Poslanci se celé odpoledne dohadovali kvůli financování sociálních služeb. Mimořádnou schůzi prosadila pětice opozičních stran, podle kterých chybí krajům asi dvě miliardy. Schůze ale nakonec byla přerušena bez jakéhokoliv závěru, když šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka požádal o přestávku na jednání klubu do 21:00, a už předtím neprošlo pokračování schůze po 21:00. Ještě předtím ujišťovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), že vláda najde chybějící dvě miliardy během několika dnů.
Mimořádná schůze kvůli financování sociálních služeb byla přerušena. Podle Maláčové najde chybějící dvě miliardy vláda
Ministryně však ve svém vystoupení neuvedla, z jakých zdrojů mají být peníze vyčleněny. Maláčová o tom jedná s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). „Dofinancování je třeba řešit na úrovni celé vlády. Doufám, že v řádu několika dnů se nám podaří společně najít řešení,“ slíbila Maláčová poslancům.
Ministryně současně potvrdila, že pokud by se peníze nenašly, muselo by být propuštěno 10 tisíc zaměstnanců sociálních služeb, tedy polovina. „Musíme ty dvě miliardy najít, aby nehrozil personální exodus,“ dodala Maláčová.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce vědět, v čem tkví problém s financováním sociálních služeb, když stát na ně dává každý rok více peněz. Schillerová se zároveň ohradila proti výtkám, že je Babišův kabinet asociální, podle ní sociální služby nepodceňuje.
Po skončení jednání řekla Schillerová v Událostech, komentářích, že až nyní ve sněmovně se dozvěděla, že existuje požadavek na dvě miliardy. „Žádala jsem o analýzu začátkem května, dostala jsem po nějaké době požadavek zhruba na miliardu, takže jsem pracovala s takovou částkou,“ poznamenala. I podle ní kraje dostanou, co žádají. „Dnes po té debatě jsem pochopila, že je shoda mezi MPSV a kraji na částce dvě miliardy. Já si myslím, že kraje na ně neprodleně čekají, takže ať je MPSV neprodleně pošle,“ dodala.
Schillerová vypočítala, kolik stát dával na sociální služby každoročně od roku 2007, přičemž letos je na ně určena dosud nejvyšší částka 15,725 miliardy korun. Rostou podle ní i příjmy krajů a obcí. „Co je výsledkem? Že jsou nespokojeni úplně všichni. Je legitimní, že jako ministryně financí chci vědět, kde je problém,“ zdůraznila ministryně. V opačném případě by podle ní mohl být na ministerstvu financí místo ministra bankomat bez PIN kódu.
Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan podotkl, že odpovědnost nese Maláčová a nyní se ukáže, jak silnou je ministryní. Podle Piráta Mikuláše Ferjenčíka je problém v tom, že si Schillerová s Maláčovou posílají dopisy místo toho, aby se zkusily domluvit. Předseda nejsilnější opoziční ODS Petr Fiala zase poukazoval na to, že dvě miliardy korun představují jednu sedminu z jedné setiny příjmů státního rozpočtu.
Piráti chtějí po Maláčové výhled financování na příští roky
Poslanci v diskusi představili návrhy několika usnesení, o nichž se už ale ve středu nehlasovalo. Například lidovci požadují uložit vládě, aby do poloviny června dala Sněmovně návrh, jak dvě miliardy doplatí. Sociální demokraté zase navrhují, aby Sněmovna kabinet k tomuto kroku jen vyzvala.
Piráti chtějí po ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové (ČSSD) mimo jiné to, aby předložila rozbor možností stabilního a víceletého financování sociálních služeb a také analýzu možného zavedení pevného podílu obcí, krajů a státu na financování sociálních služeb, sociální práce a sociálně-právní ochrany dětí.
TOP 09 zase po ministryni práce žádá, aby už příští úterý poslancům sdělila, kdy krajům dodatečné peníze na sociální služby pošle. Místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová po jednání sněmovny kritizovala vládu za to, že podle jejího názoru utrácí na nesprávných místech.
„Priority této vlády jsou zřejmé. Shodla se na tom, že bude dávat slevy na jízdném i lidem, kteří to vůbec nepotřebují, že bude proplácet dotace na takové věci, jako je linka na toustový chléb pro Penam. Mnohem raději bychom ty peníze viděli v sociálních službách,“ řekla.
Také komunisté před mimořádnou schůzí avizovali, že budou chtít vládu zavázat, aby krajům doplatila dvě miliardy korun na sociální služby nejpozději do 15. června. KSČM požádá i o novelu zákona o sociálních službách, která by zabezpečila víceleté financování sociálních služeb se zahrnutím růstu mezd a inflace.
Zda nakonec sněmovna některé z usnesení přijme a hlavně kdy, zatím není jasné. Schůze by mohla pokračovat ve čtvrtek po písemných interpelacích na ministry Babišovy vlády, které končí v 18:00.
Maláčová odmítá zvýšit úhrady, které lidé platí za pobyt v domově pro seniory
Ministryně Maláčová k chystané novele uvedla, že 10. června představí východiska této novely. Poté chce o podobě novely jednat se zástupci krajů, obcí a poskytovatelů sociálních služeb včetně odborářů.
Maláčová zároveň uvedla, že ministerstvo práce a sociálních věcí nepočítá se zvýšením ceny, kterou lidé platí za sociální služby. K tomu ji vyzval Svaz měst a obcí i poskytovatelé.
Vyhláška, která stanovuje maximální ceny za pobyt v domově pro seniory, pečovatelskou službu či pomoc v chráněném bydlení, se neměnila od roku 2014. Podle ministerstva financí by „aktualizace úhradových limitů“ poskytovatelům pomohla, Schillerová odhadla výnosy navíc kolem jedné miliardy.
Podle ministerstva financí by resort práce neměl rozhodnutí o změně vyhlášky odkládat. „Resort práce nebyl schopen od roku 2014 vyhlášku upravit a zásadním způsobem tak aktualizací úhradových limitů pomoci provozovatelům sociálních služeb,“ uvedlo ministerstvo financí.
Podle Maláčové by však tato změna vynesla pouhých osm milionů korun, finančně by ale zatížila seniory či lidi s postižením. Například 57 procent klientů sociálních služeb už teď není schopno hradit maximální částky dané současnou úhradovou vyhláškou, doplnila ministryně práce a sociálních věcí.
Kraje letos dostaly na financování o pět miliard méně, než žádaly
Mnoho poskytovatelů sociálních služeb dostalo letos nižší dotace než loni, ačkoli vláda rozhodla o zvýšení platů pracovníků v sociálních službách. Kabinet tak podle opozice nesplnil slib z doby schvalování státního rozpočtu na letošek, že dvě miliardy korun najde. Pokud tyto peníze v červnu nebudou, poskytovatelé budou muset propouštět zaměstnance a zhorší se péče o klienty.
Na sociální služby dostávají kraje na každý rok peníze od ministerstva práce, dotace pak dále rozdělují. Původně pro letošek usilovaly o 20,38 miliardy korun, ale dostaly jen 15,12 miliardy. Vláda navíc ještě následně schválila navýšení platů a zvláštních příplatků. S těmito výdaji ale dotační suma nepočítala.
Pětice opozičních stran KDU-ČSL, ODS, Piráti, TOP 09 a STAN proto svolala mimořádnou schůzi sněmovny. S jejich tvrzením, že pro letošek chybí asi dvě miliardy, souhlasil i šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. Sociální demokraté proto avizovali, že podpoří program schůze, a navíc žádají ohledně financování sociálních služeb i mimořádné zasedání vlády.
Podle Chvojky by mimořádná schůze dolní komory nemusela být, kdyby ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chybějící dvě miliardy korun uvolnila. Ministryně ke kritice uvedla, že je to věc jednání. „Musíme se posadit k jednacímu stolu, a ne si to vzkazovat přes média.“ Vládní strany přitom doposud s pomocí KSČM či SPD snahy opozice o mimořádná jednání dolní komory odmítaly.
Sněmovna už letos jednou situaci v sociálních službách probírala. Koncem března požádala vládu, aby o doplacení jednala. Sněmovní debatu o financování sociálních služeb tehdy prosadili lidovci, podle jejich poslance Víta Kaňkovského peníze stačí do září.