Praha – Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením na ministerstvech se proti roku 2007 podle zjištění rady postižených výrazně zhoršilo. Žádný resort loni stanovené procento handicapovaných pracovníků nesplnil. Ministerstva také nepořizovala výrobky a služby od postižených, ale raději platila sankce.
Zatímco před sedmi lety takto odvedla do rozpočtu 1,1 milionu korun, za loňský rok to bude 19 milionů, řekl předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása. „Výrazně se zhoršilo zaměstnávání osob se zdravotním postižením na jednotlivých ministerstvech. Ministerstva především rezignovala na odebírání výrobků a služeb. Velmi nás zklamalo, jak státní správa funguje a jak poskytuje informace,“ uvedl Krása.
Podle mediálního poradce NRZP Patrika Nachera by přitom státní úřady měly jít příkladem. „Pak se těžko tlačí na soukromé subjekty, když samotný stát nedodržuje vlastní pravidla,“ uvedl Nacher.
Firmy a instituce s více než 25 zaměstnanci by měly mít čtyři procenta pracovníků s postižením. Pokud handicapované nepřijmou, mohou odebrat zboží a služby, které poskytují firmy s více než polovinou postižených zaměstnanců. Když nesplní ani to, zaplatí sankci státnímu rozpočtu.
Ministerstvo financí se hájí: Nikdo se k nám nehlásí
Ministerstvo životního prostředí podle výsledků místo zhruba 21 postižených pracovníků má jen tři, ministerstvo práce místo 40 jen 36, obrana místo 318 pak 90. Jedno či dvě procenta handicapovaných pracovníků místo čtyř procent jsou v jiných ministerstvech. Nejblíže splnění povinného podílu byl loni Úřad vlády. Pro postižené má mít přesně 17,99 úvazku, využívá 17,85.
Krása podotkl, že ani v roce 2007 kromě ministerstva zdravotnictví ministerské úřady povinný počet handicapovaných pracovníků neměly. Mnohem více ale nakupovaly zboží a služby místo placení sankcí (to je příklad ministerstva průmyslu a obchodu). V květnu rada oslovila všechna ministerstva a Úřad vlády. Údaje, které od resortů získala, nebyly ve srovnání s rokem 2007 úplné. Odpověděly také jen tři ze 14 krajů, srovnání tedy nebylo možné udělat.
Podle výsledků tak vnitro odvede do rozpočtu 4,73 milionu korun, obrana téměř 11 milionů či resort financí 1,31 milionu. Ministerstvo práce uhradí téměř 691 000 korun. Právě ministerstvo financí se ústy svého mluvčího Radka Ležatky hájí tím, že v inzerátech na pracovní pozice uvádí, že se o místa mohou ucházet handicapovaní.
„Přestože většina míst je vhodná pro zdravotně postižené zaměstnance, do výběrových řízení se bohužel přihlašují velmi sporadicky anebo vůbec,“ uvedl Ležatka. Dodal, že na ministerstvu působí nevidomý náměstek či tělesně postižený ředitel interního auditu a inspekce.
Mluvčí ÚP: Handicapovaný člověk je loajální zaměstnanec
Práce v administrativě bývá pro osoby se zdravotním postižením nejčastější formou uplatnění. Že je se zaměstnáváním handicapovaných stále potíž, ovšem připouští i mluvčí centrálního úřadu práce Kateřina Beránková. „Největší překážkou je viditelné zdravotní pojištění, protože naše společnost stále nedospěla k tomu, aby tito lidé byli braní jako stejně kvalitní jako pracovníci bez handicapu,“ uvádí s tím, že vstřícným krokem k handicapovanému přitom zaměstnavatel získá mimořádně loajálního zaměstnance, který si v ničem nezadá s lidmi bez postižení.
Podle statistik úřady práce ke konci července evidovaly 60 849 žadatelů o zaměstnání, kteří vykazovali zdravotní handicap, což je 11,2 procenta z celkového počtu nezaměstnaných. V nabídce pro ně bylo 4 891 pracovních míst.
