Brno - Ústavní soud zrušil z vlastní iniciativy část trestního řádu, která umožňovala ministrovi odložit vydání podezřelého do ciziny, dokud neskončí trestní řízení v Česku. Ministr spravedlnosti tak ztratí pravomoc prodloužit takzvanou vydávací vazbu u lidí, kteří jsou stíháni pro různé trestné činy v Česku a za hranicemi. Rozhodnutí soudu vstoupí v platnost 31. prosince 2008.
Podle soudce zpravodaje Jiřího Nykodýma není správné, aby o prodloužení věznění rozhodoval ministr spravedlnosti, který je představitelem výkonné moci. „Výlučně soud je oprávněn rozhodovat o uvalení vazby, ale také o důvodnosti jejího trvání. Na vydávací vazbu se vztahují stejná kritéria jako na jakoukoli jinou vazbu,“ uvedl Nykodým. Do vydávací vazby může soud umístit podezřelé, o jejichž vydání žádá cizí stát a hrozí, že by mohli uprchnout.
Ústavní soud se problematikou zabýval na základě stížnosti muže, který čelil obvinění z převaděčství v Německu a zároveň trestnímu stíhání a policejnímu vyšetřování v Česku. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec v roce 2005 prodloužil vydávací vazbu. Muž podal ústavní stížnost, ve které poukazoval mimo jiné na to, že mu věznění v Česku neumožňuje hájit se před německým soudem.
Senát Ústavního soudu, který stížnost řešil, prozkoumal zákonnou úpravu a dospěl k závěru, že je nevhodně formulovaná. Zákon nestanovoval, kdo má dávat ministrovi podnět k rozhodnutí a jakými kritérii by se měl řídit. Navíc ministrovo rozhodnutí nebylo možné přezkoumat před soudem. Další výhradou bylo to, že se stíhaný člověk o prodloužení vazby nemusel dozvědět. „Ministr spravedlnosti totiž není orgánem činným v trestním řízení a nevztahuje se na něj povinnost doručovat vlastní rozhodnutí,“ popsal Nykodým.
