Praha – Pražský vrchní soud už podruhé zrušil odsuzující rozsudek nad dispečerem Antonínem Saletou, kterého v prosinci 2013 potrestal městský soud za účast na loupeži století k devítiletému vězení s ostrahou. Někdejší operátor bezpečnostní agentury G4S měl rovněž uhradit škodu 154 milionů korun. Po zrušení trestu tedy takzvaná loupež století, při které ozbrojení lupiči z vozidla bezpečnostní agentury ukradli zhruba 154 milionů, dál zůstává nepotrestána. Případ se tak znovu vrací k městskému soudu, který Saletu už dvakrát nepravomocně poslal za mříže.
Bývalý voják i policista od začátku jakoukoli vinu odmítá. Po loupeži století se přestěhoval na Kubu a následně do Venezuely, kde obchodoval a kde ho policie v létě 2013 dopadla. Sám prý ani neměl tušení, že byl od roku 2010 stíhán jako uprchlý.
Ke zločinu, nazývanému loupeží století, došlo 16. září 2002. Neznámí pachatelé přepadli vozidlo bezpečnostní agentury Group 4 Securitas vezoucí peníze z banky. Podle obžaloby měli lupiči uvnitř agentury informátora, a to právě Saletu. Ten krátce předtím povýšil ze člena posádky na operátora. Ten měl prozradit lupičům harmonogram jízd, trasu vozidla, složení jeho posádky i výši přepravované hotovosti.
Čtyři podezření se rozsypala jako domeček z karet
Proti Saletovi nicméně neexistuje jediný přímý důkaz. Pražský městský soud založil svůj rozsudek mimo jiné na tom, že muž v době loupeže výrazně a nevysvětlitelně zbohatl a několik měsíců po události požádal agenturu o rozvázání pracovního poměru. Na pozici operátora tak celkem strávil jen půl roku.
Loupež století v kostce
V září 2002 Na Evropské třídě v Praze 6 bylo přepadeno vozidlo bezpečnostní agentury Group 4 Securitas, které odváželo ze Citibank a dalších objektů peníze. Ve vozidle byli tři strážci a zhruba 154 milionů korun. Lupiči byli ozbrojeni a měli výbušninu. Dva byli oblečeni v policejních kombinézách.
Policie ze zmizení 154 milionů původně vinila čtyři lidi: Vedle Salety také Františka Hajna a členy Berdychova gangu Tomáše Půtu a Maroše Šuleje. Hajn se procesu dlouhodobě vyhýbal pobytem v Dominikánské republice. I jeho však nakonec - stejně jako Půtu a Šuleje - soudy neshledaly vinným.
