravní ČVUT zatím čtyři pruhy postačí – šest pruhů bude skutečně potřeba až kolem roku 2050. Dílčí rozšíření je přesto důležité. „Sedmdesát pět centimetrů stojí za to,“ podotkl František Lehovec z Fakulty stavební ČVUT.

Nejstarší dálnice

Dálnice D1, resp. části jejího úseku z Prahy do Brna, je nejstarší v Česku. Příprava stavby začala už v roce 1939, naplno se ale začalo stavět v roce 1967. Po čtyřech letech byl otevřen první úsek z Prahy do Mirošovic, celá trasa Praha–Brno byla hotova v roce 1980. Vzniklo tak i souvislé dálniční spojení Prahy s Bratislavou, protože zatím už byla vybudována i navazující dálnice D2. V dalších letech pokračovala výstavba D1 nejprve k Vyškovu, kam bylo možné dojet po autostrádě od roku 1992, potom postupně až k Hulínu a dále k Přerovu. Původní plánovaná trasa dálnice D1 vedla od Hulína dále na Slovensko a postupně až do Košic, ale po rozpadu Československa byly plány přehodnoceny. Do celku D1 tak byla nakonec zapojena plánovaná dálnice D47, takže konečná podoba trasy dálnice má být Praha–Brno–Přerov–Ostrava–Bohumín st. hr. Zatím jsou hotovy úseky Praha–Říkovice (Přerov) a Lipník nad Bečvou–Bohumín, přičemž část z Bohumína na hranice má být otevřena v blízké době.

Dálnice D1 už má za sebou jednou velkou rekonstrukci. Nejstarší úsek z Prahy do Mirošovic prošel ve druhé polovině 90. let rozšířením ze čtyř pruhů na šest, aby mohl lépe pojmout obrovský příval automobilů. Denně tudy projíždí přes 70 tisíc vozidel. Zbylá část k Brnu musí denně pojmout obvykle 30 až 40 tisíc aut.

Úseky k modernizaci:

  • 21. km Mirošovice–29. km Hvězdonice
  • 29. km Hvězdonice–34. km Ostředek
  • 34. km Ostředek–41. km Šternov
  • 41. km Šternov–49. km Psáře
  • 49. km Psáře–56. km Soutice
  • 56. km Soutice–66. km Loket
  • 66. km Loket–75. km Hořice
  • 75. km Hořice–81. km Koberovice
  • 81. km Koberovice–90. km Humpolec
  • 90. km Humpolec–104. km Větrný Jeníkov
  • 104. km Větrný Jeníkov–112. km Jihlava
  • 112. km Jihlava–119. km Velký Beranov
  • 119. km Velký Beranov–134. km Měřín
  • 134. km Měřín–141. km Velké Meziříčí-západ
  • 141. km Velké Meziříčí-západ–146. km Velké Meziříčí-východ
  • 146. km Velké Meziříčí-východ–153. km Lhotka
  • 153. km Lhotka–162. km Velká Bíteš
  • 162. km Velká Bíteš–168. km Devět křížů
  • 168. km Devět křížů–178. km Ostrovačice
  • 178. km Ostrovačice–182. km Kývalka
  • celkem: 160,8 kilometru

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel bude jednat se Schillerovou o návrhu rozpočtu

Prezident Petr Pavel bude na Pražském hradě jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden sněmovna, k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů. Prezident už dříve uvedl, že rozpočet vetovat nebude.
před 48 mminutami

Schválení rozpočtu rozjede výstavbu dopravní infrastruktury

Správci silnic i železnic vyčkávali kvůli nejistému financování s podpisem desítek smluv. Se schválením rozpočtu na tento rok se spouštějí nové dopravní stavby. Letos půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury rekordních 169 miliard korun.
před 6 hhodinami

VideoHoliš i Půta věří, že vláda přistoupí na změnu rozpočtového určení daní

V pondělí se ve Strakově akademii poprvé setkají zástupci nové vlády s hejtmany. Hlavním tématem budou peníze pro regiony. Zákon o rozpočtovém určení daní (RUD), který platí od roku 2005, podle hostů Duelu ČT24 – hejtmanů krajů Libereckého Martina Půty (SLK) a Zlínského Radima Holiše (ANO) – neodpovídá současnému stavu a je neudržitelný. „Pokud doneseme většinovou dohodu (hejtmanů na změně), vláda s ní bude pracovat,“ sdělil Holiš. „Já si dovedu představit i situaci, že vláda rozpočtové určení daní pro kraje změní bez dohody s kraji,“ řekl Půta. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
před 10 hhodinami

Snížení daně na pohonné hmoty nyní vláda neplánuje, ODS na něm trvá

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Havlíček: Česko má předjednaný kontrakt na zarezervování plynu na terminálech v USA

Česko má předjednaný dlouhodobý kontrakt na roční zarezervování 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v terminálech v USA, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po příletu ze Spojených států. Cílem je podle něj diverzifikace zdrojů energie a posílení bezpečnosti.
před 11 hhodinami

Dávat víc než dvě procenta HDP na obranu je teď dle Schillerové nereálné

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje ale není v současnosti reálné, uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zástupci opozice kritizovali v debatě přístup vlády k obraně. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní spojenecké závazky.
před 12 hhodinami

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 20 hhodinami
Načítání...