Loňský rok byl v Česku nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat. Průměrná teplota dosáhla 10,3 stupně Celsia, a o dva stupně tak přesáhla takzvaný normál z let 1991 až 2020. Mimořádné teplo bylo hlavně v únoru a březnu. Množství srážek bylo loni také nadnormální, jejich roční úhrn byl devátý nejvyšší za sledované období. Podepsalo se na tom zejména extrémně deštivé září, kdy se Česko potýkalo i se záplavami.
Loni bylo v Česku nejtepleji od roku 1961
Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl minulý rok bezkonkurenčně nejteplejší i v pražském Klementinu. V průměru tam meteorologové naměřili 13,3 stupně Celsia, což bylo nejvíce od začátku souvislého měření v roce 1775. V porovnání s normálem z let 1991 až 2020 bylo loni v Klementinu o 0,8 stupně tepleji, proti průměru let 1775 až 2014 činila odchylka plus 3,7 stupně Celsia.
Za povšimnutí podle klementinských meteorologů stojí to, že z patnácti nejteplejších roků za posledních 250 let jich třináct bylo v tomto století a všech patnáct po roce 1990. Druhý a třetí nejteplejší rok zaznamenali v centru Prahy v letech 2023 a 2018, kdy průměrná teplota činila shodně 12,8 stupně.
Vydatné srážky
Celorepubliková průměrná teplota loni překonala dosud nejteplejší rok 2023 o 0,6 stupně. „Rok 2024 byl na území ČR rekordně teplý, zaznamenali jsme extrémní měsíce z pohledu teploty i srážkových úhrnů,“ konstatovali meteorologové a doplnili, že loňský únor a březen byly i vůbec nejteplejšími v Česku od roku 1961. V únoru odchylka od normálu činila plus 6,1 stupně a v březnu plus 3,8 stupně. Teplotně normální byly podle meteorologů až poslední dva měsíce roku.
S ohledem na srážky se podle ČHMÚ během roku střídaly měsíce, kdy pršelo více a kdy méně. „Celkově předběžný průměrný roční úhrn srážek na našem území 776 milimetrů představuje 113 procent normálu 1991–2020,“ uvedl. Jako srážkově mimořádně nadnormální bylo podle dat meteorologů září, kdy v Česku v úhrnu spadlo 179 milimetrů srážek, což bylo 298 procent normálu. Srážkově nadnormální byly i leden, únor a květen, zatímco v březnu bylo srážek méně než obvykle.
V Klementinu, které je v historickém centru Prahy, počasí sledují nepřetržitě od roku 1775. Ke konci loňského prosince tak záznamy dovršily přesně 250 let. Průměrná roční teplota za celé toto období byla 9,8 stupně, uvedl ve čtvrtek ČHMÚ.
Bezkonkurenčně nejteplejší byl ale loňský rok s průměrem 13,3 stupně, samotný prosinec v Klementinu se s průměrnou teplotu 3,4 stupně Celsia umístil na 43. až 44. místě z 250 dosavadních prosinců. Odchylka od průměru z let 1775 až 2014 činila plus 2,5 stupně.
Světová meteorologická organizace (WMO) před několika dny uvedla, že loňský rok se jeví nejteplejším v historii. S podobnou prognózou o něco dříve přišla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle níž měl rok 2024 namířeno prakticky jistě k označení nejteplejšího roku v historii měření a mohl by se stát prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období.
