Praha - Zdeněk Hromádka, jemuž manželka odvezla tříletou dceru do Ruska, se odtud vrací s prázdnou. I když mu vízum pomohl získat ministr zahraničí intervencemi u svého ruského protějšku, dceru Aničku neměl možnost během týdenní platnosti dokumentu vidět. Ruské úřady se k případu nevyjádřily. Pan Hromádka přitom svou dceru viděl za poslední rok a půl celkem osm hodin.
„Bezprostředně po návratu požádám o nové vízum, a tak to budu dělat donekonečna a možná, že Rusko už uzná to, že dítě má právo se stýkat se svým rodičem,“ prohlašuje pan Hromádka. Jelikož Rusko nepřistoupilo k haagské úmluvě, nejedná se dle jejich zákonů o únos a návrat dítěte nelze soudně vymáhat. Matka navíc odvezla Aničku do Ruska i přesto, že soud v Česku rozhodl, že má zůstat u otce.
Případ komentovala mluvčí ministerstva spravedlnosti Veronika Ludvíková: „Ministerstvo spravedlnosti postoupilo ruské straně návrh na uznání a výkon rozhodnutí, ruská strana se zatím nevyjádřila.“ Boris Altschuler z ruské nadace Práva dítěte potvrdil, že Rusko samotné nemá zákony, které by dostatečně upravovaly spory rozvedených manželů o děti: „Není divu, že to i v zahraničí působí velké problémy.“
„Únosům“ dětí do Ruska čelí i jiné státy
Problémy s ruskými úřady se netýkají pouze pana Hromádky. V podobné situaci se ocitl i otec Elizy André. Soud ve Francii svěřil holčičku po rozvodu do péče francouzského otce. Ruská matka se ji ale pokusila odvézt zpátky do Ruska. Ve Francii teď čelí obvinění z únosu a Moskva proti tomuto jednání protestuje. „Je to složitý problém, ve kterém soudy obou států rozhodly ve stejném případě úplně naopak,“ uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Stejný problém jako s Ruskem má Česká republika například s arabskými státy, které také nepřistoupily k haagské úmluvě a řídí se vlastními zákony.
