Prezident republiky vyznamenal k letošnímu 28. říjnu 38 osobností, nikdo z nich ale řád či medaili zatím nepřevzal, protože kvůli pandemii covidu-19 neproběhl večerní ceremoniál. Pět nových nositelů medaile Za zásluhy bylo hosty 90' ČT24. Vyznamenání od Miloše Zemana si jejich nositelé cení, někteří zdůraznili, že je považují nejenom za ocenění své práce, ale také svých týmů či vyzdvižení oborů, ve kterých pracují.
Medaile dostanou až za rok, ale váží si jich. Nositelé vyznamenání je berou i jako cenu pro své spolupracovníky
90' ČT24: Nositelé nových státních vyznamenání (zdroj: ČT24)
Lidé, které se rozhodl prezident Zeman letos ocenit, dostali řády či medaile za svoji celoživotní práci, někteří se ale v posledních měsících ocitli v centru pozornosti v souvislosti s konkrétními činy či konkrétním projektem. Je tomu tak i v případě Petra Šnajdárka. Je vedoucím oddělení systému velení a řízení Armády ČR. Jak sám upřesnil, zodpovídá za projekty, které mají armádu modernizovat a její fungování digitalizovat. Nyní je ale známý především jako šéf chytré karantény – tedy vedoucí jejího centrálního řídícího týmu.
Chytrou karanténu občas kritizuje opozice a další odpůrci vlády s tím, že podle nich nefunguje. Šnajdárek však je přesvědčen, že funguje – alespoň to, zač jeho tým zodpovídá. „Celý systém je dimenzován tak, abychom byli schopni trasovat takové počty pozitivních. To na jaře, kdy jsme do toho vstupovali, vůbec nebylo možné,“ uvedl. Každý den teď testy odhalují i kolem patnácti tisíc lidí s covidem.
Od počátku podle Šnajdárka narážela snaha koordinovat trasování nakažených na řadu překážek. Především české zdravotnictví vůbec nebylo svojí koncepcí na něco takového připraveno. „Snažíme se centrálně řídit extrémně decentralizovaný systém zdravotnictví,“ popsal Šnajdárek situaci.
Že ve snaze zvládnout pandemii hrají významnou roli vojáci, není podle Petra Šnajdárka, jenž je plukovníkem generálního štábu, k podivu. „Armáda musí reagovat na bezpečnostní hrozby a všechno, co s tím souvisí, včetně zdravotních hrozeb. Jsme tady pro občany České republiky,“ zdůraznil.
Medaile Za zásluhy, kterou mu prezident Miloš Zeman udělil, si cení, její udělení považuje za velkou čest. Zároveň ji nepovažuje jen za své osobní vyznamenání. „Beru to jako ocenění a uznání pro všechny vojáky, kteří se na práci podíleli,“ podotkl.
Problém sociální deprivace a ztráty sociálního kontaktu
Dětský a dorostový psychiatr Jaroslav Matýs potom vnímá medaili Za zásluhy jako vyzdvihnutí významu celého svého oboru. „Děkuji mu (prezidentovi) ne za sebe, ale že dětská psychiatrie se prostřednictvím mým a mého jména dostala do povědomí veřejnosti,“ uvedl.
V době, kdy Česko patří k zemím momentálně nejhůře zasaženým koronavirovou pandemií a lidé musí podle vládních nařízení zůstávat doma, je psychická péče velmi důležitá a u dětí a dopívajících to platí obzvláště. „Problém je sociální deprivace a ztráta sociálního kontaktu,“ poznamenal Matýs. Zdůraznil, že se děti po jarním uzavření škol těšily po prázdninách do školy a na kamarády, nakonec si jich však užily sotva měsíc.
Psychiatr se ale také přihlásil k termínu „generace vloček“ vztaženou k současné mládeži. Ta podle něj není připravena na nesnáze. „Ale není to jejich chyba. Někdo je k tomu vedl, někdo je k tomu vychoval. Je věc rodičů, že je nevedou k zodpovědnosti. Nevedou je k tomu nést následky. Hlavním cílem je, aby dítě bylo v pohodě. Ne aby se něco naučilo, něco zvládlo,“ uvedl.
Upjatá společnost
Za ocenění své odborné práce považuje medaili Za zásluhy i gynekolog a sexuolog Radim Uzel. Upozornil, že sexuální osvěta je v Česku často vnímána s despektem. „Když se v České republice řekne sexualita, každý v tom vidí něco nemravného. Dokonce jeden filmový historik napsal, že jsem prasák, který se maskuje bodrým humorem,“ poznamenal.
To však považuje za nedorozumění. Sexuální výchova je podle Uzla potřebná, aby se děti již v předškolním věku dozvěděly, že existuje riziko zneužití, v pubertě aby se dozvěděli o možnosti nechtěného těhotenství a pohlavně přenosných chorobách.
Společnost zároveň vnímá jako velmi upjatou i ve vztahu lidí k sobě samým. „My jsme dotyková společnost – homo sapiens. A některý otec se bojí posadit si dceru na klín, pomazlit se s ní, že by byl obviněn ze zneužívání nezletilých,“ řekl sexuolog, co považuje za nesprávný vývoj.
V době, kdy musí rodiny zůstávat doma – často v malých bytech – potom radí partnerům, aby si občas dopřáli alespoň trochu soukromí. Obvykle by si od sebe podle Uzla měli manželé alespoň občas oddychnout a vyrazit do hospody nebo za kamarády, ale to v současnosti není možné. I tak ale radí trávit některé okamžiky tak osamoceně, jak je možné.
První kniha o Žižkovi po půl století
K vyznamenaným lidem, kteří na sebe za poslední rok upozornili konkrétním činem, patří historik a pedagog Petr Čornej. Loni v listopadu mu vyšla kniha o Janu Žižkovi, kterou připravoval šestnáct let. Jak sám upozornil, odborná veřejnost na ni čekala ještě několikanásobně déle.
„Je to první kniha o Janu Žižkovi, která vyšla po 50 letech. Zdá se to neuvěřitelné, ale takové postavě půl století chyběla solidní biografie,“ poukázal.
Husitský vojevůdce Čorneje fascinoval od dětství, ostatně takříkajíc v jeho stínu od dětství žil. „Vyrostl jsem na Žižkově a byl jsem pokřtěn v církvi československé ve sboru Jana Žižky,“ popsal své osobní propojení s mužem, jehož socha ostatně je dominantou panoramatu nejenom žižkovského, ale celé Prahy. Rozhodnut napsat knihu o něm proto byl Čornej již od svých osmi let.
Není ale jenom autorem nové Žižkovy biografie, za kterou dostal i cenu Magnesia litera. Podílel se také na mnoha učebnicích dějepisu a jako takový odmítl tvrzení, že by současná výuka dějepisu byla poznamenána prosovětským výkladem historie. „Podílel jsem se na přípravě učebnic od počátku 90. let. Takže vím, že tam prosovětský výklad nebyl, naopak byla snaha zbavit se balastu, který přežíval ze 70. a 80. let a starší doby poúnorové,“ zdůraznil.
Nikdo tady neumí hledat kompromis
Politický komentátor Petr Nováček patří – soudě podle vyznamenání – k novinářům, kterých si břitký kritik této profese, Miloš Zeman, váží. Nováček sám ocenění komentoval stručně: „Jednoho dne se to stát muselo.“
Jako politický komentátor potom vnímá současnou podobu české politiky, ale i společnosti jako celku jako důsledek toho, že již od 90. let se vytrácí schopnost dohodnout se. „Tady nikdo neumí hledat kompromis. Proto je tady klima, jaké je,“ míní. Dostatečně spolu podle něj nemluví ani strany, které by měly úzce spolupracovat, což je patrné na příkladu vládního návrhu na zrušení superhrubé mzdy. K němu podali v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrhy předsedové obou koaličních stran.
Za problém považuje i to, že v politice chybějí výrazné osobnosti. „Pouze ty mohou být lídry politických uskupení a dovést zemi jinam, než je dnes,“ dodal Nováček.
Společnost ale podle něj naráží také na způsob komunikace na sociálních sítích. „Nával informací na sociálních sítích je děsivý. Nic proti svobodě, ale objevují se tam prapodivné věci a funguje tam psychologie davu. To, co byste jako slušně vychovaný člověk druhému neřekl do očí, tam teče jako stoka,“ podotkl.