Lze zajistit potravinovou soběstačnost? Důležitější je udržitelnost, míní ekonomka Helena Horská

Fokus V. Moravce o soběstačném Česku (zdroj: ČT24)

Bez jídla, bez odpovědnosti a bez zábran. Kam může vést volání po soběstačnosti a komu prospívá? Co roste na českých polích? O tom byl úterní přímý přenos Fokusu Václava Moravce, tentokrát na téma Bez jídla.

Pozvání přijali mimo jiné biolog a filozof Stanislav Komárek, ekonomka Helena Horská, sedlák a lesník Daniel Pitek, krajinářka Kateřina Černý Pixová, historik Jakub Rákosník nebo etolog Marek Špinka.

„Řekněme, že autorství počítačových her vynáší rychleji, ale toho se nenajíme,“ podotkl na úvod pořadu Stanislav Komárek.  „Chápání zemědělství jako překážky, kterou je třeba dotovat, tedy odvádět část našich daní, aby si tam oni mohli orat, to je velmi znepokojivé,“ dodal s tím, že to mu na současném obrazu zemědělství vadí nejvíce. 

„Zemědělství je podceňováno, bereme ho jako samozřejmost. Jako něco, co je tady vždycky, vždycky bylo a něco, co je na úrovni základních lidských potřeb,“ uvedla ekonomka Helena Horská.  

„Dobrou zprávou je, že se trochu začíná měnit uvažování. Možná to způsobil covid-19, který způsobil uvědomnění si, že jsme v prostředí, které je velmi křehké, a začínáme se bavit o udržitelnosti,“ řekla. 

Podle ní nelze dávat rovnítko mezi bezpečnost a soběstačnost. „Nejsou to synonyma. Některé potraviny a suroviny tady v České republice nemáme. A neučiníme naši ekonomiku bezpečnější, když budeme bezhlavě prosazovat soběstačnost,“ je názoru, že jde o mýtus. „Měli bychom být soběstační s ohledem na udržitelnost, na čerpání našeho půdního fondu a na naši krajinu,“ je názoru.   

A upozornila také, že v České republice je půda nadprůměrně pronajímána. „V České republice se pěstuje na desetkrát větší ploše než v průměru v EU. Patříme mezi ty, kteří pěstují na velkých plochách,“ dodala ekonomka Horská. 

Načítání...